plant.blog.cz

Dnes už tedy definitivně došlo k tomu, že jsme se dostali na samý konec diskografie Pink Floyd a tudíž se s nimi budeme muset (aspoň tady) rozloučit. Ty poslední díly už byly dost smutné, právě kvůli tomu, jak nechutné tahanice o jméno Pink Floyd mezi členy vznikly a hlavně si myslím, že na jejich rozpadu měl velký podíl Roger Waters. Ale Gilmour, Mason a Wright dokázali, že i bez Rogera Waterse udělají opravdu skvělé album a tím bylo Division Bell. K tomu bych dodala, že tohle album patří k mým nejoblíbenějším, ať si kdo chce co chce říká, že už to nejsou celí Pink Floyd, ale tohle album má pro mě své kouzlo. Je hlavně plné krásných melodií a taky ho provází krásná myšlenka o soudržnosti mezi lidmi. Nahrávání začalo během roku 1993, v různých studiích ve Velké Británii. Jedním z těch studií bylo Astoria na hausbótu na řece Temži, který patřil Davidu Gilmourovi. Atmosféra desky je dost podobná albu Meddle s odvážnějšími a tvrdšími tóny alb Animals a The Wall. David Gilmour a Rick Wrigh...

Možná jste si mysleli, že to tady dneska už ukončím, ale nějak se to zase zvrtlo, takže až příště...určitě. A dneska mám narozky, tak budu slavit s Floydama, ale skoro jsem na ně zapomněla (na ty narozky), nebýt Jirky. Na podzim roku 1985 Nick Mason prohlásil, že by rád zase dělal turné pod zástavou Pink Floyd. On a David Gilmour chtěli dát kapelu znovu dohromady - třeba bez Rogera Waterse, když to nešlo jinak. Nick Mason v té době vydal album "Profiles", které vyšlo moc dobře. Bohužel ne tak dobře se taky prodávalo. Jednu píseň na tomto albu - "Lie for Lie" nazpíval Gilmour. Ostatní skladby jsou příjemnou instrumentální syntézou. Znějí jako doprovod k dokumentárnímu filmu a u některých tomu tak doopravdy je. Ten film, o němž je řeč, se jmenoval "Life Could Be a Dream", režíroval ho Mike Shackleton a byl to dvaceti sedmi minutový profil Nicka Masona. Obsahuje záběry Nicka a jeho Porsche 956 z vytrvalostního závodu mistrovství světa v roce 1984 v kanadském ...

Dnes to bude tak trochu odbočení z řádné floydovské diskografie, rozhodla jsem se, že tady napíšu něco o sólových projektech obou hlavních tvůrců Pink Floyd. Musím k tomu říct, že tohle období skupiny nemám ráda a hudba Floydů mě zajímá do alba The Wall, i když už vztahy mezi členy byly hodně napjaté a projevilo se to i na hudbě. A pak se mi líbí poslední album (Division Bell) - to už se ovšem všech členů netýká - ale k tomu se dostaneme až později. Dneska jsem měla původně v plánu seriál dokončit, ale nechtěla jsem vás připravit o tohle období, je docela zajímavé sledovat, jak si poradili, když zůstali sami. Síla Pink Floyd spočívala v jejich společné práci, a tak, když se začali sobě vzdalovat a Roger vystupoval čím dál víc autoritativně, šlo to všechno jaksi do háje. K těmto dvěma albům bych ještě ráda podotkla, že jejich hodnocení na wikipedii je dost vysoké ( když se podíváte, tak Gilmourovo album má čtyři a půl hvězdičky a Rogerovo čtyři), ale v době jejich vydání získalo Gilmour...

2. dubna 1982 vydal argentinský diktátor Leopoldo Galtieri rozkaz námořnictvu, aby okupovalo Falklandské ostrovy. Kolonie britské královské koruny, pusté větrné Falklandy, vzdálené čtyři sta kilometrů od jižního pobřeží Argentiny, bylo domovem více než milionu ovcí , ale méně než dvou tisíc lidí. Britská ministerská předsedkyně Margaret Tatcher vyslala anglickou armádu, která kolem chladných ostrovů v jižním Atlantiku provedla totální vzdušnou a námořní blokádu. Po šesti týdnech vzájemných bitev Argentinci konečně kapitulovali - a přenechali tu hromadu skal pod stálou ochranou britských jednotek. Tato válka si ovšem vyžádala přes tisíc životů mladých Britů a Argentinců. Není těžké pochopit, jak hluboce se Waterse válka o Falklandy dotkla. Téměř pět let života už zasvětil "The Wall" jako monumentu odcizení, ve kterém byla smrt jeho otce ve válce tou základní "cihlou". Filmové ztvárnění "The Wall" (přes vypuknutí falklandské války se připravovalo uvedení do ...

Po vydání desky Animals se Pink Floyd opět rozprchli. Od září 1977 se Roger Waters uzavřel na venkově, aby tady postavil svou Zeď - "Wall". Zbylí dva autoři hledali uplatnění v sólových debutech, které vyšly v květnu 1978 : "David Gilmour" a Wet Dream" Richarda Wrighta. Gilmour dal znovu dohromady trio Bullit, byl v něm basista Rick Wills(později člen skupiny Foreigner) a bubeník Willie Wilson, který Davea přemlouval, aby vystoupil mimo Pink Floyd s jeho skupinou Fender benders. Další dlouholetý kolega, Roy Harper, se podílel na vynikající nahrávce "Short and Sweet"(kterou ještě s několika dalšími písněmi přepracovali pro další Harperovo album). Dave se o práci na tomto albu vyjádřil, že k němu přistupoval naprosto uvolněně. Byl to protiklad pinkfloydovské preciznosti. Tohle přehrávání mu přineslo ovoce trochu opožděně. Zatímco dokončoval album v novém studiu Floyd, najednou se mu vynořila v hlavě melodie, kterou bude svět později milovat jako "C...

Když v roce 1976 začali Pink Floyd pracovat na svém desátém studiovém albu, zrodil se na britské hudební scéně punk. V té době se rozpadala britská ekonomika, narůstala nezaměstnanost a vypukaly rasové nepokoje spojené s násilím. Do této doby vtrhl v létě 76 punk jako hudební revoluce. Londýnský tisk psal o jeho představitelích s největším opovržením: " Jsou neurvalí, nevychovaní, sprostí, špinaví, nepříjemní a arogantní. Líbí se jim, že je nemá nikdo rád. Používají jména jako John Rotten(Zkažený), Steve Havoc(Katastrofa), Sid Vicious (Zlomyslný), Rat Scabies (Krysa Prašivá). Pro představitele punkové scény byly superlegendy sedmdesátých let "staří nudní prďolové" a jejich hudba, která voněla dálkami a libovala si v bombastičnosti a letargii byla terčem útoků jejich "brigád" s ježatými vlasy a spínacími špendlíky v šatech. Pink Floyd bezděčně zavinili, že majitel butiku v Chelsea Malcolm McLaren objevil nechvalně proslulého Johnnyho Rottena. Získal tohoto ...

Během prvního týdne roku 1975 se Pink Floyd vrátili do studií v Abbey Road, aby se vypořádali s problémy své příští desky. Do začátku měli nejméně tři skladby, se kterými mohli dál pracovat. Zdálo se, že "Shine On You Crazy Diamond" všichni považují za slibnou ústřední skladbu jejich nového alba. Převážně instrumentální dvacetiminutová skladba pokračovala v tradici "Atom Heart Mother" a "Echoes". Vznikla téměř o dva roky dřív ze čtyř tónů Gilmourovy kytarové fráze. Rogeru Watersovi ty tóny připomněly svou melancholií Syda Barretta. A tak, když se pustil do textů, zaplavila ho vlna lítosti a pocity smutku a viny nad bývalým spoluhráčem. Výsledek byl poctou Pink Floyd tomuto zvěstovateli a legendě, o kterém Waters řekl: " Bez něho by se to vůbec nestalo, ale na druhé straně, s ním to nemohlo pokračovat." Lze uzavřít, že "Shine On You Crazy Diamond" je jak hudebně, tak textově nejlepší singlový výkon Floyd. Přesto začátky práce na tomto al...

Dneska přišlo na řadu jedno z nejlepších alb Pink Floyd - Dark Side of the Moon. Tohle mistrovské dílo fascinovalo několik generací posluchačů a vydobylo si pevné postavení v knihách rekordů, protože se v žebříčcích popularity udrželo o dva roky déle, než jeho nejbližší konkurent. "Myslím, že každé naše album bylo v určitém smyslu krokem k "Dark Side of the Moon". Stále jsme se učili. Technika nahrávání a naše psaní a komponování se zlepšovalo." Mistrovskou směsí zvukových efektů, útržky vět, vytvářením nálad a studiovou technologií představuje "Dark Side" oslavu pěti let experimentů a pěti let, v nichž se šílenství postupně zmocnilo muže, který dal skupině Pink Floyd jméno a založil její slávu. I když se album hodně dotýká Syda Barretta, je to deska, kterou se od něj osvobodili. "Dark Side" znamenalo skoncování s minulostí. Je to také album ucelené, textově i hudebně. Když se tohle album dávalo dohromady, měli Floyd po ruce pár drobností, které ...

První album Floyd v 70. letech odráželo jejich nevyhraněnost a také trendy, které převládaly na britské hudební scéně. V době, kdy průkopníci jako Pete Townshend z Who a Ray Davies z Kings propagovali rockovou operu, mohli Pink Floyd stěží odolat pokušení, aby sami neuvedli něco monumentálního a vážného. Tak vznikla " Atom Heart Mother ". David Gilmour vysvětlil : "Celé hlavní téma vzešlo z krátkého sledu akordů, který jsem si tehdy zapsal a nazval "Theme from an Imaginary Western". Znělo mi to jako z filmu "Sedm Statečných". Na Waterse melodie zapůsobila jako "heroická a kvalitně udělaná" a inspirovala jeho a Wrighta k práci na dalších tématech a variacích ve stejném filmovém duchu, až celá tato dosud nejdelší skladba Floydů nabobtnala do délky téměř 24 minut. Pod pracovním názvem "The Amazing Pudding" měla první verze premiéru 23. 1. 1970 v Paříži. Kolem téhle rozvleklé instrumentálky vznikalo stále víc hádek, tak se nakonec doml...

(zleva: Nick Mason, Syd Barrett, Roger Waters, Rick Wright, dole David Gilmour) Toho dne, kdy vyšel "Saucerful", byli Pink Floyd hlavním bodem prvního rokenrolového koncertu v londýnském Hyde Parku. Triumf Floyd na tomto koncertě znamenal hodně pro obnovení její pozice - hlavně proto, že kapele bez Barretta byla předpovídána krátká budoucnost. Ještě k dokreslení významu tohoto koncertu - diskžokej John Peel o něm prohlásil, že byl nádherný, že to byl vůbec nejkrásnější koncert, který kdy viděl. Dlužno dodat, že jen málo lidí na světě navštívilo víc koncertů, než právě on. Floydi se mohli také pochlubit nejlepším a nejnovějším zvukovým systémem v oblasti rokenrolu. Nejlegendárnější vybavení skupiny - kvadrafonický "azimutový koordinátor" - proměnil hudbu v trojrozměrný zážitek zvukových efektů. Dosáhli tím toho, že i ten nejposlednější divák měl pocit, že je "uprostřed představení". Obratem (podle jejich názoru) od vznešenosti ke směšnosti bylo koncem roku ...

Minulý týden jsme načali příběh legendární skupiny Pink Floyd. Skončili jsme u vydání prvního alba The Piper at the Gates of Dawn. Myslím si, že by stálo za zmínku napsat něco taky o jejich koncertech v době, kdy byl v kapele přítomen Syd Barrett. Za jedno z takových prvních významných vystoupení se dá považovat koncert z 15. října roku 1966, který se uskutečnil v londýnském Roundhous u příležitosti vydání prvního čísla časopisu IT.(Byly to první britské undergroundové noviny). Každý z příchozích dostal po předložení vstupenky kostku cukru, ta však na rozdíl od mnoha jiných, které obíhaly mezi přítomnými, neobsahovala žádnou aktivní látku. Přišlo bezmála dva tisíce lidí, ze známých osobností také Paul McCartney a Marianne Faithfull a prostor v Roundhousu byl pro tento počet návštěvníků velmi stísněný. Z tohoto vystoupení se stal celonoční mejdan, o kterém se později zmínily i noviny: "Včera večer při příležitosti zahájení nového časopisu IT vystoupila i populární skupina Pink Floy...

Společně jsme vybrali svou oblíbenou kapelu Pink Floyd, o níž chceme napsat více informací, takže není divu, že vás zde příštích pár týdnů budeme krmit informacemi o Pink Floyd. Pink Floyd je anglická psychedelická rocková skupina, založená v roce 1964 v Londýně, v níž se za její působení vystřídalo šest hráčů. Syd Barrett - původním jménem Roger Keith Barrett Narodil se 6.ledna 1946 v Cambridge. Byl oblíbeným a úspěšným studentem a jeho zájmy sahaly od kempování a sporty, až po dramatické umění a malování, ve kterém vynikal. Jeho otec podpořil jeho zájem o hudbu tím, že mu daroval bendžo, a později i kytaru. Když bylo Sydovi 14 let, jeho otec zemřel. Tento šok byl zřejmě prvním impulzem k Sydově duševní poruše. V roce 1962 vznikla kapela Geoff mott and the Mottoes, v jejíž sestavě hrál i Syd Barrett na elektrickou kytaru. Dalším kytaristou byl Nobby Clark, basista Tony Santi a bubeník Clive Welham. Zpěvákem byl Geoff Motlow. Častým návštěvníkem jejich vystoupení byl Barrettův starší s...

Zdravím vás všechny v novém týdnu a zase se tady snažím zplodit článek o svém oblíbenci. Dnes přišel na řadu Vladimír Mišík, protože je to jeden z mála českých umělců, kterých si hodně vážím a jejichž hudba mě provází už hodně let. Takže tady je něco informací o něm: Vladimír Mišík , narozen 8. 3. 1947, je český rockový zpěvák, skladatel, textař, svými spoluhráči a přáteli už léta mírně ironicky, avšak právem přezdívaný "Legenda". Se svou první kapelou hrával po parcích Elvise a Semafor, na barrandovském truhlářském učilišti založil skupinu Uragán. Po krátké epizodě u Komet spoluzakládal jednu z nejslavnějších českých kapel 60. let Matadors, v jejichž čele se začal hudbou zabývat profesionálně. Dále prošel Orchestrem Karla Duby, založil první vlastní kapelu New Force, se kterou odehrál jediný koncert v srpnu 1968, posléze byl krátkodobě angažován jako sólový kytarista v George & Beatovens Petra Nováka. V zimě 1968 s bývalým kolegou z Komet a Matadors, kytaristou Radimem H...

Vybral jsem si svou oblíbenou rockovou kapelu Garbage. Ani nevím, jak jsem k nim přišel. Možná z rádia, nebo jen tak z netu. Hlavní je to, že se mi líbí. Garbage je skotsko-americká rocková kapela založená v roce 1994 v americkém městě Madison. Kapelu tvoří skotská zpěvačka Shirley Manson a američtí hudebníci Duke Erikson, Steve Marker a Butch Vig. Za dobu svého působení prodali po celém světě více než 14 mil. desek. Krátce po založení skupiny přišlo velmi plodné období plné úspěšných singlů ("Stupid Girl", "Milk") zahrnující i debutové album Garbage. Deska nečekaně prorazila hned ve třech státech (USA, Vel. Británie, Austrálie), prodalo se jí více než 4 mil. kopií. Garbage zazářili i na MTV Europe Music Awards 1996, kde vyhráli kategorii objev roku (Breakthrough Artist award). Následující studiové album Version 2.0, na kterém pracovali dva roky byl nominován na cenu Grammy a to hned ve dvou kategoriích - Nejlepší album a Nejlepší rockové album. Prodeje dosáhly stej...

Tinariwen( v jazyce Tuarégů pusté místo) Myslím, že mi dneska prominete, že se budu možná tak trochu opakovat a dám tady jednu ze svých nejoblíbenějších skupin - Tinariwen. V poslední době se o nich dost mluvilo v souvislosti s jejich novým albem a také koncertem v pražském klubu Roxy, kde jsem bohužel chyběla. Ale jejich nové album mám doma a pomalu jej vstřebávám. Hudba Tinariwen je neobyčejná a přenáší posluchače do úplně jiného světa. Takže tady je něco o nich: "Když jsem je uslyšel poprvé, našel jsem hudbu, kterou jsem hledal celý život," řekl Robert Plant o těchto elektrických kočovnících ze Sahary. Loni v létě vystupovali v Glastonbury. Jejich album Amassakoul bylo na 1. místě nejhranějších alb v Evropském žebříčku World Music za rok 2004. Letos v lednu vyhráli "kytaroví básníci a souloví rebelové" cenu BBC World Music za Afriku. "Vyrůstali v exilu, školou jim byl konflikt, útočiště našli v undergroundu, kde získali punc legendy. Tinariwen jsou kapela, j...

Manic Street Preachers Kapela pochází z města Blackwoodu a vznikla v druhé polovině osmdesátých let pod vlivem punku. Založil ji James Dean Bradfield(nar. 1969) a jejími členy se postupně stali jeho kamarádi z dětství: Nicky Wire Jones(1969), Sean Moore (1970) a Richie James Edwards(1966). V srpnu 1989 kapela vydala vlastním nákladem debutový singl Suicide Valley. Ústřední postavou skupiny se v dobách jejich začátků stal výstřední kytarista a textař Richie James. Pozornost přitahovaly nejen jeho emotivně silné zpovědi v textech kapely, ale především jeho četné společenské excesy, způsobené duševní labilitou. Richieho problémy se časem vystupňovaly až k sebepoškozování a vyvrcholily jeho zmizením v únoru 1995. Dodnes se nenašlo jeho tělo a neví se, co se tehdy vlastně odehrálo. Vloni byl úředně prohlášen za mrtvého, i když spousta jeho fanoušků věří, že žije. Po drsných, punkem silně ovlivněných prvních nahrávkách a debutovém albu Generation Terrorists (1992) v roce 1993 skupina vydala ...

Lou Rhodes - živě na Colours of Ostrava 2008 Asi už vás nudí číst, že většina našich oblíbenců hrála na festivalu Colours of Ostrava. Tato britská zpěvačka na něm vystoupila v roce 2008 a její komorní vystoupení ve velkém stanu Templ mě doslova dostalo. Její hudba je uklidňující, relaxační a inspirativní. Lou je osobou, která jen s akustickou kytarou dokáže vyloudit tak skvělé melodie. Festival o Lou napsal: Když předloni vydala Lou Rhodes folkově laděné album Beloved One, nastalo v táboře fanoušků milované skupiny Lamb zděšení. Zároveň s přesvědčením, že se u Lou jedná o přechodné období, léčbu z rozvodu, útěk od urputných studiových sporů s parťákem Andy Barlowem. Že bez debat přijde čas, kdy se Lou vrátí tam, kam prý patří - k sofistikovanému drum´n ´bass, z něhož se k údivu všech na povrch drala křehká poezie dvacetileté holky, nevědící si občas sama se sebou rady. Zkrátka, že se z Lou zase stane Jehňátko, nakrátko ostříhaná holčina, na fotografii do půl pasu nahá, skrývající pod d...