plant.blog.cz

Dnes vám představíme jeden moc krásný text z prvního alba Roberta Planta. A taky si můžete pustit tu písničku, je to taková pomalá a procítěná balada. Tak užívejte...a jinak přeju všem krásné prázdniny! Moonlight in Samosa Time and again I see you walking down the street Over and over, just like before Once in a while you stop and say hello to me Just like you used to do before Time and again, it's like we were in love and then Over and over - nobody keeping score Once in a while I think you notice when I smile That love still lingers in my eyes It can't go wrong, it can't go wrong It lingers on, it lingers on Day after day I turn it over in my mind Dream after dream it's hard to tell you how I find Out of the blue I'm suddenly so close to you Despite the years that I've been gone Will you stop - will you wait a minute - please remember Can you stop - can you just give me one minute to explain I will not cause a fuss, I will not rock the boat - believe me darlin...

Po úspěšné desce Raising Sand se zpěvačkou Alison Krauss se Robert Plant pustil do sólo projektu Band of Joy. Album bude na pultech až v září, Plant se chtěl ale pochlubit a v malém newyorském klubu připravil minulý týden první veřejnou ochutnávku. Podle amerických recenzí jde o směs spirituálů a klasického rocku, která jde ve stopách "Sandu", ale je o něco tvrdší. Band of Joy vychází 14. září u Rounder Records. Název původně patřil britské skupině, ve které působil Plant a John Bonham před Led Zeppelin. Sestavě se moc nedařilo, několikrát se rozpadla, v roce 1968 natočila demo, ale nahrávací společnosti neměly zájem. Pak definitivně skončili a Plant s Bonhamem se hned na to spojili s Jimmym Pagem a založili Led Zeppelin. Noví Band of Joy jsou oproti původní sestavě americkou skupinou. Na kytaru hraje zkušený Buddy Miller (hrál s Plantem na turné Raising Sand, dále spolupracoval s Lindou Ronstadtovou, Stevem Earlem, Emmylou Harrisovou atd.), na bicí Marco Giovino a na basu By...

Jak už jsem psala včera, tento týden jsem se rozhodla zasvětit Robertu Plantovi. Má to souvislost se včerejším 28. výročím vydání jeho první sólové desky Pictures at Eleven , ale budou tady i články, které se týkají nejnovějšího alba Band of Joy.  Tak tedy dnes se vrátíme do roku 1982, kdy vyšlo první Robertovo album. Vydala ho společnost Swan Song, tedy stejná společnost, která vydávala také desky Led Zeppelin, počínaje albem Physical Graffiti. Napříště už Robert vydával svá alba pod svou novou značkou Es Paranza. Pictures at Eleven je album silně ovlivněné arabskou hudbou. Před jeho nahráváním navštívil Robert se svou manželkou Maroko, kde se nechal inspirovat hudbou zesnulé egyptské zpěvačky Om Kolthoum. Po návratu si se svými přáteli z Midlands - kytaristou Robbie Bluntem , baskytaristou Paulem Martinezem a klávesákem Jezzem Woodroffe objednal studio ve Walesu, kde deska vznikla. Na tomto albu je zajímavé také to, že jako bubeníci se zde představili Phill Colins a Cozy Powell...

Nafotila jsem si celou svou sbírku originálních alb a DVD od Roberta Planta, které jsem nashromáždila za posledních pár let. Jak si můžete všimnout, chybí mezi nimi dvě alba nahraná s Jimmy Pagem a také DVD No Quarter, protože tyto věci mám zatím jen jako kopie. Ale v budoucnu se plánuje i jejich nákup. Už mi bylo řečeno, že jsem maniak, tak se o tom můžete taky přesvědčit. Tato kolekce všech 9 řadových alb Roberta Planta vyšla v roce 2006. Jak můžete vidět na dalších fotkách, je opravdu nádherně udělaná. Obsahuje 60ti stránkovou knížku s popisem všech alb a spoustou krásných fotek a obrázků. Jedinou nevýhodou tohoto luxusního boxu je, že si jednotlivé alba nemůžete vytáhnout i s obalem. Takže jejich přenášení je vyloučeno - leda že by se vám chtělo to tahat celé. Další fotky v článku.... Takhle to vypadá po otevření. V levé části je zasunuta knížka, pod pravou už jsou jednotlivá alba. Fotky z knížky - Robert Plant v 80. letech Robert v 90. letech - Fate of Nations A takhle to vypadá z...

Ahoj všem. Pomalu se blížíme ke konci diskografie Led Zeppelin a máme před sebou smutný příběh, který postihl zpěváka Roberta Planta a tím i celou skupinu. Tyto události se projevily i v hudbě, kterou skupina nahrála na své poslední album. Dnes si budeme povídat i o tom, co se dělo v letech 1976 a 1977, po vydání zatím posledního studiového alba Presence. Edit 29. 9. 2011: Po problémech, které neustále má blog.cz, jsem nahradila stávající přehrávače odkazy. Takže v případě chuti si písničky snadno můžete pustit na Youtube pouhým kliknutím na jejich název. Doufám, že to alespoň někoho potěší. Na konci roku 1976 se už cítil Robert Plant natolik silný, že se započalo se zkouškami na připravované turné. Chystaly se hlavně některé věci z Presence, které Led Zeppelin chtěli na koncertech představit publiku. Byly to skladby "Achilles Last Stand" a "Nobody's Fault But Mine", které se jevily jako zvlášť vhodné k živému hraní. Je třeba si také říct, že v roce 1976 ovládl ...

Dáme si dneska zase něco trochu jiného. Bude to legenda vpravdě královská - Queen. Ale aby to nebylo zase nic tak úplně provařeného, sáhla jsem po jejich prvním albu, které se jmenuje úplně stejně a vybírám z něj písničku  Liar.  Album vyšlo v roce 1973 a píseň je dílem Freddie Mercuryho. Tak hezký poslech.

Tento týden byl skvělý. Zase po dlouhé době mám dobrou náladu, i když vlastně ani pořádně nevím z čeho. V pondělí a ve středu jsme měli školení z práce. Až do večera. Ale bylo to moc zajímavé. Narozdíl od dubnového školení, kdy nám přednášela nějaká nablblá Pražanda a nic jsme se nedozvěděli - křeč jsem měla z jejích poznámek typu - to je ale roztomilá babička, copak jí asi chybí? když nám promítala nějaké obrázky. A taky neustále mlela o své rodině a tak jsme nabyli pocitu, že u nich není nikdo normální - teta v blázinci, tatínek střílel vzduchovkou na souseda, manželův kamarád se oběsil, syn si spoří její pětistovku na stavebko, a tak... A kvůli tomu přijela pendolínem - to radši mohla zůstat doma. Tentokrát jsme ale měli přednášku od zdravotní sestry, která pracuje v oboru a věnuje se práci s dementními pacienty. Docela mě šokovalo zjištění, že větší polovina starých lidí nad 85 let touto nemocí trpí. Ale daleko zajímavější bylo, když jsme se bavili o terapeutických metodách, kterým...

Chtěla bych se s vámi podělit o jeden článek, který jsem si dnes přečetla v novinách. Jimmy Page má v úmyslu udělat sólové album. Po vzoru svých kolegů z Led Zeppelin, kteří vydali v minulých letech úspěšná alba a jsou stále činní, se i Jimmy rozhoupal k samostatnému počinu. Doufám tedy, že jeho dílo bude stát za to. Jsem zvědavá, co nám připraví. Jimmy Page, kytarista slavné britské skupiny Led Zeppelin, se po loňském neúspěšném pokusu dostat na pódia mateřskou kapelu rozhodl vydat sólovou desku. Své plány zveřejnil minulý týden během předávání cen hudebního časopisu Mojo. "Už se nemohu dočkat, až půjdu do studia a začnu nahrávat. Chci udělat album, které lidi nadchne." řekl Page v rozhovoru pro BBC. "Nebude to projekt, ke kterému pozvu velká jména. Dlouho jsem o té desce přemýšlel a teď nastal čas, abych ji zrealizoval.

Whole Lotta Love - to je nesmrtelná rocková klasika, snad nejproslulejší písnička od Led Zeppelin. A proto jsem ráda, že vám ji můžu představit jako akustickou záležitost, jak ji hrál Robert Plant v Itálii v roce 1993. Tato verze je zajímavá tím, že v ní Robert hraje taky na kytaru. Ti dva další kytaristé jsou Francis Dunnery - to je ten s culíkem, co rád ukazuje nohy a Kevin Scott MacMichael. A co se týče zpěvu, je to jako vždy skvělé. Mám teď doma cédéčko právě z Itálie, kde jsou jen akustické věci a moc se mi líbí, protože ty písničky získají nový rozměr a jsou víc takové intimní. A takhle přehráli i písničku Living Loving Maid a vyzněla podle mě skoro líp, než v originále. A fakt si to zkuste pustit, zajímal by mě váš názor právě na tyto klasické hity v novém obalu.                                                  Robert Plant - Whole Lotta Love acoustic ...

Po delší době tady na přání dávám zase jeden přeložený text od Led Zeppelin z nedávno probíraného alba Presence . Napsal ho Robert Plant v době svého odloučení od manželky Maureen po jejich autonehodě na Rhodu v roce 1975. Tak doufám, že se to bude líbit.  Tea For One How come twenty four hours Baby sometimes seem to slip into days Oh twenty-four hours Baby sometimes seem to slip into days When a minute seems like a lifetime Ooh baby when I feel this way Sittin, lookin at the clock Oh time moves so slow I've been watchin for the hands to move Until I just can't look no more How come twenty four hours Baby sometimes seems to slip into days A minute seems like a lifetime Baby when I feel this way To sing a song for you I recall you used to say "Oh baby this one's for we too" Which in the end is you anyway How come twenty four hours Baby sometimes slip into days A minute seems like a lifetime Oh baby when I feel this way There was a time that I stood tall In the eyes...

Na úvod zdravím všechny, kteří mé výtvory čtou a dnes to bude ohlédnutí za rokem 1973, kdy se natáčel film o Led Zeppelin. Z této doby pochází hudba, o které tady bude řeč. Tak vám přeji jako vždy hezké počtení a poslech. Edit 29. 9. 2011: Po problémech, které neustále má blog.cz, jsem nahradila stávající přehrávače odkazy. Takže v případě chuti si písničky snadno můžete pustit na Youtube pouhým kliknutím na jejich název. Doufám, že to alespoň někoho potěší. V roce 1976, kdy vyšla Presence, poslali Led Zeppelin do světa i soundtrackové album k filmu The Song Remains The Same. Na albu byla použita hudba, nahraná během tří koncertů v Madison Square Garden mezi 27. a 29. červencem 1973. Trvalo víc než tři roky, než se soundtrack v září 1976 objevil na trhu. Bylo to také proto, že s distribucí a přípravou filmu The Song Remains The Same byly problémy, nejprve se na natáčení podílel režisér Joe Massot, který byl později odvolán a nahrazen Peterem Cliftonem. Ale ani s ním to neprobíhalo hla...

Ahoj lidi! V poslední době mám méně času, ale dnešní článek jsem vám nemohla odepřít:-).  Když tady už tři týdny do vás hustím o Colours of Ostrava, nečekejte, že to dneska bude jinak. Už se to blíží a program je hotový, tak už jen vybírám, na které koncerty bych chtěla jít a které si nechám s klidem ujít. Už vím, že letos neuvidím Cranberries, což mě nemrzí ( i když Jirka trochu reptal něco o reunionu a slavné kapele). Ve stejném čase je totiž na scéně, zvané newyorská, Amit Chatterjee se skupinou Alliance, a ten mě zajímá mnohem víc. Už jsem o něm psala tady . Fernando Saunders, na kterého jsem měla taky zálusk, se mi kryje s Afro Celt Sound System, takže tam padla volba jasně... Ale mezi těmito dvěma pány hraje jeden chlapík, který se trochu vymyká mé představě o klubové scéně. Je to Adam Bomb. Jméno vám možná nic neřekne, ale když vám povím, že hrál s Kiss, Chuckem Berrym nebo Metallicou, možná si uděláte obrázek. A ještě větší představu o jeho hře vám může poskytnout informace...

Dnes by se dožil 62. let Nick Drake . Tento anglický zpěvák, písničkář s kytarou, byl za svého života opomíjený, teprve po smrti se mu dostalo patřičných poct. A lidé objevovali jeho písně a nacházeli v nich křehkou krásu tohoto geniálního muzikanta. Na jeho počest tu dneska dám písničku z jeho posledního alba Pink Moon z roku 1972. Jmenuje se Things Behind The Sun.

Jako dnešní ukázku jsem si vybrala píseň z alba Shaken'n'Stirred, které vyšlo v roce 1985. K tomuto albu bych chtěla říct, že je to jedno z mých nejméně oblíbených od Roberta. Ale přesto mám občas děsnou chuť si ho pustit. Mám k němu tak trochu podobný vztah jako k poslednímu albu Led Zeppelin, které se mu vzdáleně podobá. Je fakt s podivem, že zrovna Shaken'n'Stirred se přibližuje Zeppelinům nejvíc ze všech desek, co Robert v 80. letech nahrál. Ale má podobný problém, jako In Trough The Out Door a tím jsou rozpory v tehdejším složení Robertovy kapely. Co se týče zvuku, ten je osmdesátkový, to znamená klávesy, syntezátory atd..., což já zrovna nemusím, ale přece jen má ta deska něco do sebe. Minimálně třeba to, že na ní je známý hit Little by Little, který rozhodně ostudu nedělá a taky tahle věc, kterou tu dneska dám.  Od začátku, co to album mám, jsem si ji pouštěla nejraději, možná i pro ten název... ale vážně, ta písnička se mi líbí. Co se jí minimálně musí přiznat, ...

Pro dnešek tady dám zase pár fotek, ať máte na co koukat. Ta první je z roku 1973 z hotelu Continental Hyat House a kromě Roberta a hada je na ní B. P. Fallon a Vanessa Gilbert. rok 1972 sluší mu to...  (rok 2003, Essakane, Mali, Festival In The Desert)  kdoví, na co myslí:-) (rok 2005)

Dneska se budeme zabývat tím smutnějším obdobím v životě skupiny Led Zeppelin. Po letech, kdy se jim dařilo, přišly rány a ty postihly nejen soukromý život jejich zpěváka, ale samozřejmě se projevily i v jejich tvorbě. Ale v případě tohoto alba platí určitě rčení, že všechno zlé je k něčemu dobré. Tak si o tom něco přečtěte. Edit 29. 9. 2011: Po problémech, které neustále má blog.cz, jsem nahradila stávající přehrávače odkazy. Takže v případě chuti si písničky snadno můžete pustit na Youtube pouhým kliknutím na jejich název. Doufám, že to alespoň někoho potěší. Rok 1975 prožili Led Zeppelin v daňovém exilu. Jejich příjmy byly obrovské, proto podléhaly také placení velkých daní a oni se tomu snažili vyhnout neustálým stěhováním z místa na místo. V tom roce se také na krátký čas zastavili doma, aby zde v květnu odehráli tři koncerty v londýnské Earl's Court. Jeden z nich, z 24. května 1975 byl určitě perlou, která se objevila na DVD v roce 2003. Přitom šlo prý o šťastnou náhodu, že b...