Příspěvky

Zobrazují se příspěvky se štítkem Electronica

Goldfrapp live at Somerset House

Obrázek
Nedělní večer jsem prožila ve společnosti Goldfrapp a neodolala jsem dát tady pár písniček. Britské elektronické duo se skládá ze zpěvačky Alison Goldfrapp a klávesisty a producenta Willa Gregoryho. Od roku 2000 nahráli pět řadových alb, z nichž hned první Felt Mountain bylo následující rok nominováno na cenu Mercury Prize. Goldfrapp se hudebně pohybují mezi trip hopem, eletronikou, ambientem, popem, na albu Seventh Tree z roku 2008 se dokonce pustili do folktroniky (což je žánr, o němž jsem se pravda dočetla na wikipedii a dost se divila, že něco takového existuje). Poslední album je z roku 2010, jmenuje se Head First a podle mého je značným zklamáním pro fanoušky a krokem k tuctovému zvuku diskotékových skupin sedmdesátých a osmdesátých let. My se ale podíváme na písně z prvního období - bude to skvělá Deer Stop z Felt Mountain, zazpívaná tak, až mrazí v zádech a z alba Black Cherry z roku 2003 jsem vybrala titulní skladbu. Goldfrapp jsem měla to štěstí vidět naživo v roce 2008, práv...

Goldfrapp - Lovely Head

Obrázek
Nedělní (pardon, pondělní) večer se ponese v rytmu nostalgie, do které se tak často propadám. Poslechneme si jednu z písní prvního alba Felt Mountain, kterou nahrálo elektronické britské duo Goldfrapp v roce 2000. Tento debut byl jednou z nejkvalitnějších desek této dvojice, nesl se ve znamení trip hopu, byl ovlivněn i šansonem a poskytl opravdu intimní poslechový zážitek. Album je celé jakoby v mlhavém oparu zasněnosti, navozuje pocit sepjetí s přírodou. Elektronické zvuky jsou doplněny jemnými tóny harfy a něžně čistým zpěvem. Song, který si pustíme, je z koncertu v Somerset House z roku 2003 a jmenuje se Lovely Head. Koncert mám doma nejen jako DVD, ale i jako album v mptrojce a momentálně ho velmi často poslouchám. Jen si občas nestihnu utřít oči.

Goldfrapp - Yes Sir

Obrázek
Goldfrapp - Yes Sir (live at Somerset House) Dnešním malým průzkumem blogu jsem zjistil, že většina článků našich oblíbených interpretů pochází od Robky :-) A tak jsem se rozhodl, že sem dám svou nejoblíbenější skupinu: Goldfrapp. V minulosti jsem o ní už psal a to tady . V komentářích to mělo celkem dobré ohlasy, a tak jsem si řekl, že dnešní trošku jarní den zpestřím tímto nádherným živákem. Písnička se jmenuje Yes Sir, která ale jinak není původem od nich. Dívejte se až do konce ;-) Hrozně se těším na jejich nové album Head First, které má vyjít koncem března tohoto roku. Tak to bylo zase něco ode mě....Ahoj ;-)

Víkendová písnička - Hooverphonic - You Love Me To Death

Obrázek
Hooverphonic - You Love Me To Death Včera u nás na návštěvě byl Hynek a hádejte co. Dostali jsme nové bedny, které ale opravdu mají pořádné basy :-) Tak trochu jsme se bavili o letošních Colours of Ostrava 2010. Skupinu Hooverphonic by si tam opravdu přál, ale prý změnili zpěvačku, takže je více než jasné, že nepřijedou - tudíž zvažuje, jestli si má lístek koupit. Pustil nám od nich pár písniček a hned na první poslech bylo jisté, jakou písničku dnes dáme jako víkendovou. Jmenuje se You Love Me To Death a je z koncertu Werchter 2006. Přejeme vám příjemný poslech.... info zde

Víkendová písnička - Portishead - Glory Box live

Obrázek
Portishead - Glory Box live at Roseland NYC A máme tu víkend, venku je pochmurno a od toho se odvíjí i můj dnešní výběr víkendové písničky. Zase jsem měla strašnou spoustu nápadů na muziku, bohužel, ani jedna ta písnička nebyla optimistická. A pak jsem si vzpomněla na Portishead. Máme doma jejich album Portishead a jednou jsem u bráchy viděla tento koncert. A musím se přiznat, že mě to dostalo. Má to kouzlo a zpěvačka je fakt dobrá. A ještě jedna připomínka: na klávesy na tom koncertě hraje John Bagott, který později přišel k Robertu Plantovi do Strange Sensation, toho jsem poznala okamžitě(je to totiž takový exot, vypadá trochu jako Spejbl)