plant.blog.cz

Dneska tady bude kralovat Sister Rosetta Tharpe. Je to průkopnice stylu Gospel, která dosáhla největší popularity ve 30. a 40. letech minulého století s unikátní směsí duchovních textů a rock'n'rollového doprovodu. Na kytaru hrála od svých čtyř let. Je narozena 20. března 1915 v Arkanssasu a zemřela 9. 10. 1973. Tato žena ovlivnila svým zpěvem a hrou na kytaru spoustu hudebníků - od Elvise Presleyho a Jerry Lee Lewise až po Arethu Franklin a Johnyho Cashe. V roce 2007 Robert Plant a Alison Krauss nazpívali píseň  Sister Rosetta Goes Before Us, kterou napsal Sam Phillips, jako poctu této zpěvačce a kytaristce.  Myslím, že by stálo za to se na ni podívat. Video  pochází asi z roku 1970 a měli by v něm účinkovat tito hudebníci: Lafayette Leake( klavír), Clifton James (bicí ), Lee Jackson (kytara). zdroj fotky *** A ještě "Sister Rosetta Goes Before Us" od Alison a Roberta  

Jestli máte chuť, tak jako ji mám já poslední dobou často, poslechnout si něco klidného, můžete si vybrat z následujících pěti písniček. Ke snění bych doporučila Goldfrapp, ke smutnění Nicka Drakea, pokud se chcete vrátit do roku 1967, pusťte si Tima Buckleyho a pokud máte náladu na něco novějšího, můžete zkusit buď muže nebo ženu - Scotta Matthewse nebo Lou Rhodes. 1. Pleasant Street - Goodbye and Hello - Tim Buckley No comment - tohle k tomu říká Jirka...Doporučuji si to pustit, je to vážně skvělá věc. A vymyká se trochu z tohoto výběru. 2. Deer Stop - Felt Mountain - Goldfrapp Felt Mountain (2000) je podle mě nejlepší deska od Goldfrapp spolu se Seventh Tree (2007). To, co dělají Goldfrapp teď, se mi už vůbec nelíbí. Ale Felt Mountain je nádherná vzpomínka na jejich snové období.  3. Place To Be - Pink Moon - Nick Drake Z posledního alba...smutek z něj jen čiší, ale je nádherné. 4. Passing Stranger - Passing Stranger - Scott Matthews Tohle byla v posledních letech jedn...

Ahoj všem. Dneska tady hodlám zase probírat něco od Roberta Planta, jak je mým nepsaným pravidlem. Na úvod bych se chtěla zmínit o jedné recenzi na jeho nové album, která vyšla na stránkách R&P a napsal ji nějaký Pixel. Ve své podstatě ta recenze vyzněla pochvalně, ale zase je plná jinde sebraných vět a některé myšlenky Pixela mi doslova vháněly slzy do očí. Jako třeba věta - cituji -Znovu obnovená kapela Band Of Joy (BoJ) má být tím pravím, která Robertovi postaví "schody do nebe". Zarazily mě ale i rozpory - na jedné straně kritika - "klid v duši, nekonfliktnost a bezpohlavní pohoda, nebo chcete-li nuda se zrcadlí z některých skladeb a vytváří tak celkový vlažnější dojem z desky." - o nudě se už s gustem hovořilo na stránkách R&P při předchozím albu Raising Sand i s narážkou na možnost použít toto album jako podklad k milostným hrátkám. Ale přesto se ho kritici neodvážili strhat a v podstatě chválili. Tak mi připadá, že se situace bude opakovat. To nakonec...

Pokud se nudíte jako já, můžete si společně se mnou pustit pár písniček s podzimní a deštivou tematikou. Protože u nás "málo" prší, tak ať to stojí za to. A všimněte si, že všechny tyhle písničky jsou tak nějak smutné, jako to počasí. Asi bych tu nakonec měla dát něco pozitivního, abyste neusnuli. Ale jak naschvál nemůžu zrovna nic najít.  1. California Dreamin - The Mamas and The Papas 2. Forever Autumn - The Moody Blues  3. Autumn Almanac - The Kinks  4. Rain Song - Led Zeppelin ( tady Page&Plant live 1994) 5. Scarborough Fair - Simon & Garfunkel 6. I'll  Take The Rain - R.E.M. 7. Earsten Rain - Joni Mitchell

Pro dnešek tady dám další z písní nového alba Roberta Planta, Monkey. Původní verze patří mormonskému duu Low, ale ruku na srdce, kdo z vás o nich věděl. Kromě Alana Sparhawka (kytara, zpěv) a Mimi Parker ( bicí, zpěv), kteří jsou manželé, skupina zahrnuje i baskytaristu Steve Garringtona. Hraje žánr slowcore a indie rock. Na Band of Joy se objevují dokonce dvě coververze od Low. Monkey vyniká psychedelickou atmosférou s rozostřeným zvukem kytary Buddyho Millera. A je to jedna z písniček, kde k Robertovu zpěvu přispívá svým skromným projevem i Patty Griffin.

Je na řadě další zajímavý příběh za světa hudby. Dneska se podíváme do daleké Asie až na samý východ. Předmětem našeho poznávání bude ainská kultura a hudba. Pro naše středoevropské uši bude asi znít poněkud neobvykle. Dost často máme ve zvyku pohlížet na tyto hudebníky jako na exoty, kteří jsou zajímaví snad jen tím, jak vypadají. Zapomínáme přitom, že oni si svou kulturu a své zvyky museli často velmi těžce obhájit. Dneska nám bude příběh Ainů nápomocný k pochopení života tohoto téměř zapomenutého a vymírajícího národa, žijícího na japonských ostrovech už dva tisíce let. Ainu mošir - říše Ainů (v překladu lidí) se rozkládala po dlouhá staletí na ostrovech Hokkaidó, Sachalin, Honšú, poloostrově Kamčatka a části Kuril. Pletí skoro bílí Ainové s kulatýma očima, kudrnatými vlasy a hustými vousy si do 17. století vládli sami a po svém, počínaje rokem 1870 ale s císařským nařízením začala jejich násilná asimilace spojená s pojaponštěním jmen, zákazem jazyka, kulturních tradic a praktic...

Mám dovolenou a kupodivu se nedostavuje tvůrčí nálada, ale spíš spací. Aspoň se s vámi podělím o jedno video, které prostě musíte vidět a slyšet. Přepracovaná verze starého blues z dvacátých let, kterou ve svém repertoáru měli také Led Zeppelin a která se proslavila hlavně díky neodolatelnému bubenickému riffu Bonhama, tady dostává najednou jiný rozměr. Jakoby se vracela ještě blíž k podstatě, ze které vyšla. Jakoby z ní vydolovali to, co má v sobě schované. Naříkavé housle a temné bicí jí dodávají tajemnou atmosféru. Na začátku je v textu improvizace z How Many More Times - Oh Rosie, oh Girl. 3:45 se objevuje krátký úryvek z Dylanovy Girl From The North Country a vzápětí pak návrat k původnímu tématu. K výkonu hlavních aktérů - Roberta a Alison můžu říct jediné. Úžasné!! Ještě nikdy jsem neslyšela takhle perfektní verzi z koncertu.

Dostala jsem nápad udělat žebříček nejhezčích písniček o lásce. Nebo ne žebříček, spíš sem dám své oblíbené love songy a vy mi třeba můžete napsat, které byste zase upřednostňovali vy a proč. Láska je snad nejčastějším tématem písní a tento námět si ke skládání vybrala určitě skoro každá skupina nebo jednotlivec. Problémem ovšem bývá, že tyto písničky občas zavání obehranými klišé a některé se už svým neustálým omíláním a banalitou textů i melodií natolik zprotivily, že je člověk nemůže ani slyšet. Tak se zdá, že napsat dobrý song o lásce je tvrdý oříšek, který se ne každému povede rozlousknout. Teď už dost keců a pojďte se mrknout, co jsem vybrala. 1. Variace na renesanční téma - Vladimír Mišík Na úvod tady dám českou nádhernou klasiku. Tohle je klenot, který má v textu poezii a jednu z nejkrásnějších melodií. Určitě jedna z nejhezčích českých písní o lásce. 2. I've Been Loving You Too Long - Otis Redding Další v pořadí bude tato nádherná soulová balada Otise Reddinga. Už jen kv...

Dnes je zase čas se vrátit k hlavnímu a aktuálnímu tématu a tím je nové album Roberta Planta. Přesněji řečeno to bude dneska singl Angel Dance, který zazněl v show Jimmyho Fallona 21. 9. 2010. Tak a teď vám něco povím. Tenhle kousíček článku jsem si napsala ráno a dala si k němu písničku, kterou jsem si dvakrát po sobě pustila. Pak mě vyhnal od počítače Jirka, nechala jsem ho hrát hru a šla jsem chystat oběd. Přitom jsem uvažovala, co napsat, a pak mě najednou napadlo si jen tak zapnout rádio. Co si myslíte, že zrovna začalo hrát? Angel Dance. A pak mi řekněte, že je tohle náhoda. Jirka říká, že je to ženská intuice:-) Asi vím, kdy si to rádio pustit. Pak jsem ho mohla zase hned vypnout. Jestli vás zajímá, co nového jsem si vymyslela, čím bych vás ohromila, tak vás zklamu. Jen to, že mi mandolína Darrella Scotta v této písni evokuje album Led Zeppelin III, které bylo takovým krokem k alternativě, bylo asi nejvíc progresivní a taky nejméně prodávané v celé jejich historii. Právě proto h...

Přesně dneska uplynulo třicet let od nešťastného úmrtí bubeníka Led Zeppelin Johna Bonhama. A vlastně přesně třicet let uplynulo i od rozpadu Led Zeppelin. Tihle čtyři muzikanti byli společně fungující jednotkou, která měla jeden vzácný dar - perfektně si rozuměli nejen po stránce hudební, ale i lidské. Proto bylo už dopředu jasné, že pokud některý z nich skupinu opustí, nebudou dál v činnosti pokračovat. To se stalo 25. 9. 1980 kdy se Bonham zadusil zvratky po vypití velkého množství alkoholu. John Bonham se do historie Led Zeppelin zapsal řadou písní, pod kterými je podepsaný jako spoluautor. Byl to nejen skvělý bubeník, který inspiroval svým stylem hry hromadu dalších, kteří se mu snaží vyrovnat. Ale byl to taky člověk, který své bubny miloval a uměl z nich vydolovat neuvěřitelný zvuk - používal kromě paliček i holé ruce.  Tak si na něj dnes vzpomeňme a uctěme jeho památku. Jak jinak, než hudbou...R.I.P. Bonzo. zdroj fotky Moby Dick nesmí chybět...to je jen část jeho sóla, které...

Zase trochu popojedem v luštění "záhad" tajemných interpretů. Za inspiraci k dnešnímu dílu bych měla poděkovat Michelovi, který mě přivedl na myšlenku dát tady jednoho určitého člověka. Takže budeme hádat zase jednotlivce. V minulém díle excelovala Habala, která v rekordním čase odhalila Alison Krauss .  Dnešním odhalovaným bude muž, zpěvák (mimo to hrál na kytaru, piáno a další nástroje), kterého byste určitě hned poznali, kdybych vám zde vyjmenovala skupiny, kterými ve svých začátcích prošel. Ale myslím, že i tak to podle zadaných informací bude pro vás hračka. Narodil se 17. prosince 1949 v Middlesbrough. Začínal hrou na baskytaru v lokální skupině The Roadrunners, která se později přejmenovala na The Wildflowers. No a pak už to začalo. V Londýně se stal spoluzakladatelem a zpěvákem jedné nejmenované bluesrockové skupiny, se kterou slavil velké úspěchy. Aby taky ne, když se jim povedlo složit hit "All Right Now", který byl v roce 1990 označen číslem 1, protože ho...

Nějak se mi to nechce dneska komentovat, jen mám jednu otázku - myslíte si, že Robert Plant svou sólovou tvorbou (tou současnou) neoslovuje mladší generaci fanoušků? Tenhle názor jsem si totiž přečetla v dotazech, které mu pokládali lidé (tohle byl názor jednoho "fanouška"). Nepatřím už k generaci teenagerů, takže to nevidím z jejich pohledu. Osobně mě tvorba Roberta Planta jako celek obohatila hudebně o nové žánry, které jsem dříve neposlouchala a také o nové skupiny a zpěváky, kterými se nechal inspirovat, takže můžu říct, že jsem si díky němu hodně rozšířila obzory. Ale nevím, jak to myslel ten člověk - to by měl Robert Plant začít rapovat? Ale ne, já vím, jak to myslel. On chtěl návrat starých Led Zeppelin a to je asi to lákadlo pro mladé, kteří je na koncertě nikdy neviděli. Zase obehraná písnička... Ale ne tahle, co ji tu dám. Albová verze na Youtube

Na tomto odkazu si můžete poslechnout přes padesát minut z koncertu, který se konal 12. září v Bowery Ballroom v New York City. Playlist: Monkey House Of Cards Please Read The Letter Misty Mountain Hop Move Up Satan Your Kingdom Must Come Down Angel Dance Houses Of The Holy Down To The Sea Gallows Pole Určitě doporučím všem, kteří se zajímají o Roberta Planta, o to, jak zní jeho koncertní provedení a vůbec jak funguje jeho kapela Band of Joy. Robert Plant není jeden z těch trapných rockerů, kteří se i na stará kolena snaží znít, jako by jim bylo dvacet. On má obrovský dar - v prvé řadě cit na muziku a schopnost originální interpretace a v druhé umění vybrat si skvělé muzikanty. Jeho kapela tady nefunguje jen jako doprovod slavného zpěváka, je to sehraná jednotka, jejíž členové mnohdy přejímají vedoucí úlohu, jako je tomu v případě skvělé Move Up v podání Patty Griffin. Slavné hity Led Zeppelin v jeho provedení mají vždycky sílu překvapit a způsobit nadšení, jako třeba perfektně zahran...

Vzala jsem si na mušku coververze různých autorů. Některé jsou legendární a možná i slavnější než originál, některé netradiční, některé trochu ulítlé. Ale všechny mají společného jmenovatele - líbí se mi. Takže vám tady předložím svou trochu chaotickou směsku podle mě perfektně udělaných a zajímavých coververzí.  Jimi Hendrix - All Along the Watchtower (Bob Dylan) Tak tohle je snad slavnější než originál. Bez debat jedna z největších předělávek v historii. *** Nigel Kennedy - Purple Haze (Jimi Hendrix) Geniální houslista Nigel Kennedy se svou velmi originální a psychedelickou verzí.  *** Tori Amos - Dream On (Aerosmith) Úžasně čistý hlas, emocionální ženský projev a klavír - to je Tori Amos a její pojetí slavného hitu Dream On. *** Robert Plant - Darkness, Darkness (Jesse Colin Young) Netřeba slov...podle mě tohle předčilo originál. Je to neobyčejně citlivé provedení s bezvadnou atmosférou. *** Bob Marley - Hotel California (Eagles) Stokrát obehraná píseň v reegae kabátě dostá...

Když už jsme dneska probírali sólovou tvorbu Jimmyho Page, vzpomněla jsem si na jedno album, které jsem si taky kdysi pořídila. Jmenuje se Woodoo Blues , ale můžete se spíš setkat s názvem No Introduction Necessary. Přiznám se, že když jsem ho poprvé poslouchala, byla jsem z něj trochu v rozpacích. Abych řekla pravdu, po několika posleších jsem ho odložila do stojanu s alby, a tam spokojeně odpočívalo až do dneška, kdy jsem si jeho existenci uvědomila. Ani nechci odhadovat, jak dlouho leželo nedotčeno mým poslechem. Teď jsem dokonce zjistila, že je tohle album celé na Youtube. Bylo nahráno v roce 1968 a hrají na něm John Paul Jones, Albert Lee, Nicky Hopkins, Clem Cattini a Keith De Groot , ale vyšlo až v roce 1995. Tohle dílko je asi v tvorbě Jimmyho Page docela podceňované a taky nevím, nakolik je známé třeba fanouškům. Zkuste si ho poslechnout. Jsem zvědavá na vaše reakce. Lovin'Up A Storm Think It Over Dixie Fried Everyday

Dnes se budu zabývat deskou Outrider od Jimmyho Page . Je to vlastně jeho jediné skutečně sólové album a vyšlo 19. června 1988. Původně měl Jimmy v úmyslu vydat dojalbum, ale během nahrávání se některé demo nahrávky ztratily - tedy údajně byly ukradeny. Na tomto albu si Jimmy ke spolupráci pozval mladého Jasona Bonhama a baskytaristu Tonyho Franklina , který je známý pro svou spolupráci s Royem Harperem (na albu Outrider ale hraje pouze v první písni Wasting my Time). Další baskytaristé byli Durban Laverde a Felix Krish . Nabízí se otázka, proč Jimmy nepožádal o spolupráci Johna Paula Jones. Ale možná, že ten měl zrovna nějakou jinou, důležitější práci. Zpěváci byli na albu tři - Chris Farlowe, John Miles a Robert Plant . Doprovodné vokály si dokonce zpívá i sám Jimmy. Mám tohle album doma a myslím, že vůbec není špatné si ho poslechnout. Jimmy na něm předvedl opravdu dobrou práci, od instrumentálních skladeb, jako je třeba Emerald Eyes až po bluesově laděné skladby, jako je vynika...

Once in Persia reigned a king Who upon his regal ring Etched a caption true and wise Which he held before his eyes Gave him counsel at a glance Fit for every change and change Solemn words and these are they: "Even this shall pass away" Train of camels through the sand Brought him gems from Samarkand Fleets of galleys throught the sea Brought him pearls to rival these But he counted little gain Treasures of the mine or main "What is wealth?" the King would say, "Even this shall pass away" In the revel of his court, At the zenith of his sport When the palms of all his guests Burned with clapping at his jest Amid his figs and wine he'd cry "Oh, good loving friends of mine, Pleasure come but not to stay, Even they shall pass away" Towering up above the square, Way up high into the air  Rose his statue, carved in stone, disguised unknown Gazing at his sculptured name Asked to himself, "So what is fame? Fame, is but a slow decay, Even this sh...

Satan your kingdom must come down Satan your kingdom must come down I heard the voice of Jesus say Satan your kingdom must come down I'm gonna pray' til they tear your kingdom down Pray' til they tear your kingdom down I heard the voice of Jesus say Satan your kingdom must come down I'm gonna shout' til they tear your kingdom down Shout' til they tear your kingdom down I heard the voice of Jesus Christ say Satan your kingdom must come down Satan your kingdom must come down Satan your kingdom must come down I heard the voice of Jesus say Satan your kingdom must come down

There is a home out of harm's swift way I set myself to find I swore to my love I would Bring her there Then I left my love behind The desert was long  The mountain high The road ran steep and winding The promise so easily made Unbearable, yet binding Oh me, oh my Who's gonna count my time? Time will go, it never stays Memory locked in her passing Try, oh try to cling to her Until she becomes everlasting The world's still blue my world's still true I feel I'm turning hollow She does as she please If ever she leaves I'll strangle upon my sorrow Oh me, oh my Who's gonna mark my time? The road is past, tomorrow the sky Between sometimes is blinding Someday soon when I turn to cloud I will fly on her wings somehow Wrapped in the road and filled with above The ground seems to fade away Hold to the earth like a new born child Pray she returns someday Oh me, oh my Who's gonna mark my time?

Oh my my little white lie I swear I'm gonna make it right this time It's like a radio turning way down low Telling me things I do not know I know Tonight you will be mine Tonight the monkey dies Tonight you will be mine Tonight the monkey dies Now who's to blame, we used to be the same Now you won't let me speak your name, what a shame It's a suicide, shut up and drive We're never gonna make the light but it's alright Cos tonight you will be mine Tonight the monkey dies Tonight you will be mine Tonight the monkey dies Tonight you will be mine Tonight the monkey dies Tonight you will be mine Tonight the monkey dies Oh, tonight you will be mine Tonight the monkey dies

Where'd you get your liquor And where'd you get your dram Come all the way from England To steal your pretty hand Apple like a Cherry A Cherry like a Rose How I love you Cindy God in heaven knows Oh, get along home, Cindy, Cindy Get along home Cindy, Cindy Get along home Cindy, Cindy I'll marry you sometime Cindy got religion She had it once before She spilt it on a Saturday Upon a hard wood floor Once I had a banjo Every string was twine The only tune that it could play was 'I Wish That Girl Was Mine' Oh, get along home, Cindy, Cindy Get along home Cindy, Cindy Get along home Cindy, Cindy I'll marry you sometime Oh, good you're getting drunk, Cindy, Cindy Good you're getting drunk, Cindy, Cindy Good you're getting drunk, Cindy, Cindy Liquor would I have run you through She took me to the parlour She cooled me with her fan She swore I was the prettiest thing In the shape of mortal man I wish I had a needle As fine as I could sew I'd sew the girls...

Why are my words running together I Thought you'd anchor me down Forget all that let's get out Tonight it's you and me  Looking for the only sound that matters Sometimes you're so misleading Sometimes you feel just right Put me to sleep so easily or keep me out all night Looking for the only sound that matters Is there one here Looking for the only sound that matters And it's drawn to you like a compass That's leading you on Like a backlight too It's your protection It's leaving it on Waiting for your return the only sound that matters Put me to sleep so easily or keep me out all night Looking for the only sound that matters Was it what you thought Just looking for the only sound that matters Yeah was it what you thought

I'm falling in love again I'm falling in love again It might break my heart It might even tear it apart But I'm falling in love again Yes I am and listen, honey I'm thinking of no one but you, every day I'm thinking of no one but you I think of you all the time Oh darling please be mine I'm falling in love again Yes I am and listen This is what love will do for you It will make you wall and you don't know where You're going It will make my heart feel burnin' And I don't know for certain Just why it's happening this way But I promised myself a long time ago But it never happened to me I'm falling in love again Yes I am and listen I hope you don't break my heart, no more I hope you don't break my heart Say you love me all the time Oh darling you'll always be mine And I'm falling in love again, yes I am I am falling in love again, yes I am I am falling in love again Sometimes I have to walk the floor But I'm falling in lo...

You can give me money, diamonds and pearls But you can't buy my love for no money in the world You can't buy my love, no you can't buy my love For no money in the world, you can't buy my love Now you're so blue, baby I'm so glad Because you done lost, the best thing you ever had You can't buy my love, no you can't buy my love For no money in the world, you can't buy my love Now you're so blue, baby I'm so glad Because you done lost the best thing you ever had You can't buy my love, no you can't buy my love For no money in the world, you can't buy my love

At times I see you You silver rider Sometimes your voice is not enough Your face in windows Outside forever Nobody dreamed you'd save the world Nobody dreamed you'd save the world The march is over The great destroyer She passes through you like a knife Oh take me with you You silver rider Sometimes your voice is not enough Sometimes your voice is not enough

Waitting on the long black train Blues fell down like showers of rain Let me hear that whistle blow Take me back to my baby's door Call up Central 209 Get my baby on the line Bring me my pony - my black mare Find my rider - out in the world somewhere Fold my arms - I walk away Troubled more everyday Woman crazy - round'n'round Dig my soul - deep in the ground

Co se týče výběru dnešní písničky, sáhla jsem po skupině, kterou jsme tady ještě neměli. I když je to slavná skupina a určitě ji všichni znáte, nebo jste o ní aspoň slyšeli.  Když jsem vybírala písničku, chtěla jsem tady dát nějakou, která se nehraje tak často, jako třeba Losing My Religoin, a tak jsem zvolila něco z prvního alba Murmur (1983) . Je to song  Talk About the Passion . Má moc hezkou melodii a zvonivý zvuk kytary. Členové R.E.M. : kytara - Peter Buck                            zpěv - Michael Stipe                            baskytara - Mike Mills                            bicí - Bill Berry (opustil kapelu v roce 1997) A všechno o R.E.M. najdete zde . 

Dnes jsem se rozhodla psát článek o tom, co mě štve - jak jsme v obchodech a v restauracích a vůbec na všech veřejných prostorách otravováni hudební kulisou. Trochu jsem se o to zajímala a zjistila jsem, že tento "hudební styl" se nazývá Muzak. Je to už stará záležitost, že prostřednictvím hudby se dají lidé nejrůzněji ovlivňovat. Psychologicky se na ně působí třeba v supermarketech, kde má Muzak za úkol zvýšit chuť lidí k nákupům. Určitě na to existují dlouhodobé studie, jakou hudbu třeba pouštět v obchodech dopoledne, kdy tam chodí převážně starší lidé a matky na mateřské a jakou odpoledne pro pracující lid. Jiná hudba se line z reproduktorů v módním butiku nebo v McDonaldu a jiná třeba v prodejně s automobily. Ale je všude. Možná, že taková hudební kulisa je určena k těm účelům, aby lidé přestali přemýšlet o tom, co potřebují koupit a lehce zblblí připitomělými hity nakupovali jako diví. Ale co v restauracích? Tam je hudební kulisa na to, aby toho víc snědli? Je fakt, že h...

On the rain is falling (blow blow down) And the wild wind roars (blow blow down) It'll shake your windows (blow blow down) And rattle your doors (blow blow down) Ah blow down this house of cards Blow down this house of cards They're washing the streets (blow blow down) With the blood of your kind (blow blow down) Ah look over your shoulder (blow blow down) They are right behind (blow blow down) Oh blow down this house of cards Blow down this house of cards The birds are wheeling (blow blow down) Up above your head (blow blow down) Ah your days are numbered (blow blow down) You're as good as dead (blow blow down) Ah blow down this house of cards Blow down this house of cards This very fine house (blow blow down) Of great renown (blow blow down) It's cracked and shaking (blow blow down) And a-tumbling down (blow blow down) Ah blow down this house of cards Blow down this house of cards Blow down this house of cards Oh blow down this ho...

Good night, sleep tight The big bright sun has gone away Done gone away Goodbye, don't cry Tomorrow will bring us a brand new day We can run and play And they'll laugh up and down the hall Don't you go shout when you hear them fall Let them fly right across the wall Let them cry - 'til the morning calls Little angel dance Little angel dance Big night, bright lights Time now to lay them all to rest Put 'em all to rest Bad guys, mean eyes All gone away to where they belong Let's just sing our song Good night, sleep tight The big bright sun has gone away Done gone away Goodbye, don't cry Tomorrow will bring us a brand new day  We can run and play

Na dnešní večer tady dám ještě jednu písničku - Cindy, I'll Marry You Someday . Je to taková drobnůstka, ale moc se mi líbí frázování a vůbec celý ten jakoby sekaný rytmus. Tak dobrou noc. Asi se mi bude o tom zdát.

Dneska budu pokračovat ve zveřejňování zajímavých hudebních příběhů a bude to na ženské téma. Afrika je jednou ze zemí, kde se o emancipaci a rovnoprávném postavení žen dá mluvit jen stěží, proto jsem si vybrala jednu takovou bojovnici za práva Afričanek, a tou je Oumou Sangare. Pro nás, Středoevropany, jsou životní podmínky žen v Africe asi dost nepochopitelné, pro ně je to všední realita, se kterou se ovšem ne všechny smiřují. V tom jim už dvacet let pomáhá právě Oumou Sangare.  Pochází ze země, kde neexistují dějiny, existuje pouze to, co vyprávějí grioti na základě pradávných tradic, které staví na roveň zákonům. Proti těmto dávným tradicím se rozhodla vzbouřit holka z Bamaka, hlavního města Mali, jedné z nejchudších zemí světa. Ve svých písních bojuje proti mrzačení žen při rituálních obřízkách, proti polygamii, proti násilí páchanému na ženách, proti jejich postavení jako majetku mužů. Postavila se proti společenskému řádu a tak se nabízí jednoduché řešení - udělat s rebelkou...

Připadá mi, že je kolem nás pořád víc agrese. I v hudbě. To, co je módní, je buď děsně uřvané, nebo podbízivé. Případně šokující. Jako nedávno jedna nejmenovaná hovězí hvězda. Ale na druhou stranu, nemáme na výběr jen z těch uřvaných, podbízivých a šokujících. Ještě se dělají písničky, které jsou určeny k poslouchání, i když z nich nebude módní trhák. Možná je problém, že lidi neumí poslouchat. Nejenom hudbu, ale ani jeden druhého. Dáme si jednu tichou, nepodbízivou a nešokující píseň - Silver Rider .

Mám důvod k oslavě. Dneska na mě ve schránce čekalo překvapení v podobě malého balíčku. A když jsem ho otevřela - jistě tušíte, co jsem v něm mohla najít - tak tam bylo tohle: Jistě chápete, jakou mám radost. Hned jsem si prohlédla booklet a zjistila jsem, že informace z internetu, které byly uvedeny ohledně původních autorů písní, byly většinou nepřesné, takže jsem to hned v článku Band of Joy 2010 opravila. A už to jede...

Rozhodla jsem se dnes pro zařazení mého oblíbeného songu Gallows Pole . Měla jsem tu písničku v hlavě celý den a úplně náhodou jsem objevila její verzi právě z koncertu Roberta Planta & Strange Sensation, který se bude příští týden zase vysílat na ČT 2. Jsem tomu moc ráda, i když tohle DVD mám doma a kdykoliv si ho můžu pustit, ale zase takhle v televizi to bude sledovat víc lidí a já se na koncerty nerada dívám sama:-). Potřebuju to komentovat, i když to vidím po stopadesáté. Nádavkem tady dám ještě video Roberta a Jimmyho, jak hrají naživo tento song. Budete si alespoň moci porovnat rozdíly v provedení. A na překlad textu se mrkněte sem . Tak si to užijte, já se zatím loučím a jdu se nervovat na třídní schůzky:-). zdroj obrázku Robert Plant & Strange Sensation - Gallows Pole *** Robert Plant & Jimmy Page - Gallows Pole ( live Bizzare festival 1998) *** Tady je malinká ukázka z Colours of Ostrava 2006, Gallows Pole...

Přečetla jsem si recenzi na album Band of Joy zde . V zásadě s ní souhlasím. V tvorbě Roberta Planta představují jeho poslední dvě desky odbočení od typicky rockového projevu a návrat ke starým i novějším, ale méně známým songům, které přepracoval k obrazu svému. Robert zkrátka vždycky dělal to, co ho bavilo a myslím, že teď to platí dvojnásob. Je vidět, že si tohle znovuobjevené území opravdu užívá. Už na počátku své kariéry se snažil vyhýbat tématům Led Zeppelin ve své tvorbě, což asi zprvu nebylo jednoduché. Dvanáct let byl členem skupiny, kterou byl ovlivněn a hlavně, která ovlivnila spoustu fanoušků. Není divu, že zpočátku mohl cítit nejistotu, když měl vystupovat se svým novým materiálem. Během osmdesátých let se mu podařilo vydat několik dobrých alb, a hlavně vystřídat několik hudebních stylů. Vzpomeňme třeba na skvělé album The Honeydrippers(1984), které bylo vzpomínkou na staré časy rokenrollu. A naproti tomu album Shaken'n'Stirred, vydané jen o rok později, bylo zase ...

Na dnešek jsem si pro vás nachystala další díl "záhad", abyste si zase trochu procvičili mozkové závity:-).  Minule to bylo hodně těžké, odhalovaným interpretem byl Alexander Skip Spence a přiznám se, že jsem ani nečekala, že by ho někdo uhodl. Spíš jsem vám ho chtěla trochu připomenout. K dnešnímu článku mě inspirovalo téma ženy v hudbě a to nejen v rockové. Dnešní odhalovanou bude tedy žena, zpěvačka a houslistka. Narodila se 23. července 1971 v Illinois (USA) a hudbě se věnuje už od dětství. V pěti letech se učila hře na klasické housle, v osmi se zúčastnila jako houslistka soutěže mladých talentů, v deseti měla vlastní kapelu s bluegrassovým repertoárem, ve dvanácti získala titul Nejslibnější houslista Středozápadu. Ve čtrnácti nahrála album Different Strokes, na kterém účinkoval i její bratr. Tohle album se nesetkalo s žádným velkým nadšením kritiky, zato její o dva roky později vydaná deska Too Late To Cry už byla přijata vřeleji a zasloužila se o novou vlnu zájmu o bl...

1. Angel Dance (3:49) (Los Lobos; David Hidalgo, Louis Perez) 2. House of Cards (3:13) (Richard Thompson) 3. Central-Two-O-Nines (2:48) (Robert Plant & Buddy Miller,  Sons of Einion/West Bay Music/Julie's Freakin' Out Music) 4. Silver Rider (6:06) (Zachary Micheletti, Mimi Parker, George Sparhawk) 5. You Can't But My Love (3:10) (Billy Babineaux & Bobby Babineaux) 6. I'm Falling In Love Again (3:36) (Dillard Crume & Andrew Kelly) 7. The Only Sound That Matters (3:43) ( Gregory Vanderpool) 8. Monkey (4:58) ( Zachary Micheletti, Mimi Parker, George Sparhawk ) 9. Cindy I'll Mary You Someday (3:36) traditional arranged by Plant/Miller 10. Harms Swift Way (4:17) (Townes Van Zandt) 11. Satan Your Kingdom Must Come Down (4:12) traditional arranged by Plant/Miller 12. Even This Shall Pass Away (4:03) traditional, text  Theodor Tilton; arranged by Plant/Miller Robert Plant - zpěv, produkce Patty Griffin -  zpěv,  Darrell Scott - kytara, mandolina, akordeon, b...

Tak je to tady, dnes skončilo hlasování do ankety o nejlepší hudební skupinu. Popravdě jsem ani tak velkou účast nečekala, celkem se sešlo 71 hlasů. A jak to tedy celé dopadlo? Už při zakládání ankety zde jsem vám říkala, že jsem vybírala skupiny, které se v nějakých žebříčcích umístily. Samozřejmě zde nemohli chybět The Beatles , podle čtenářů R&P ( a nejen podle nich) nejlepší rocková skupina všech dob, Metallica (která se v tom samém časopise umístila na druhém místě), Led Zeppelin (v R&P na čtvrtém místě), Queen (na pátém místě), Pink Floyd (na šestém místě), The Rolling Stones (na osmém místě), AC/DC (na třináctém místě), The Doors (na patnáctém místě v anketě o nejlepší kapelu v loňském dubnovém čísle časopisu R&P). Teď se tedy podíváme, jak jste hlasovali vy. Celkem se sešlo úctyhodných 71 hlasů, za což všem moc děkuji, ať už hlasovali pro kteroukoli kapelu. 1. místo - Led Zeppelin - 33 hlasů; tj. 46,5% Myslím, že vítězství této skupiny bylo jasné hned od zač...

Playlist alba Band of Joy s uvedením původních autorů. 1. Angel Dance - 3:39 - Los Lobos, autoři David Hidalgo a Louie Perez ( The Neighborhood 1990) přehrát na Youtube Los Lobos na wiki 2. House of Cards - 3:48 - Richard a Linda Thompson ( First Light 1978 ) Richard Thompson na wiki 3. Central-Two-o-Nines - 2:48 - Lightnin' Hopkins Lightnin' Hopkins na wiki 4. Silver Rider - 6:05 - Low, autor Alan Sparhawk, ( The Great Destroyer 2005 ) přehrát na Youtube Low na wiki 5. You Can't Buy My Love - 3:09 - Jack Rhodes, Dick Reynolds přehrát na Youtube - verze Barbary Lynn Jack Rhodes na wiki 6. I'm Falling In Love Again - 3:36 - Al Hoffman, Mark Markwell (1958) přehrát na Youtube - verze Toma Jonese Al Hoffman na wiki 7. The Only Sound That Matters - 3:43 - Milton Mapes Milton Mapes na Wiki 8. Monkey - 4:57 - Low - autor Alan Sparhawk, ( The Great Destroyer 2005 ) přehrát na Youtube 9. Cindy I'll Marry You Someday - 3:36 - traditional 10. Harms Swift Way - 4:...

Co mají společného Emmylou Harris, Dolly Parton, Sam Bush, Jerry Douglas a Jorma Kaukonen? Za prvé, patří mezi nejuznávanější hudebníky v americké populární hudbě za posledních čtyřicet let. Za druhé, každý z nich někdy hledal služby Byrona House, v současné době jednoho z nejlepších nashvillských country basistů, a to jak ve studiu, tak na koncertech. K tomu, aby se vážně věnoval muzice, ho ale v 11 letech inspirovalo banjo. V té době se setkal s Samem Bushem, který už byl extratřída ve hře na mandolinu a housle. V 17 letech Byron přešel na kontrabas, mimo to si vyzkoušel i hru na kytaru, cimbál, trubku, fagot, bicí, klavír a jiné nástroje. V polovině 80. let opustil Byron své rodné město a přestěhoval se do Nashvillu, čímž se mu otevřel svět nových hudebních možností. Jeho pověst výborného hráče se rychle rozšířila. Kromě už v začátku uvedených hudebníků spolupracoval s Buddy a Julií Miller, Al Kooperem a Grateful Dead. V roce 2005 byl nominován na Grammy pro spolupráci na albu Mark ...

Co ode mě můžete očekávat v těchto dnech, moji milí návštěvníci? Myslím, že ti, co mě trochu znají, už to ví. Nic jiného, než kecy o muzice od Roberta Planta to nebudou. I když, dneska bych se ještě chtěla dotknout i jiných písní, než jen těch Robertových. Při poslechu nového alba Band of Joy jsem včera narazila na Low, jak jsem psala tady a dnes, při pročítání komentářů k němu, jsem si přečetla nabádání, abychom se o Low zajímali...tak mě to docela potěšilo. Že jsem to nabádání nepotřebovala. K Band of Joy - novému albu od Roberta Planta (píšu pro ty, kteří třeba neví); moc se mi to album líbí. Myslím, že je to velice vyrovnaná sbírka písniček, které mají společného ducha. Je to taková poklidná kolekce, která vybízí k zamyšlení nad tím, jak může znít muzika, když ji dělá někdo, kdo ji má rád. A jsem moc ráda, že pan Robert Plant je nadšený muzikant, kterého nepřestalo bavit objevovat a tvořit takovou hudbu. Jsem za to nové album moc vděčná. Myslím, že je to dar, že si i dnes můžeme p...

Dnes na dobrou noc tady dám ještě jednu písničku. Protože mám teď plnou hlavu Band of Joy, bude to něco, co má s tím souvislost. Mi totiž nestačí jen si poslouchat písničky z nového alba, musím ještě zjišťovat, jak znějí originály. Tak jsem si vyhledala originál písně Silver Rider od Low. Skupinu Low jsem nikdy předtím neslyšela, takže Silver Rider v podání Roberta Planta pro mě byl výchozí poslech a moc se mi jejich duet s Patty Griffin líbí. Myslím, že tomu dodali ještě víc něžnosti, od Low mi to přijde trošku tvrdší. Low je skupina u nás skoro neznámá a to je škoda, protože si myslím, že znějí docela zajímavě. Tady máte originál Silver Rider.  Low - Silver Rider - album The Great Destroyer 2005