plant.blog.cz

Robert Plant letos vystoupil v České republice po dvouleté pauze (naposledy byl v Plzni v roce 2016) a v Pardubicích se v úterý 31. července předvedl s kapelou Sensational Space Shifters opět ve vynikající formě. Z mnoha stran zazněla slova o nejlepším koncertu Roberta Planta u nás - a byla to opravdu hudební lahůdka. Pro mě představoval zklamání pouze zasedací pořádek, který dle mého ubíral na spontánnosti projevu účastníků - abych to zjednodušila, zkrátka se vsedě nedá dost dobře hýbat. Bylo to ale přání samotného protagonisty a pravděpodobně i vstřícné gesto k fanouškům, kteří nemají možnost vzhledem k věku či zdraví vidět koncert z předních řad. Publikum bylo mimochodem opravdu jedno z nejstarších, které jsem zatím zažila, což je nakonec i zákonitě dané. Stárneme všichni, jen hudba je nesmrtelná. Do Pardubic jsem jela jako už tradičně s kamarádkou a přesně v duchu předloňské návštěvy Plzně jsem náš pobyt naplánovala na dva dny. Je fajn, že Robert střídá krajská města a nejezdí jen ...

V roce 2014 na festivalu Colours of Ostrava, o rok později v brněnském Rondu a konečně ve středu 27. července v lochotínském amfiteátru v Plzni - to je výčet koncertů Roberta Planta a jeho kapely Sensational Space Shifters za poslední roky u nás. Fanoušci mohou být spokojeni; o takové frekvenci vystoupení se nám ještě před pár lety mohlo jen zdát a je vidět, že i Robertu Plantovi se v České republice líbí a že zde určitě nevystupoval naposledy. V Plzni přišlo jeho neutuchající koncertní energii i charismatickou osobnost obdivovat na sedm tisíc lidí a byl to opět nezapomenutelný zážitek. Do Plzně jsme přijely s kamarádkou už den předem, abychom všechno v klidu stihly a mohly si také prohlédnout město. V den koncertu jsme se v dostatečném předstihu vydaly směrem Lochotín a už cestou k amfiteátru jsme zaslechly důvěrně známé tóny - zkoušelo se na večerní koncert. Pohled do prázdného hlediště v žáru popoledního slunce nás dostatečně nabudil, i když horko bylo vražedné. Do areálu se mělo vp...

Téměř na den přesně rok od koncertu na festivalu Colours of Ostrava jsme se opět dočkali - Robert Plant s kapelou přijel do brněnského Ronda, aby potěšil fanoušky pořádnou porcí (nejen) zeppelinovské muziky. Hala, narvaná až po strop, mu za to nadšeně aplaudovala a vytvořila skutečně nezapomenutelnou atmosféru nejlepšího Plantova vystoupení u nás. Budiž útěchou, že jsme se Plantem vyfotili alespoň před koncertem... *** Naše čtyřčlenná parta vyjela do Brna už brzy ráno a po nezbytných formalitách kolem ubytování se vypravila rovnou k Rondu. Bylo krátce po půl třetí, když jsme zaujali strategické pozice před vstupem a rozhodli se, že si první řadu prostě vystojíme - ať se děje cokoliv. Čekání ubíhalo rychle a celkem příjemně v družném rozhovoru s přibývajícími fanoušky, a po šesté hodině, kdy se začínalo pouštět dovnitř, už se za námi vytvořila docela slušná fronta. Nepříjemná situace nastala až během vpouštění, které sekuriťáci zbytečně zdržovali, a pro mě největší facka přišla ve chvíl...

Robert Plant byl letos jedním z prvních ohlášených vystupujících, a také určitě tím, díky němuž na Colours v sobotu 19. července padaly návštěvnické rekordy. Hudební legenda, aristokrat rocku a hlavně neúnavný průzkumník a objevitel nových světů se ostravskému publiku představil ve skvělé formě a jeho vystoupení s výbornou kapelou vzalo všechny přítomné na hudební výlet skrz hudební historii až po žhavou současnost. Je jen málo umělců, které ostravský hudební svátek přivítá pod svým nebem více než jednou. Robert Plant tuto výjimku potvrzuje - od jeho posledního vystoupení u nás uplynulo dlouhých osm let. Tehdy byl jeho koncert závěrečnou tečkou skvělého ročníku a dynamická show Mistra uhranula téměř patnáct tisíc návštěvníků Slezskoostravského hradu. Pokud jste někdo viděli oba koncerty a můžete tedy srovnávat, určitě jste zaregistrovali nejen změnu v obsazení Plantovy kapely, obohacenou zvukem mistrného hráče na jednostrunné housle ritti Juldeha Camary, ale i v aranžích a výběru sklad...

2. 8. 2011 nastal pro všechny polské příznivce Roberta Planta den D - po dlouhých deseti letech mohli být svědky jeho vynikajícího vystoupení ve varšavské hale Torwar. Ovšem nejenom polští fanoušci měli ten den svůj svátek, také jedna (nejspíš jediná) česká fanynka se už nemohla dočkat, až se otevřou brány Torwaru a bude moci konečně spatřit Roberta a jeho "kapelu radosti" na vlastní oči. A teď se vám chystá o tom vyprávět... Asi nemusím říkat, že jsem den předem nemohla dospat. Přede mnou byla náročná cesta, kterou jsem si ještě zkomplikovala strachem, abych všechno stihla - a tak jsem se vypravila z Ostravy už čtrnáct minut po druhé hodině v noci. Čekalo mě docela nemilé překvapení v podobě vlaku narvaného lidmi, kde byl problém vůbec si sednout. Naštěstí jsem měla místenku, a tak jsem se vměstnala do kupé, ve kterém už se rozvalovala polská mládež, jedoucí z nějakého rakouského festivalu. Cesta byla úmorná a spát se nedalo, ale to jsem stejně ani neměla v úmyslu. Horší byl...

Před časem jsem tady zveřejňovala své zážitky z pražského koncertu Roberta Planta a přitom si uvědomila, že jsem tady vlastně ještě nenapsala, jaké to bylo na Colours. Asi by se slušelo mít zážitky z tohoto koncertu zaznamenané na těchto stránkách, které mají za cíl věnovat se hudbě a všemu kolem Roberta. Tak jestli máte chvilku času, můžete se na to podívat se mnou. Moje paměť sice bývá děravá, ale jisté věci si uchovává v čerstvém stavu hodně dlouho. Tento koncert k nim bezpochyby patří. Počátkem roku 2006 jsem neměla ještě myšlenky na to, že bych se sháněla po lístcích na festival Colours. Měly jsme s dcerou totiž v plánu vyjet do Brna na Deep Purple, což byl náš společný dárek k narozeninám. U mě to bylo umocněno ještě tím, že v den, kdy se koncert konal, jsem fakt ty narozeniny měla. Jestli jste někdy jeli z Ostravy do Brna na koncert a chtěli jste se vracet v noci domů, dáte mi zapravdu, že je to složitý úkol, takřka bojovka. Nejlepší spojení bylo vlakem na Prahu a přestoupit v Č...

Dneska je na řadě album Mighty Rearranger, ze kterého bych vám chtěla pustit pár ukázek. Tohle album vznikalo v roce 2004 v Anglii a bylo vydáno tamtéž 9. 5. 2005. Už před vydáním probíhalo evropské turné, v jehož rámci navštívil Robert Plant také Českou republiku. Bylo to 8. 4. 2005 v Pražské Sazka Aréně. Samozřejmě jsem na koncertě nechyběla, i když chybělo málo a vůbec jsem se tam nedostala. V prvé řadě díky tomu, že v roce 2005 jsme neměli doma internet, dozvěděla jsem se o tom koncertu tři týdny před tím z rádia. Od té chvíle jsem jen přemýšlela, jak si zařídit, abych mohla jet. Finanční situace nebyla vůbec růžová, dá se říct, že byla skoro kritická, tak jsem se nakonec rozhodla dva dny před koncertem, že si půjčím peníze od mojí mamky - která ale účel této půjčky samozřejmě neznala a dodnes o tom neví. A měla jsem štěstí - povedlo se mi za pět minut dvanáct sehnat lístek ke stání k pódiu. Byla jsem z toho dost v šoku, že jedu. Nějak jsem tomu nemohla uvěřit. V Praze jsem se stra...

Na tomto odkazu si můžete poslechnout přes padesát minut z koncertu, který se konal 12. září v Bowery Ballroom v New York City. Playlist: Monkey House Of Cards Please Read The Letter Misty Mountain Hop Move Up Satan Your Kingdom Must Come Down Angel Dance Houses Of The Holy Down To The Sea Gallows Pole Určitě doporučím všem, kteří se zajímají o Roberta Planta, o to, jak zní jeho koncertní provedení a vůbec jak funguje jeho kapela Band of Joy. Robert Plant není jeden z těch trapných rockerů, kteří se i na stará kolena snaží znít, jako by jim bylo dvacet. On má obrovský dar - v prvé řadě cit na muziku a schopnost originální interpretace a v druhé umění vybrat si skvělé muzikanty. Jeho kapela tady nefunguje jen jako doprovod slavného zpěváka, je to sehraná jednotka, jejíž členové mnohdy přejímají vedoucí úlohu, jako je tomu v případě skvělé Move Up v podání Patty Griffin. Slavné hity Led Zeppelin v jeho provedení mají vždycky sílu překvapit a způsobit nadšení, jako třeba perfektně zahran...

Ahoooj, zdravím z Memphisu! Odskočila jsem si na koncert:-) Skoro je to tak, mám totiž čerstvě stažený koncert Roberta Planta a můžu vám říct, je to bomba! Čím víc to poslouchám, tím hlubší obdiv chovám k tomuto pánovi, úžasnému muzikantovi, který pořád dokazuje, jak bohaté jsou jeho hudební zkušenosti, jak hluboká je studnice nápadů, ze které čerpá. Co píseň, to příjemné překvapení. Žádná z těch starých věcí, ať už se to týká písní Led Zeppelin, nebo Robertových starších věcí, nezní tak, jak byste mohli třeba čekat. Vkusně přepracovaná aranžmá, takže zapadají do momentálního zaměření skupiny, hezky sladěný zpěv ve sborech, nebo v duetu s Patti Griffin. Úžasně objevné, pestré, žánrově se pohybující v oblasti bluegrassu, country, blues i rockabilly, možná místy i gospelových zpěvů. Překvapivé nové písně z alba Band of Joy, které už se brzy objeví na trhu. Nadšení diváků, které je tak velké, že chvílemi řvu a tleskám s nimi! Nejlepší je to před přídavky, nechává na sebe asi tři minuty če...