plant.blog.cz

Dnes, kdy jde všude především o rychlost, nás čekání rozčiluje. Na autobus, tramvaj, u lékaře, ve frontě v supermarketu... všude, kde se musí chvíli čekat, kde se zdržíme od veledůležitých povinností, býváme nervózní. Utíká nám totiž čas, o němž jsme přesvědčeni, že jej lze využít příjemnějším způsobem. Spěcháme, kvaltujeme a honíme se, abychom ho ušetřili. Proto jsou také nabídky služeb dnes upravovány tak, abychom ztratili času co nejméně. U lékaře se můžeme objednat na určitou hodinu, časy spojů máme uloženy v chytrých telefonech, nakupovat můžeme několika kliky na internetu. Stejně to ale nestačí a času máme tak nějak stále méně. Čím více ho šetříme, tím víc se ztrácí v nenávratnu. Je to zvláštní. V době, kdy jsem byla dítě, mi čas utíkal pomalu. Často se doslova vlekl hlavně ve škole, kde jsem netrpělivě sledovala hodinky a čekala na ten kýžený okamžik, který signalizoval konec vyučování. Taky jsem čekala na to, až budu konečně velká a budu si moci takzvaně "dělat, co budu ch...

Z výběru na klavírní téma mám velkou radost. Je vidět, že vás klavír zaujal (nás s Jirkou taky) a to je moc dobře. Jsem zvědavá, jak na tom bude příští téma, které na vás čeká v upoutávce níže. Než se zaposloucháme do písní v článku, ještě kratičce vyhodnotíme vítěze z minulé ankety k písničkám z devadesátých let. Poslali jste do ní 24 hlasů a na celé čáře to vyhrál song Semi-Charmed Life od Third Eye Blind. Dostal šest hlasů, o jeden méně získal Pavol Habera s písní Držím ti miesto. A teď už poslouchejte a hlasujte pro klavír. Waldemar Matuška - Tereza Waldu není třeba představovat. PísničkU nejspíš asi taky ne. Jen připomenu, že je z filmu Kdyby tisíc klarinetů. Natočili ho v roce 1964 Ján Roháč a Vladimír Svitáček. O hudbu se postarali Jiří Suchý a Jiří Šlitr. Mnohé písničky z filmu se staly hity: Dotýkat se hvězd, Babeta, Tak abyste to věděla, Motýl nebo třeba Kapitáne, kam s tou lodí. Chudobka 1970 - chudobka1970.blog.cz Kanye West - Gone Vím, že jsou tu tací, kteří budou chtít př...

S touto situací se setkal každý, kdo měl delší dobu doma zvíře - přinesete si domů malý, chlupatý uzlíček, a vůbec vás v tu chvíli nenapadne, že se s ním budete muset někdy rozloučit. Byla by to asi hloupost, takhle přemýšlet. Smrt ale patří k životu a jednoho dne se stane, že zvířecí kamarád musí odejít. Před sedmnácti lety jsem si splnila svůj dětský sen a pořídila si roztomilé mourovaté kotě. Kocourek dostal jméno Filip a stal se miláčkem rodiny - především tedy mým miláčkem a třetím dítětem. Když jsme ho donesli domů, bylo to takové nic do dlaně (jak by řekl Čapek), jenom kulička chlupů s obrovskýma, zvědavýma očima. Byl příliš maličký a dalo nám dost práce ho vypiplat, ale já tehdy byla doma a mohla jsem se novému členu rodiny náležitě věnovat. Kvůli němu jsme přeorganizovali chod domácnosti; dcera přepustila mně, coby novopečené kočičí mámě, svůj pokoj - abych tam mohla křiklouna krotit hlavně v noci, kdy ožíval a nenechal ostatní v klidu vyspat. Uléhala jsem tehdy s rukou na koč...

Známe spoustu rčení, která nám sdělují, že chybovat je lidské a že chybami se člověk učí, ovšem v životě to nebývá považováno za příliš žádoucí. Ve škole jsme za chyby "odměňováni" poznámkami a sníženými stupni známek, což má možná působit jako motivace ke zlepšení, ovšem ne na každého platí. Lidé jsou různí - někdo je soutěživý dravec, někdo líný flegmatik a někdo smolař nešika, který se může snažit, ale přesto se mu nevede. Ve škole při hodinách českého jazyka se také setkáváme s chybami, kterým se obecně říká "hrubky". Alespoň se jim tak říkalo v dobách, kdy jsem chodila do školy. Za hrubky byly považovány chyby ve vyjmenovaných a příbuzných slovech, záměny ve shodě přísudku s podmětem, při psaní velkých písmen na začátku slova - zkrátka byly to velké chyby. Kromě hrubek existovaly "malé chyby", což mohly být třeba zapomenuté čárky nad samohláskou. Pokud člověk udělal malou chybu v diktátě, mohla z toho koukat ještě jednička, ale hrubky byly nemilosrdně...

Ahoj vespolek! Dnes se pustíme v naší hudební rubrice proti proudu času do let devadesátých a podíváme se i na to, jaké téma nás bude čekat příště. No a nezapomeneme ani zkontrolovat hlasování z minula, kdy se o vaši přízeň ucházelo jedenáct ohnivých uchazečů. K tématu "oheň" přišlo třiadvacet hlasů a vítězem se stala skladba The Doors Light My Fire (zde ovšem se zpěvem Eddieho Veddera z Pearl Jam). Dostala od vás čtyři hlasy. Na druhém místě stanul David Bowie, Kygo a skupina Lucie se třemi hlasy. Teď už je tady slíbený výběr, tak přeji dobrý zvuk! Los del Rio - Macarena Tentokrát mi pomáhal přímo YouTube. A místo pár minut jsem u něj strávila skoro dvě hodiny. Písničky 90. let mě totiž naprosto dostaly. Ještě že doma nikdo nebyl. Tak trochu jsem zesílila bedýnky a udělala si domácí disco: No Limit, Rhytm of the Night, Mr. Vain, Rhytm is a dancer, Cotton eye Joe, The Power, Its my love, Be my lover...tak bych mohla pokračovat ještě dlouho. Nepochybuji, že některá z písni...

Než se z malého dítka stane dospělec, musí vstřebat slušný soubor příkazů a zákazů. Čím vyspělejší je společnost, tím více jich je - a dá se říct, že jich neustále přibývá. Odevšad na nás útočí rady a pravidla, která mnohdy popírají to, co známe z dřívějška a snaží se nás přesvědčit, že jen s jejich dodržením můžeme prožít šťastný život. Začíná to v podstatě už před narozením človíčka - tedy v době, kdy nerušeně dlí v temnotách matčina těla a všemi silami se připravuje na ten krásný svět, který ho čeká venku. Jeho rodiče zatím neúspěšně čelí toku informací ze stran lékařů, výživových poradců a zkušeného příbuzenstva, které radí obvykle protichůdně - co jeden potvrdí, druhý vzápětí popře. Zploditelům z toho jde hlava kolem a většinou se snaží dodržet vše, co je doporučováno - pak ovšem ve své naivitě hledají další rady a zjišťují, co všechno asi dělali špatně. Nejhorší je, když si pak za pár let po narození potomka přečtou nějakou chytrou příručku, v níž tehdy doporučované bude nyní zav...

Týden uběhl jako voda a opět je zde čtvrtek. A to znamená, že tu máme zase další porci muziky do vašich uší. Za chvíli už si můžete pustit "ohnivé" skladby, ale nejprve se ještě na chvíli vrátím k událostem z minulého týdne. Především - jak jistě víte a jak vzpomíná i Chudobka ve svém příspěvku, zemřel David Bowie . Byl jedním z hudebníků, které jsem měla ráda a vážila si jich pro to, co v hudbě dokázali. Moc mě mrzí, že už ho nikdy neuvidím naživo... bohužel ani muzikanti nejsou nesmrtelní. Jejich hudba ale ano a je jisté, že hudba, kterou David Bowie vytvořil, bude stále inspirací a že se bude poslouchat i po letech. Což se nedá říct o mnohých dnešních hvězdičkách, které nejsou ničím jiným, než spotřebními produkty vyrobenými na zakázku. A teď zpět k tématu. Minule jsme tu měli devět skladeb z roku 2015, pro něž jste hlasovali v anketě. Dohromady se sešlo sedmnáct hlasů a nakonec zvítězili Imagine Dragons s písní Shots a čtyřmi hlasy. Bezpochyby se mnoho fanoušků už těší ...

Den mého života poslední, tak jako jindy se rozední, stejně tak večer se sešeří a lidé usednou k večeři. Země se otáčet bude dál, řidiči šlapati na pedál, ve městech cinkat tramvaje, protože tak to prostě je. Všichni se rodí a odchází v životě plném nesnází, nikdo tu nebude napořád, takový už je světa řád. Pár blízkých slzu uroní, pod broskvoní či jabloní, a nebo možná i pod jedlí, budou tam stát celí pobledlí. Pokud už můj čas se naplní, a přijde ten konec úplný, utrousím jen trochu jehličí, a pak už na skládku odfičím. Je mi to líto, to se ví, zároveň se mi však uleví, velké je vypětí emoční, být vybrán coby strom vánoční. ilustrační foto

Zdravím vás všechny v novém roce u naší pravidelné hudební rubriky! Jak jste si mohli už minule všimnout, Hudební abeceda skončila - ale v letošním roce na vás čeká další projekt, do nějž se můžete zapojit, ať už máte či nemáte blog, nebo jste či nejste v Autorském klubu. Rubrika, která bude vycházet pravidelně každý čtvrtek v 9:00, se jmenuje Ve znamení a každý týden budeme poslouchat vaše vybrané skladby týkající se daného tématu. Tento pilotní díl se věnuje krátce loňskému roku a tomu, co v něm vašim uším nejvíce poslechově lahodilo (a samozřejmě co se přitom v tomto roce urodilo). Než se do něj pustíme, musíme se ještě podívat na výsledky minulé ankety, v níž jste hlasovali pro nejoblíbenější vánoční píseň. Sešlo se jich celkem čtrnáct, hlasů do ankety bylo sedmnáct a překvapivě nejvíc jich získala skladba Making Christmas od Rise Against . K vítězství jí stačily pouhé tři vaše hlasy. A teď už se pojďme podívat na to, co se sešlo k roku 2015! Ellie Goulding - Love me like you do ...

Rok 2015 se proměnil ve starce, jenž zmizel v propadlišti dějin, a novorozená dva tisíce šestnáctka teprve nesměle vykukuje z peřinky a ještě se nedá odhadnout, co se z ní vyklube. Doufejme, že nás překvapí příjemně, ale budeme si ji muset nejdřív trochu vychovat. Nakonec vždycky záleží hlavně na úhlu pohledu a porci optimismu - a s optimismem jde všechno lépe. Jedině s ním se nám to dítko podaří vypiplat k všeobecné spokojenosti. Co se týče vzpomínek na bělovlasého staříka s 2015 ve jméně, musím přiznat, že na něj budu myslet v dobrém. Alespoň na toho mého soukromého určitě. I když mě některé jeho vrtochy pořádně potrápily, celkem vzato to byl dobrý rok. Zdraví mi slouží, dospělé děti jsou spokojené a nevisí mi na krku, nemám dluhy, práce mám až nad hlavu (i když na financích to poznat není) a na kontě pod položkou "osobní" se objevilo pár zážitků, které mě budou hřát víc a déle než panák slivovice. Když nad tím tak přemýšlím, mám důvod k radosti. Pořád si totiž myslím, že j...

Začátek nového roku je ideální dobou k osobním závazkům, vytyčování různých cílů a zbavování zlozvyků. Proč tomu tak je? Je to prosté - zmocňuje se nás totiž pocit (většinou úměrně množství vypitého alkoholu), že můžeme uplynulá léta zahodit jako zmačkaný papír a začít takříkajíc s čistým štítem. Zní to lákavě, což o to. Realizace takového novoročního snu o předsevzetích je ale poněkud složitější. Zkusme se podívat na jazykový rozbor tohoto slůvka. Před se vzetí. Tedy před zvratným zájmenem se máme vzetí . Vlastně to vzetí máme za zvratným zájmenem, ale to už je jedno. Jde o to, že předsevzetí nás nabádá k tomu, abychom si něco vzali. Můžeme si dát třeba předsevzetí, že si budeme brát z talířů připravené vánoční cukroví. To nezní špatně, že? Mohlo by to znít třeba takhle : "A letos slavnostně slibuji, že kromě vanilkových rohlíčků a rumových kouliček neopomenu uzobávat ani linecké a medvědí tlapky!" A pak to striktně dodržet. Jediný problém s tímto předsevzetím je, pokud to...