plant.blog.cz

Na svátek svatého Václava, tedy přesně 28. září, vystoupil poprvé v České republice fenomenální americký kytarista, zpěvák a skladatel Ben Harper. Lístek na jeho koncert jsem si opatřila v předstihu a velmi jsem se těšila, neboť jsem milovníkem mísení stylů jako je blues s funky, reggae i folku a rocku. Přesně to vše s velkým nasazením předvedl tento pán s jeho po letech znovu obnovenou kapelou The Innocent Criminals a připravil pro nepočetné ale o to nadšenější publikum pořádnou nálož skvělé muziky. Ben Harper, Leon Mobley a Juan Nelson *** Ke karlínské hale jsem dorazila ( jak mám ve zvyku) s velkým předstihem, v očekávání návalu fanoušků a zvýšení šance zajistit si časným příchodem dobré místo. Otevření bran haly bylo načasováno na sedm hodin a ještě hodinu před tím jsem osaměle postávala vedle narůstajícího houfu sekuriťáků, kterých jsem postupně napočítala ke dvaceti. Podle sdělení jednoho z nich mělo být prodáno asi tisíc lístků, takže žádná tlačenice se nekonala, a po otevření j...

V úterý 23.8. jsem se s kamarádem vypravil do Prahy na dlouho očekávaný punkový večírek Prague Sounds Good (dále jen PSG). Tento rok se pořádal teprve druhý ročník a namísto původně plánovaného jednoho dne se tento mini festival prodloužil na dva dny. Důvodem tohoto prodloužení byla chyba v diáři manažera kapely NOFX, který účinkování na PSG potvrdil, ale v ten den měli NOFX naplánovaný jiný koncert. Takže z těchto důvodů se fesťák prodloužil a dodatečně se přizvala další známá punková kapela Pennywise. Celý report dále v článku, tak čtěte :-) 23.8. 19:00 - Donaha 20:00 - Millencolin 21:30 - Sum 41 24.8 . 19:00 - Leftöver Crack 20:00 - Pennywise 21:30 - NOFX Do prostor pražského Fora Karlín se začalo vpouštět v 18:00. První den si jako předskokani zahráli 30 minutový koncert Češi DONAHA. Mladí sympaťáci hráli spíše popové věci a chlubili se, že jejich hit můžeme vidět na Očko TV. Nic pro punkrockového fanouška, ale svých 30 minut sypali jeden song za druhým a snažili se publikum co nej...

Festival v ulicích se narodil v roce 2011 jako mladší sourozenec velkého bráchy Colours, a měl od počátku za úkol nejen oživit centrum Ostravy, ale také dopřát lidem trochu zábavy zdarma. První ročníky se termínem kryly a zpestřovaly nám přesuny v rámci "našich" Colours - tedy ještě v době, kdy se festival konal uprostřed města. V roce 2014, kdy už se Colours odehrávaly v areálu Dolních Vítkovic, se také pouliční festival stěhoval, a to dost nešťastně do obchodního centra Karolina a přilehlých prostor. Naštěstí se loni vrátil zpět kam patří, takže jsme letos už podruhé využili možnosti naladit se na festivalovou vlnu a strávit příjemné dva dny. Program letošního ročníku se vydařil a nabídl zábavu napříč věkovým spektrem. Od koncertů různých žánrů, přes soutěže, pouliční divadlo, sportovní aktivity, tanec, besedy a promítání studentských snímků - každý si mohl najít to své. Na festival se vypravily celé rodiny a zejména v sobotu, kdy na Černé louce vystupoval Jaroslav Uhlíř, b...

Výrazná postava současné progresivní rockové scény - hudebník, producent, multiinstrumentalista a tvůrce mnoha projektů Steven Wilson - přijel devatenáctého dubna do české metropole, aby zde v karlínském Foru odehrál bezmála tříhodinové vystoupení. Večer v jeho společnosti se nesl zejména v duchu loňského, výborně přijatého koncepčního alba Hand. Cannot. Erase. , potěšil však také milovníky jeho mateřské formace Porcupine Tree a nabídl i ochutnávku z nově vydaného EP 4 1/2 . Posledně jmenované dílko je složeno z "drobků", které při dřívějším nahrávání spadly takříkajíc pod pult - a ani sám autor je nepovažuje za plnohodnotné album, jak ostatně napovídá i jeho název. Což ovšem nic nemění na faktu, že hudba je to i tak kvalitní. Steven Wilson zavítal do Prahy už loni, kdy koncertoval ve vyprodaném divadle Hybernia. Teprve letos se ale rozhodl představit publiku živě kompletní Hand. Cannot. Erase., kterému věnoval celou první půli večera. Hudební produkci doplňovala projekce do...

V rámci jarní části festivalu Jazz Night do Ostravy zavítal rythm&bluesový kytarista, zpěvák a producent Tim Mitchell se svým bandem a já si opět v práci zahrála na kulturního referenta. Vždy se mi podaří zlanařit jedinou (stále tutéž) kolegyni, která mi udělá garde, abych se nepotulovala po ostravských klubech sama. Program nedělního večera byl tedy jasný a my se těšily na báječnou atmosféru živého vystoupení, které se nevyrovná sebekvalitnější hudební přehrávač. Tim Mitchell je z Oklahomy, kde se v roce 1955 narodil. Pochází z rozvětvené rodiny - jeho dědeček Hulon Mitchell hrál prakticky na jakýkoliv hudební nástroj a babička, přezdívaná "Mother Pearl", vystudovala hudební konzervatoř a byla nadanou klavíristkou. Patnáct dětí této dvojice zpívalo v gospelovém sboru; jedna z dcer - Leona Mitchell - se později stala uznávanou operní zpěvačkou newyorské Metropolitní opery a zpívala i s Pavarottim. Hudební štafetu převzal v další generaci i Tim. Ve třech letech se začal se...

Spontánní akce na poslední chvíli - tak by se dala nazvat má návštěva koncertu marocko-francouzské zpěvačky Hindi Zahra. O tom, že přijede do České republiky, jsem se dozvěděla asi týden předem a i přes velké pracovní vytížení mně bylo jasné, že prostě musím jet. Zpravila jsem o svém záměru dceru, která Hindi miluje a poslouchá ( vlastně mě na ni "naučila") a kupodivu mi od ní ani ne do hodiny přišla nadšená zpráva, že se těší a že určitě půjdeme spolu. Probraly jsme přes Facebook koupi lístků a organizační věci kolem mého příjezdu a já si v práci domluvila jeden den dovolené. To jsem ale ještě nevěděla, že dcera v době, kdy jsme spolu řešily koncert, byla v Turecku. Tuto informaci mi sdělila až posléze, kdy už mi volala z Čech - takže to byla opravdu zvláštní souhra náhod. Náhodou v Turecku byla zrovna v hotelu, kde fungovala bez problémů wifi, náhodou jsem zrovna v tu dobu objevila Hindi na stránkách klubu Akropolis a náhodou jsem dostala dovolenou, se kterou to teď v práci...

Bassekou Kouyaté a jeho kapela Velké ngoni mě ohromila už před třemi lety na Colours of Ostrava - a proto mě velmi potěšilo, když jsem zjistila, že tento znamenitý umělec bude vystupovat v pražské Akropoli v rámci festivalu world music Respect. Vystoupení připadlo na svátek svatého Václava, což jsem kvitovala s povděkem zejména kvůli volnu, a lístky u mě doma odpočívaly už od chvíle, kdy je agentura začala prodávat. S dcerou jsme se za slunečného, i když poněkud chladného odpoledne vypravily do Prahy, abychom si společně užily skvělý hudební zážitek - jak jsem jí dopředu slibovala a jak se nakonec i stalo. Akropole má jednu specialitu - tedy nevím, zda je to zvykem vždy, ale při každé mé návštěvě tohoto klubu je stoprocentně jisté, že začátek koncertu se posune nejméně o půl hodiny a lidé se scházejí na poslední chvíli. Nejinak tomu bylo i tentokrát, takže jsme opět byly v hledišti jako první a netrpělivě se rozhlížely po spoluobecenstvu. Koncert měl začít v 19:30, teprve těsně před o...

Kde jenom začít? Rozhodl jsem se napsat report z úterního koncertu Rise Against, který jsme spolu s kámoškou navštívili v Praze-Holešovicích v Incheba Aréně. Snad vás neodradí délka textu a článek si se zaujetím přečtete :-) Přeji příjemné počtení... Úterý 9.6.2015; datum, na které jsem čekal už půl roku dopředu. Koncert Rise Against a jejich předkapel Man with a mission a Donnie Darko . Do Prahy jsme vyrazili už ráno kolem desáté, abychom měli čas se v klidu podívat po Praze a navštívit Neviditelnou výstavu, na kterou jsme dostali doporučení. Jedná se o prohlídku bytu a dalších lokací v naprosté tmě, kdy jste závislí jen na tom, co slyšíte nebo cítíte. Průvodce je slepý a vy máte šanci si to na hodinu vyzkoušet taky. Vřele mohu doporučit, opravdu to stojí za to. Prohlídka nakonec trvala skoro dvě hodiny a za ty peníze vám garantuju, že fakt nic neuvidíte :D Po prohlídce jsme pomalu vyrazili směr Incheba Aréna, která je trochu z ruky - pro nás Ostraváky je orientace v Praze hrozně s...