Ostravský Festival v ulicích

Festival v ulicích se narodil v roce 2011 jako mladší sourozenec velkého bráchy Colours, a měl od počátku za úkol nejen oživit centrum Ostravy, ale také dopřát lidem trochu zábavy zdarma. První ročníky se termínem kryly a zpestřovaly nám přesuny v rámci "našich" Colours - tedy ještě v době, kdy se festival konal uprostřed města. V roce 2014, kdy už se Colours odehrávaly v areálu Dolních Vítkovic, se také pouliční festival stěhoval, a to dost nešťastně do obchodního centra Karolina a přilehlých prostor. Naštěstí se loni vrátil zpět kam patří, takže jsme letos už podruhé využili možnosti naladit se na festivalovou vlnu a strávit příjemné dva dny.



Program letošního ročníku se vydařil a nabídl zábavu napříč věkovým spektrem. Od koncertů různých žánrů, přes soutěže, pouliční divadlo, sportovní aktivity, tanec, besedy a promítání studentských snímků - každý si mohl najít to své. Na festival se vypravily celé rodiny a zejména v sobotu, kdy na Černé louce vystupoval Jaroslav Uhlíř, bylo narváno do posledního místečka. Mezi koncerty čas vyplňovalo představení francouzských a španělských herců s obřími loutkami - mezi diváky se tak objevila trojice legračních a dobráckých draků, ušitých z kousků látek, kteří se těšili zejména zájmu těch nejmenších, pak také nepřehlédnutelná loutka ptačího muže, s nímž skupina herců z Francie rozehrávala příběh o ptáčníkovi.

Draci byli také ozvučeni a vyhledávali zejména společnost dětí...
***
Dráček dostal zálusk na princezny na dece...

V pátek jsme na festivalu jen tak lelkovali - chvíli jsme sledovali vystoupení taneční skupiny Dancepoint na Masarykově náměstí, pak jsme se přesunuli na Černou louku, kde jsme trávili čas povídáním v čajovně. Z hudebního programu jsme se zašli podívat na bubeníky Jumping Drums, kteří první den zakončili. Druhý den byl program bohatší - kromě již zmiňovaného Uhlíře jsem měla v merku alžírskou kapelu Djmawi Africa a bubenické divadlo U-Hee Company z Jižní Koreje a mezitím jsme se stihli podívat i na amerického rappera Astronautalise, který si vystoupení na festivalu pořádně užíval a pustil se bez obav i mezi nadšené publikum.


Přesto všechno se nekorunovaným králem letošního ročníku stal sedmdesátiletý písničkář a skladatel Jaroslav Uhlíř, jehož melodie a chytlavé texty jsou notoricky známé z pohádek a filmů. Hodinové vystoupení nabídlo přehlídku těch nejznámějších - nechyběl samozřejmě Severní vítr z filmu Vrchní, prchni, písničky z pohádek Princové jsou na draka, Lotrando a Zubejda, Tři veteráni a O chytrém Honzovi a úspěch měl také Pramen zdraví z Posázaví a Skřítkové z kouzelného dětského filmu Ať žijí duchové! Hned na počátku byl ustanoven smíšený pěvecký sbor (publikum), který bezchybně odzpíval příslušné party. Vrátila jsem se o několik desetiletí zpátky a s chutí si zablbla jako dítě. Jaroslav Uhlíř s kapelou sklidili bouřlivé ovace ( prý jako by přivezli Stouny) a musel se vrátit ještě na přídavek - ovšem ne na jednu písničku, ale rovnou na dvě. Poslední příspěvek byl složen z úryvků několika skladeb a zaznělo také speciální přání k narozeninám pro jednoho z diváků. Jmenoval se Martin a dozvěděli jsme se, že má rád sekt.:-)

Kdo má dneska narozeniny?
***
Dělání, dělání...
***
***

Bubeníci U-Hee si s Uhlířem prohodili místo v programu a byli uvedeni ředitelkou Colours Zlatou Holušovou, která je pro nás vybírala na cestách vlakem po Jižní Koreji. Chtěla bych v našich vlacích vidět něco podobného. Bubeníci předvedli jak hudební, tak i divadelní, taneční a akrobatické vystoupení, při němž komunikovali s diváky a závěrem si zaskotačili přímo v publiku. U-Hee budou vystupovat také na Colours, takže kdo je neviděl, má ještě možnost.

***
Umta gumta...
***

***
***
Djmawi Africa
***
Festival v ulicích zakončovali Djmawi Africa, které někdo z uvádějících avizoval omylně jako Dj Mawiho. Samozřejmě nejde o žádnou reprodukovanou hudbu, kapela z Alžíru hraje v tradici marockého gnawa, i když v její produkci nepřeslechnete ani vlivy jako je reegae, rock, či snad i ska a jazzu. Na pódiu byly k vidění typické africké nástroje - jako je kupříkladu třístrunná basová loutna gimbri - ale také klasická baskytara, elektrická kytara, elektrické housle, bicí a dechová sekce. Pěkný závěr, který spoustu diváků roztančil a to už bylo letos vše. Už se těším, až si budeme ve čtvrtek v podobném duchu užívat Colours!

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hudební abeceda - F jako Francie

Až naprší a uschne, pitomci

Arthur Lee: Vindicator