plant.blog.cz

Jestli máte chuť, tak jako ji mám já poslední dobou často, poslechnout si něco klidného, můžete si vybrat z následujících pěti písniček. Ke snění bych doporučila Goldfrapp, ke smutnění Nicka Drakea, pokud se chcete vrátit do roku 1967, pusťte si Tima Buckleyho a pokud máte náladu na něco novějšího, můžete zkusit buď muže nebo ženu - Scotta Matthewse nebo Lou Rhodes. 1. Pleasant Street - Goodbye and Hello - Tim Buckley No comment - tohle k tomu říká Jirka...Doporučuji si to pustit, je to vážně skvělá věc. A vymyká se trochu z tohoto výběru. 2. Deer Stop - Felt Mountain - Goldfrapp Felt Mountain (2000) je podle mě nejlepší deska od Goldfrapp spolu se Seventh Tree (2007). To, co dělají Goldfrapp teď, se mi už vůbec nelíbí. Ale Felt Mountain je nádherná vzpomínka na jejich snové období.  3. Place To Be - Pink Moon - Nick Drake Z posledního alba...smutek z něj jen čiší, ale je nádherné. 4. Passing Stranger - Passing Stranger - Scott Matthews Tohle byla v posledních letech jedn...

Nebojte, nebudu tady psát o známém americkém filmu, to mě ani nenapadne. Jen se stalo to, že jsem projížděla náš archív a zjistila jsem, že některé písničky jsou doslova zakopané v článcích a mají tak trochu smůlu, že si už je asi nikdo nepustí. To je zrovna případ skupiny Armageddon . Zpěvák Keith Relf založil po rozpadu Yardbirds skupinu Renaissance, a pak v roce 1974 skupinu Armageddon, která ovšem za jeho účasti fungovala jen dva roky. To proto, že v roce 1976 Keitha zabil elektrický proud. Stalo se tak 14. května 1976. Přesto Armageddon za svého trvání vydali stejnojmenné album, které podle mého stojí určitě za poslech. Líbí se mi zejména písnička, kterou tady dneska dám. A měla bych otázku - znáte někdo tuhle skupinu? Nebo případně je tady někdo, kdo tohle album má doma? Armageddon - Silver Tightrope Je překrásná...ten úvodní motiv vyvolává mrazení v zádech...