plant.blog.cz

Člověk by neřekl, co v mysli napáchá jediné slovo. Když jsem si přečetla první zadání nové hudební rubriky v Autorském klubu, které nabádalo blogery k zasílání hudebních skladeb souvisejících nějak se zvířecí tematikou, moje mysl začala šrotovat na plné obrátky. Jde-li o hudbu, jsem ve svém živlu. Ale trochu se stydím, že jsem se zachovala jako sobec. Rubrika je přece pro všechny, ne jen pro mě. Musím se krotit v posílání nápadů, aby prostor mohli dostat i ostatní. Příště už to budu vědět, slibuji. A tak ty ostatní věci, co mě napadnou, budu cpát alespoň tady. Zadání tedy znělo Zvíře a mou hlavou proběhla řádka skladeb z českých luhů a hájů. Podruhé jsem se zastyděla za svou prvotní ignoraci k českým písním a chutě se vydala hledat své oblíbence na Youtube. Zvířecí téma je v českých písních dost často využíváno. Nakonec - najdeme i pár skupin, které si nějaké to zvířátko neváhaly dát do názvu. Namátkou mě napadá Žlutý pes, Brontosauři, Škwor, Sto Zvířat, Surikhata... Ale daleko víc je...

Zvykla jsem si nedělní podvečery trávit u televize, na druhém programu bývají dost zajímavé hudební pořady. Dnes jsem díky jednomu takovému pořadu, nazvanému Sólo pro, objevila českou bluegrassovou skupinu Teagrass. Sympatické mi na ní je zejména to, že z rozhovoru s jejich "frontmanem" bylo cítit nadšení pro muziku a to nadšení je cítit i z toho, jak hrajou. Tak mě napadlo se s vámi o tuhle kapelu podělit, třeba někoho z vás osloví, tak jako se to podařilo u mě. Teagrass - Ej Janku, Janíčku a Zajdi slunko, zajdi

Už dlouho jsme tu neměli nic z domácí scény. Což takhle dát si Blue Effect? A třeba rovnou dva songy? Tak fajn, dáme Little Girl a Blues About Stone z alba Meditace, které je z roku 1970. Z těchhle dvou jsem nadšená. Little Girl - flétny mi trochu připomínají Jethro Tull a počáteční šlapavý riff mi zase evokoval How Many More Times, ale jen chvilku. Blues About Stone (Kamenné Blues) má nádhernou atmosféru a úžasně vygradované sólo. Určitě by se neztratila ani mezi světovými bluesovými perlami.

Potýkám se tady s věčným problémem nefungujících videí, což je dost podstatná součást mých článků, takže takové video, nebo písnička, která nejde z nejrůznějších důvodů přehrát, mi vlastně znehodnotí celé moje úsilí. Pokud na takovou mršku natrefím, snažím se ji nahradit jinou, prozatím fungující, aby případný návštěvník nebyl ochuzen o umělecký zážitek. Chápu, že video mohlo být odstraněno z nejrůznějších důvodů, tím nejčastějším je porušování autorských práv, nebo třeba taky to, že si uživatel, který video na Youtube vložil, zrušil účet. Občas se taky vyskytne formulka - video není ve vaší zemi dostupné. Fajn, ale jak si mám vysvětlit, že když jsem si chtěla přehrát Hrdlo Prdlo od Jiřího Schmitzera, objevilo se mi právě tohle zaklínadlo? Takže třeba v jiných zemích, například v USA, si ji pustit můžou, ale u nás ne? To mi připadalo tak vtipné, že jsem se tomu musela opravdu upřímně zasmát. Představila jsem si totiž nějakého Amíka, jak si pouští Hrdlo Prdlo a zbla tomu nerozumí. Tak j...

Chtěla bych vám dneska pustit jeden zajímavý cover. Ono je to totiž tak - minulý měsíc jsem študovala R&P a v recenzích mě zaujala deska Theyories, kterou nahrál Dan Bárta & Robert Balzar Trio. Nebylo to jen proto, že byla deska označena jako Tip a proto, že v recenzi obdržela plný počet hvězdiček. Ale víte, co mě dostalo? Jak byla ohodnocena některými ostatními recenzenty. Kdo už nějakou dobu sleduje tohle hvězdičkové bodování v R&P, všiml si, že někteří kritici dávají obzvlášť rádi těch hvězd pomálu, hlavně pokud jde o desky českých interpretů. Nebo o žánry, které třeba nemají rádi. Celkem jsem se na to zaměříla a tak mi nejde do hlavy, jak může jeden recenzent označit tohle album za naprostou klasiku a druhý vedle něj ho má téměř za ubohost, minimálně ho vnímá jako slabé. Tedy, pokud si ho pořádně poslechl. Chápu, že hodnocení hudby nemůže být objektivní, každému se líbí něco jiného. Ale jestliže je něco dobré, pak si nezaslouží takovou kritiku. Brala bych, kdyby si pan...

Tahle písnička má tak nádhernou duši. Obávám se, že dneska se už nenajde moc těch, kdo by psali tak poetické a krásné texty jako Zuzana Navarová.  Tahle část se mi obzvlášť líbí: Tak podej, podej mi ještě ten kalich, to víno.. co s nocí se měnívá na líh. Snad na dně se perlama zaleskne, pak vyměním veselé za teskné písně... a pak hoře se skutálí do jedné básně, ta báseň se vsákne a na zemi zasněží. A po prvnim slunci a s první tmou, ta kometa zamíří nad Letnou. zatím... počítám nebe, pusy co nedostanu miluju tebe a pak usnu a vstanu a tak... Čím déle to poslouchám, tím víc mě to dojímá... Jestli je nějaké nebe, tak Zuzana je tam jedním z andělů. Zuzana Navarová - Andělská

Na nedělní večer by se hodila chvilka poezie. Zrovna dneska jsem si vzpomněla, že těžce zanedbávám poslech mě milých českých interpretů. Jedním z nich je - ač byste to možná nečekali - Marek Eben. Myslím, že tento člověk se svými vtipnými a chytrými texty vás určitě potěší víc, než přehlídka blbosti na komerčních televizních stanicích, ať už se jmenuje jakkoli.                      Poslouchejte text, je pravdivý...tuhle písničku Na růžích ustláno mám moc ráda právě kvůli němu. Nikdo to nebere... jak výstižné - volaná srdce jsou dočasně nedostupná

Musím se s vámi podělit o jedno video. Jde o coververzi písně Ramble On v provedení skvělých českých muzikantů - Miroslav Pavlíček, Radim Hladík, Standa Jelínek a Tadeáš Věrčák hrají na kytaru, Jiří Veselý na baskytaru, Jiří Zelenka na bicí a zpívá Dan Bárta - myslím, že to zazpíval fakt úžasně!  Tomuhle říkám důstojné provedení této skvělé písničky - mimochodem zrovna třeba na téhle skladbě je dobře vidět, jak se střídají ty hlasitější a tiché pasáže. Je to jedna z mých nejoblíbenějších písní od Led Zeppelin a před těmito pány, kteří ji tady hrají, smekám. Porovnejte si to schválně s příšerným coverem od Red Hot Chili Peppers ( už jsem to tu dávala, pouštět jen na vlastní riziko poškození sluchu zde ) ,tady bych to střídání světla a stínu vůbec nepostřehla.  Tak si užijte parádní verzi z pořadu Na Kloboučku. No a ještě jedna malá technická - když si to vezmete, tady jsou kytaristé tři a Jimmy Page to dokázal zahrát sám.

Jeden song na dobrou noc si ještě neodpustím. Budou to Progres 2 a jejich Píseň o jablku . Myslím, že to bude písnička o které jsme se dnes bavily v práci s kolegyní. Tohle je bohužel zkrácená verze. Pochází z alba Dialog s Vesmírem z roku 1980 a je to moc pěkná ukolébavka.

Jak jsem propadla Kuřeti - to by mohl být dobrý název tohoto článku. Jak jinak si vysvětlit, že Stále dál poslouchám tohle výborné album a je to pro mě Chvíle chvil .  Bude tedy řeč o skupině Flamengo a jejich albu Kuře v hodinkách . Na této geniální nadčasové desce jsou podepsáni  Pavel Fořt (kytara, akustická kytara, sbor),  Ivan Khunt (zpěv - píseň Stále dál, varhany, sbor),  Jan Kubík (tenor saxofon, flétna, klarinet, el. saxofon, sbor),  Vladimír "Guma" Kulhánek (basová kytara, sbor),  Vladimír Mišík (zpěv, congo, akustická kytara),  Jaroslav "Erno" Šedivý (bicí, percussion). Všechny texty k písním - z výjimkou "Stále dál", ke které složil text Hynek Žalčík  - napsal český básník Josef Kainar, takřka na poslední chvíli, protože na podzim roku 1971 zemřel a Kuře vyšlo v roce 1972. Jednou takovou perličkou je, že se deska nahrávala v kostele, který komunisti zabavili církvi po únoru 1948. Vynikající článek o vzniku tohoto alba si můžete...

Dan Bárta začínal s kapelou Tom Sawyer v Plzni. Výrazný posun ale přišel až se skupinou Alice. Ta se skamarádila s Lucií, kapelou Davida Kollera, který jí pomohl s první deskou  Yeah . Alice natočila celkem tři desky. Kromě Yeah, která vyšla v roce 1991, to byla v roce 1992 Ústa Hromů a v roce 1995 Alice. Právě z této posledně jmenované desky si dnes pustíme jeden song. Je to písnička s krásnou melodií a úžasným textem, už moc dlouho jsem ji tu chtěla dát. Tak si ji vychutnejte...  O Danu Bártovi si více můžete přečíst  zde . Alice - Klidná

 Po slavném klipu Rudy z Ostravy s Martinou Pártlovou je tady další dílo s ostravskou tematikou. Ovšem tohle "dílo" vyvolává daleko víc negativních reakcí, než komerčně pojatý klip Rudy. Já bych o tom ani nemluvila, ale skupina, o které tady bude řeč, pochází doopravdy z Ostravy. A navíc jeden z jejích členů je můj spolupracovník. Sice se vlastně moc neznáme, ale před třemi lety jsme spolu byli na koncertě Iron Maiden.  K tomu došlo tak - u nás v práci v té době občas byly k mání zadarmo lístky na různé kulturní akce. Většinou tam nebylo nic pro mě zajímavého, a tak jsem si jednou posteskla našemu řidiči, že by třeba náš úřad mohl dát taky lístky na Irony. No a on na to - zrovna teď jsou lístky k mání, tak se zajdi zeptat. Nejdřív jsem si myslela, že si dělá prdel, ale šla jsem a opravdu, vyfásla jsem dva lístky. Ani jedna z mých kolegyň nechtěla jít, tak jsem zjistila, kdo všechno tam od nás jde. No a šel mimo jiné i R. z kapely Malignant tumour. On navenek vypadá jako takov...

Napadlo mě jen tak, že určitě každý máme své písničky, které nás dokážou dojmout, nebo dokonce rozplakat. Je to tak, hudba má tu neuvěřitelnou moc sdělovat emoce daleko silněji, než bychom to dokázali vyjádřit jenom slovy. Ano, jsem sentimentální a občas se neubráním dojetí, když poslouchám nějakou skladbu. Někdy to ani nemusí být nic smutného, jen člověk prostě má nějakou vzpomínku, která se té písně týká. Ale musím říct, že v žebříčku "rozbrečovacích" písní vede kupodivu písnička Závidím, ke které složil text Jiří Grossmann. V tomto textu je cítit tak moc velká touha po životě, až z toho mrazí. Jiří Grossmann v době, kdy ho skládal pro Naďu Urbánkovou, už věděl, že se blíží jeho konec. A mi je hrozně líto, že zrovna tak talentovaný umělec musel odejít předčasně. Tady se to moc povedlo, myslím, že Naďa Urbánková to zazpívala krásně a lepší verzi jsem už nenašla. Jen škoda, že tam chybí konec. A budu ráda, když mi napíšete, jak jste na tom vy.

Jiří Schmitzer & Marek Eben - Hrdlo Prdlo (z alba Bouda) Tohle je taková recese... Album Bouda jsem před pár lety kupovala svojí mamce k Vánocům a v obchodě jsem dostala záchvat smíchu už při pohledu na obal. A samozřejmě jsem to nevydržela a ten vánoční dárek jsem si začerstva doma poslechla. Jsou tam písničky k smíchu, ale i k zamyšlení. A protože je dneska pátek a moje nálada se tím podstatně vylepšila, tak si dáme tuhle legrácku. Hrdlo, prdlo, jééééé...

Tak sem si řekl, když už se ty Vánoce blíží, že si sem dáme tématicky laděnou písničku Vánoční čas, která pochází z repertoáru skupiny Nightwork. Snad vám zvedne náladu, jako mi, i když to je taková parodie :-) Písničky a více informací o skupině se můžete dozvědět na jejich officiálních stránkách zde . PS: U nás v Ostravě sněží a je tma jak v pytli....