plant.blog.cz

Pro dnešek jsem si vybrala k představení tohoto umělce. Je jím světově uznávaný hráč na tabla Hossam Ramzy. Je mi znám hlavně z účinkování ve skupině hudebníků, kteří doprovázeli Roberta a Jimmyho v devadesátých letech při turné a práci na albu No Quarter. Jeho sólovou tvorbu jsem zatím neměla možnost sledovat (pokud pominu youtube), ale určitě to hodlám v budoucnu napravit. Jediné informace na internetu o něm v češtině jsem našla v tomto článku Katariny Prokičové, která popsala pěkně a výstižně jeho kariéru, takže se v něm určitě dozvíte něco zajímavého. Další informace naleznete na - wikipedie Čtěte dále v článku... Napsala: Katarina Prokičová Hossam Ramzy se narodil v Káhiře. Jeho hudební kariéra začala velmi brzy, když ve třech letech dostal svůj první bubínek - egyptskou tablu. Hossamovy vášně a obrovského talentu pro perkuse si všimla jeho rodina, jejíž mnozí členové byli umělci. Aby se zdokonalil ve hře na tablu, byl poslán na studie ke káhirským učitelùm hudby a později do Saud...

Goldfrapp - Yes Sir (live at Somerset House) Dnešním malým průzkumem blogu jsem zjistil, že většina článků našich oblíbených interpretů pochází od Robky :-) A tak jsem se rozhodl, že sem dám svou nejoblíbenější skupinu: Goldfrapp. V minulosti jsem o ní už psal a to tady . V komentářích to mělo celkem dobré ohlasy, a tak jsem si řekl, že dnešní trošku jarní den zpestřím tímto nádherným živákem. Písnička se jmenuje Yes Sir, která ale jinak není původem od nich. Dívejte se až do konce ;-) Hrozně se těším na jejich nové album Head First, které má vyjít koncem března tohoto roku. Tak to bylo zase něco ode mě....Ahoj ;-)

My Sweet Lord - Abbey Road Studios 25. 2. 2010 Na to vám fakt doporučím kouknout. Je to dost příšerně udělaný cover, ale nejvíc legrační je tam Robert, který si evidentně neví rady s textem. A vůbec neví, kdy má zpívat:-) Takže se chytá jen v refrénu a pak ještě zvládne Aleluja, ale taky se někdy hned nechytne. Vypadá tam jako ztracený. Už dlouho jsem se tak nezasmála :-) Ale hlavní je, že to vystoupení vydělalo peníze na dost potřebný výzkum. Škoda, že nejsou k mání další videa z toho večera, zajímalo by mě, jestli to byla jen taková chvilková indispozice. Tady jsem našla ještě jedno, vypadá to fakt na indispozici jen v té jedné písničce... ale ten sbor se mi tam nelíbí. Myslím, že by to vyznělo líp, kdyby zpíval sám s nějakým jednodušším doprovodem.

Tinariwen- Imidiwan Afrik Tendam (Imidiwan 2009) Tak se opět vracím ke svému oblíbenému albu od Tinariwen, které mám někde doma, jen ho najít. Je stejně zvláštní, že se mi občas nějaké cédéčko ztratí a jsou i takové, které jsem už nikdy nenašla. Doufám, že se to nebude týkat i tohoto. Včera jsem tohle album poslouchala v mp3 (ještě, že jsem si ho tam stihla dát) a zkoušela jsem najít nějakou písničku na netu. Našla jsem tuhle úvodní z alba, která je moc pěkná. Hlavně se mi líbí jejich způsob hry na kytaru a taky kombinace mužských a ženských hlasů. Jestli si vzpomínáte, tak jsem tady už jednu moji nejoblíbenější pouštěla.

Tak máme na obzoru další superskupinu! Roger Daltrey, zpěvák The Who, chce založit novou skupinu, která bude hrát blues. A má v plánu oslovit Jimmyho Page, aby mu hrál na kytaru. Prý jeho nápad vůbec není nereálný, Pete Townshend kvůli problémům se sluchem asi ukončí kariéru a případný návrat Led Zeppelin není vůbec možný. John Paul Jones se chystá na turné s kapelou Them Crooked Vultures a Robert Plant začal nahrávat své sólové album. A Jimmy momentálně nedělá nic. Takže uvidíme, co z toho bude. Přitom před časem to vypadalo, že novým zpěvákem Led Zeppelin se stane Steven Tyler z Aerosmith. Ale po absolvování několika zkoušek se zjistilo, že vůbec nezná celou tvorbu Led Zeppelin a že ho k tomu vedla jen touha natočit s nimi úplně nové album. Momentálně se Steven Tyler vrací ke své kapele Aerosmith a dokonce mají přijet 1. července do Prahy. zdroj zdroj

The Sound & Vision, včera, 25.února 2010 na Abbey Road, darovali 200 000 liber na benefiční organizaci pro výzkum rakoviny v Anglii (Cancer Research UK). Robert Plant tuto událost zahájil s písní "Farmer In The City" od Scotta Walkera, s doprovodem London Oriana Choir. Dále pak pokračoval s "I Bid You Good Night" od kapely Incredible String. Nakonec si vystřihl "My Sweet Lord" s Beth Nielson Chapman, Newtonem Faulknerem a Davidem Grayem. Pokud se chcete dozvědět více informací, navštivte stránku Tight But Loose . -nebo- Navštivte Cacncer Research UK , aby jste se dozvěděli více o výzkumu. *** zdroj © přeložil Jirka, plant.blog.cz

Dnes tady dám svou oblíbenou písničku Song Remains the Same. Měla to být původně instrumentálka, která dostala pracovní název "The Overture" a později "The Campaign". Potom ale Robert dodal text a stala se z ní Song Remains the Same. Je úvodní skladbou na albu Houses of the Holy a myslím, že na rozjezd toho alba je perfektní, taková pozitivní. I had a dream- crazy dream Anything I wanted to know Any place I needed to go Hear my song- sing along Any little song that you know Everything that's small has to grow. California sunlight, sweet Calcutta rain Honolulu starbright- the song remains the same. Sing out Hare Hare, dance the Hoochie Koo. City lights are oh so bright, as we go sliding sliding sliding through. český překlad: Jen ta píseň se stále nemění Měl jsem sen - bláznivý sen. Cokoliv jsem chtěl znát. Kamkoliv jsem se chtěl dát. Slyš mou píseň - zpívej se mnou. Znáš-li aspoň některou Všichni malí jednou vyrostou. Kalifornská záře, jemný Kalkatský déšť Honol...

Robert Plant - Hoochie Coochie Man Accoustic 1993 Zjistila jsem, že když tady napíšu nějaký článek, jako třeba před časem o Nigelu Eatonovi a jeho niněře, tak zjistím, že na Colours of Ostrava přijede skupina, která taky hraje na niněru. A když jsem tady teď v neděli dávala Nigela Kennedyho, hned další den se na webu Colours objevila kapela, která hraje na housle. A dneska v noci se mi zdálo, že přijede Robert... Tak si říkám, že když tady budu dávat hodně jeho videí, tak se mi to třeba splní. Ale na Roberta asi moje "telepatie" nefunguje. Robert v této skladbě hraje na kytaru, což u něj není příliš časté a vlastně je to dost škoda, protože on umí hrát moc dobře. Někdo dokonce říkal, že hraje líp, než Jimmy:-)

Možná jste si mysleli, že to tady dneska už ukončím, ale nějak se to zase zvrtlo, takže až příště...určitě. A dneska mám narozky, tak budu slavit s Floydama, ale skoro jsem na ně zapomněla (na ty narozky), nebýt Jirky. Na podzim roku 1985 Nick Mason prohlásil, že by rád zase dělal turné pod zástavou Pink Floyd. On a David Gilmour chtěli dát kapelu znovu dohromady - třeba bez Rogera Waterse, když to nešlo jinak. Nick Mason v té době vydal album "Profiles", které vyšlo moc dobře. Bohužel ne tak dobře se taky prodávalo. Jednu píseň na tomto albu - "Lie for Lie" nazpíval Gilmour. Ostatní skladby jsou příjemnou instrumentální syntézou. Znějí jako doprovod k dokumentárnímu filmu a u některých tomu tak doopravdy je. Ten film, o němž je řeč, se jmenoval "Life Could Be a Dream", režíroval ho Mike Shackleton a byl to dvaceti sedmi minutový profil Nicka Masona. Obsahuje záběry Nicka a jeho Porsche 956 z vytrvalostního závodu mistrovství světa v roce 1984 v kanadském ...

Dnes jsem se ve svém článku chtěla věnovat jednomu hodně zajímavému člověku, kterého jsem teď nedávno objevila díky jeho účinkování na albu Roberta Planta(Fate of Nations) a začala jsem poslouchat jeho nahrávky. Je to britský hráč na housle a violu Nigel Kennedy. Narodil se 28. prosince 1956 v Brightonu.Jako houslový virtuos se poprvé projevil už v dětském věku, ze svého talentu však nevyrostl. V sedmi už byl žákem nejvýznamnějšího klasického houslisty dvacátého století Yehudi Menuhina; od šestnácti studoval na slavné Juilliard School v New York. S image punkera skvěle interpretoval jediný Beethovenův houslový koncert s Pařížským symfonickým orchestrem. Nigelovi hrdinové jsou starší kolegové Yehudi Menuhin a Isaac Stern, ale zároveň také jazzmani: klavírista Fats Waller a trumpetista Miles Davis. Legendární jazzový houslista Stéphane Grappelli, s nímž vystoupil v Carnegie Hall, Kennedyho přesvědčil, že jeho housle mohou znít jako lidský hlas. Nigel neuznává hranice v hudbě, žije klasic...

Placebo - Where is my mind (live in Paris) Původně jsem si myslel, že si pro vás tuhle písničku uschovám na víkend, ale ne. Nakonec jsem se rozhodl, že ji sem dám hned teď, protože tato skladba je jedna z mála, která je lepší, než originál. Je od Pixies, ale Placebo na ni s pozváním zpěváka z Pixies udělali nádherný cover živě, ve Francii (Paříži). Doufám, že se vám bude líbit, jako mě. Přeji vám příjemný poslech, hezké prožití zbytku večera a dobrou noc :-)

Led Zeppelin - Heartbreaker Long Beach Arena 1972 Tento víkend jsem se rozhodla, že tady dám jednu ze svých oblíbených písní od Led Zeppelin. Včera jsem totiž oprášila album How The West Was Won a zase po delší době poslouchala tento skvělý živák. Někdy přemýšlím, jak je vůbec možné vymyslet něco tak geniálního. A pak to ještě takhle zahrát. Dokonalost!

Robert Plant & Strange Sensation - Tall Cool One Už jsem se těšila, že vám tady pustím Little Hands a smázli nám to:-( Takže jsem vybrala náhradu, která je neméně zajímavá, je to písnička z alba Now and Zen , ale tady to má úplně jiný zvuk. A musím říct, že u toho rozhodně neusnete. Pokud znáte originál, tak mi dáte určitě za pravdu. A teď mě napadá, že jsem viděla ještě jednu hezkou verzi, která je zas úplně jiná, tak si můžete vybrat, která se vám líbí víc. Robert Plant - Tall Cool One (1988)

Abacabok Zítra budou Tartit v Praze a já u toho zase nebudu. Ani nevíte, jak bych ráda vyrazila na takový koncert. Ale problém je, s kým bych tam jela. Neznám ve svém okolí nikoho, koho by to zajímalo, a vůbec, koho by zajímalo cokoliv z toho, co poslouchám natolik, aby se mnou na koncert jel. Takže mi nezbývá než doufat, že se třeba objeví na festivalu v Ostravě. Včera v Čajovně na stanici Vltava pouštěli nějaké jejich písničky a zjistila jsem, že na Rádiu 1 v neděli od 11 do 13 hodin hrají taky world music a zrovna tuhle neděli jsem poslouchala a hráli je. Poslouchat tuhle hudbu je zážitek, ale vidět je naživo by byl totální trans. Tady je o nich nějaké info. a tady

Dnes to bude tak trochu odbočení z řádné floydovské diskografie, rozhodla jsem se, že tady napíšu něco o sólových projektech obou hlavních tvůrců Pink Floyd. Musím k tomu říct, že tohle období skupiny nemám ráda a hudba Floydů mě zajímá do alba The Wall, i když už vztahy mezi členy byly hodně napjaté a projevilo se to i na hudbě. A pak se mi líbí poslední album (Division Bell) - to už se ovšem všech členů netýká - ale k tomu se dostaneme až později. Dneska jsem měla původně v plánu seriál dokončit, ale nechtěla jsem vás připravit o tohle období, je docela zajímavé sledovat, jak si poradili, když zůstali sami. Síla Pink Floyd spočívala v jejich společné práci, a tak, když se začali sobě vzdalovat a Roger vystupoval čím dál víc autoritativně, šlo to všechno jaksi do háje. K těmto dvěma albům bych ještě ráda podotkla, že jejich hodnocení na wikipedii je dost vysoké ( když se podíváte, tak Gilmourovo album má čtyři a půl hvězdičky a Rogerovo čtyři), ale v době jejich vydání získalo Gilmour...

Dnes jsem se rozhodla zveřejnit tady článek o jednom z největších afrických kytaristů. Jeho jméno je Ali Farka Touré a už jsme se o něm na našem blogu zmiňovali, ale myslím, že si tento umělec určitě zaslouží, aby se na něj nezapomínalo. 7. března už to budou čtyři roky, co Ali Farka podlehl rakovině, v jeho odkazu pokračuje jeho syn Vieux Farka Touré. Jen takovou zajímavostí je, že tuto středu 17. 2. 2010 vystoupí v Praze legendární skupina Tartit z Mali, jejichž hudbou se Ali Farka nechal inspirovat. foto z Festivalu in the Desert Farka znamená v malijském jazyce Shonghai osla. Symbol houževnatosti a výdrže. Ali Farka Toure se totiž v roce 1939 narodil v městečku Kanau u řeky Niger jako poslední z deseti dětí, přesto se jako první z nich dokázal osamostatnit. Pochází ze šlechtické rodiny, což se v západoafrickém kastovnictví příčilo s jeho přáním stát se hudebníkem. Takové povolání totiž patří pouze griotům, tamním profesionálům. Nikdy nechodil do školy a vzdělání se mu dostalo při b...

Valravn - Fuglar (Koder Pa Snor 2009) Poslední dobou skoro denně navštěvuju stránky Colours of Ostrava, protože jsem zvědavá, kdo přijede. A už se začínají objevovat interpreti, Alamaailman Vasarat z Finska (neznám a to, co jsem od nich slyšela, se mi moc nelíbí), Nive Nielsen, inuitská zpěvačka (z Grónska a bude hrát na červené ukulele, to se chystám teprve poslouchat) a Valravn z Dánska(Faerské ostrovy), kteří mě zaujali zatím nejvíc. A to natolik, že už mám doma obě jejich alba. To nové, Koder Pa Snor, jsem už hodně poslouchala a tak jsem se rozhodla, že svou nejoblíbenější písničku z něj dám jako víkendovou. Zpěvačka té skupiny mi hodně připomíná Bjork, ale co mě hodně vzalo, je to, že v kapele mají hurdy- gurdy:-) Už se moc těším, až je uvidím naživo. Tady je nějaké info o kapele.

Z filmu Song Remains the Same - učebnicový příklad geniality Tohle je z Unledded z roku 1994, pro srovnání. Je moc pěkná. Zas jsem měla potřebu poslouchat pořádnou muziku, ve které jsou emoce. Dneska spousta lidí poslouchá brak...ale má dojem, že je to hudba. Promiňte mi tyhle kecy, už mi to nemyslí. Since I´ve Been loving You Working seven to eleven ev'ry night, It really makes my life a drag, I don't think that's right. I've really, really been the best of fools, I did what I could, 'Cause I love you, baby, How I love you, darling, How I love you, baby, How I love you, girl, little girl. But baby, Since I've Been Loving You, yeah, I'm about to lose my worried mind, oh, yeah. Ev'rybody trying to tell me That you didn't mean me no good. I've been trying, Lord, let me tell you, Let me tell you I really did the best I could. I've been working seven to eleven ev'ry night, It kinda makes my life a drag. Lord, you know it ain't right. Sinc...

Některé z obalů, které se objeví na známkách... Kytarista legendárních Led Zeppelin Jimmy Page 7.2.2010 v Londýně představil sérii známek se známými obaly deseti klasických rockových alb včetně Tubular Bells Mikea Oldfielda nebo London Calling od punkových The Clash. Známky vybírala samotná královská pošta podle originality obalu. Předpokládá se, že známky budou nejvýnosnější sérií, a že překonají prodej známek s obaly Beatles z roku 2007 i pamětní sérii k 80. narozeninám královny Alžběty II. vydanou v roce 2006. K samotnému obalu alba Led Zeppelin IV Page řekl, že je na něm obrázek neznámého starého muže, kterého namaloval neznámý malíř. Na albu nebylo uvedeno jméno skupiny a přesto se ho prodalo od jeho vydání v roce 1971 32 miliónů kusů. zdroj čerpání

Robert Plant - Big Log Principle of Moments 1983 Tohle byl první velký hit Roberta Planta, dosáhl 11. pozice v Britském žebříčku singlů. Videoklip k němu je jedním z těch hodně povedených, ráda se na něj dívám. Ta móda osmdesátých let:-) Ale písnička je to parádní. Hlavně kytara je moc pěkná.

Dneska jsem na internetu objevila jednu zajímavou verzi Whole Lotta Love , což by vás možná nemuselo ani zajímat, ale zvláštní je tím, že s Robertem hraje arizonský kytarista a zpěvák Rainer Ptacek. Už podle jména je zřejmé, že má české předky. Narodil se ve východním Berlíně v česko-německé rodině 7. července 1951. Když mu bylo pět let, rodina se přestěhovala do Spojených Států. Rainer Ptacek v 90. letech hostoval na Plantově albu Fate of Nations. Myslím, že ti dva byli naladěni na podobnou vlnu. Bohužel tento kytarista už dnes nežije. Zemřel v roce 1998, dva roky poté, co mu byl diagnostikován mozkový nádor. Rainer Ptacek - Me and The Devil 1985 Tohle je původně od Roberta Johnsona, hodně dobrá verze.

2. dubna 1982 vydal argentinský diktátor Leopoldo Galtieri rozkaz námořnictvu, aby okupovalo Falklandské ostrovy. Kolonie britské královské koruny, pusté větrné Falklandy, vzdálené čtyři sta kilometrů od jižního pobřeží Argentiny, bylo domovem více než milionu ovcí , ale méně než dvou tisíc lidí. Britská ministerská předsedkyně Margaret Tatcher vyslala anglickou armádu, která kolem chladných ostrovů v jižním Atlantiku provedla totální vzdušnou a námořní blokádu. Po šesti týdnech vzájemných bitev Argentinci konečně kapitulovali - a přenechali tu hromadu skal pod stálou ochranou britských jednotek. Tato válka si ovšem vyžádala přes tisíc životů mladých Britů a Argentinců. Není těžké pochopit, jak hluboce se Waterse válka o Falklandy dotkla. Téměř pět let života už zasvětil "The Wall" jako monumentu odcizení, ve kterém byla smrt jeho otce ve válce tou základní "cihlou". Filmové ztvárnění "The Wall" (přes vypuknutí falklandské války se připravovalo uvedení do ...

Pro svůj dnešní článek o umělcích z oblasti World music jsem zvolila tohoto člověka hned z několika důvodů. Ten první je, že Peter Gabriel 13. února oslaví své 60. narozeniny. Jeho hudební vydavatelství Real World, založené v roce 1989, vydává alba řadě tzv. "world" umělců, např, finské skupině Varttina nebo africkému písničkáři Daby Tourému , také vydával album Justina Adamse a Juldeha Camary Tell No Lies (tohle je samozřejmě jen zlomek předlouhé řady umělců, jejichž alba Gabrielovo vydavatelství produkovalo). No a ten poslední důvod je, že Peter Gabriel právě vydává své nové album Scratch My Back. Jedná se o album coververzí různých autorů a Gabrielových kolegů. Objevují se zde písně od Davida Bowieho, Paula Simona, Lou Reeda a dalších. Ti zase na oplátku nahrají jednu z jeho skladeb. Tohle album se na pultech obchodů objeví 15. února a podle recenzí vypadá, že bude určitě stát za poslech.Takovou zajímavostí je, že se produkci tohoto alba podílel Bob Ezrin, který také pro...

Robert Plant & Jimmy Page - Friends (Unledded 1994) Takže, milí přátelé, dneska opět neodolám a nabízím vám k poslechu tuhle nádhernou verzi vám jistě dobře známé písničky Friends. Písnička původně pochází z alba Led Zeppelin III a je známo, že Robert a Jimmy se v 70. letech vypravili do Indie, aby ji nahráli s místními hudebníky. To se stalo, jen nikdy ta nahrávka oficiálně nevyšla. Video je opět z mého oblíbeného projektu Unledded, který vyšel i u nás na DVD a dá se běžně sehnat v obchodech za poměrně příznivou cenu. Pokud vás to zajímá a nemáte ho doma, zkuste si ho sehnat. Na téhle písničce se mi moc líbí její melodie a Robert tady předvádí opravdu obdivuhodný výkon, myslím, že takhle by to asi nedokázal nikdo zazpívat.

The Battle of Evermore - Jimmy Page & Robert Plant (Unledded 1994) Pamatujete si, jak jsem tady dávala tuhle písničku ve verzi s Fairport Convention? A pořád jsem vám hrozně moc chtěla ukázat, jak to vypadalo, když ji Robert s Jimmym hráli s londýnským a marockým orchestrem. Zpívá Najma Akhtar (byla to v té době Robertova přítelkyně) a jestli si všimnete, na niněru hraje náš známý hurdy-gurdy man Nigel Eaton. Jimmy má tříkrkou kytaru, jen nevím, proč celou dobu hraje jen na té vrchní:-) Najma působí hrozně nesmělým dojmem, jako by se bála, že jim to zkazí, ale myslím, že se jí to moc povedlo. S Robertem jim to ladí perfektně. Tak přeju hezký poslech, než nám to youtube zatrhne.

Dneska jsem se rozhodla, že tady přidám další text písničky Led Zeppelin - The Ocean. Tak jsem si našla originální text na dvou různých stránkách a zjistila jsem, že jsou tam rozdíly, jako například brain-grain, potom na jedněch stránkách bylo něco o hellhoundovi, což je taky nesmysl. Snad se mi nakonec podařilo dát sem ten správný. Písnička byla napsána pro fanoušky Led Zeppelin, Robert Plant přirovnává obecenstvo na koncertě k oceánu, moři hlav, na které se díval. A pak je věnována jeho dcerce, která v té době měla tři roky. Na této písničce si přiživili svou slávu taky Beastie Boys, kteří použili nasamplovaný riff z ní v písni She´s Crafty . Oni ho takříkajíc ukradli. Tady ta nehoráznost je: A jen tak pro zajímavost, Beastie Boys taky použili základní rytmus bubnů z When The Leave Breaks do tady téhle věci:http://www.youtube.com/watch?v=HaCIA47KsNA&feature=related. The Ocean [Count-In: John Bonham] - "We´ve done four already but now we´re steady and then they went: One, two...

Robert Plant se zúčastnil 90tých narozenin bývalého brankáře Wolves, Berta Williamse, 31.ledna 2010. Na oslavě bylo přítomno 250 hostů. Robert, který seděl vzadu se Steve Bullem, daroval podepsanou kytaru do charitativní aukce. Kytara byla odkoupena za 851 liber na benefičním koncertě Alzheimer's Society. Robert to komentoval: "Můžu si koupit lístky na koncerty, ale jsou i takové akce, které jsou neocenitelné. A tato je právě jedna z nich." Navštivte Express and Star pro více informací a fotek. *** zdroj | přeložil plant.blog.cz

Podle magazínu Classic Rock vystoupí Robert Plant na Sound & Vision show ve studiu Abbey Road 25.února 2010. Výtěžek z vystoupení poputuje na fond pro výzkum rakoviny. Společně s Robertem vystoupí i Beth Nielson Chapman (zpěvačka z Texasu) a londýnský Oriana Choir, což je orchestr. Robert to komentoval: "Vystupování na Sound & Vision je něco, co mě opravdu zajímá. Výzkum rakoviny je vážná věc, a když se mě Bob Harris zeptal, jestli bych se zapojil, neváhal jsem. Můj set bude úplně odlišný od ostatních, co jsem dosud dělal, budu vystupovat s Beth a celým londýnským orchestrem. Rakovina je choroba, kterou trpí hodně lidí a Sound & Vision je skvělá cesta, jak získat peníze na boj proti ni. " Jedinou možnou cestou, jak získat lístky, je nabídka na Sound & Vision eBay aukci zde .

Robert Plant - In The Mood The Principle of Moments 1983 Na dnešek jsem si vybrala tuhle písničku, protože ji mám ráda a když se podíváte na ten videoklip, tak se určitě pobavíte. Nebudu to nějak obsáhle komentovat, prostě se na to koukněte a popřípadě nám k tomu napište, jestli se vám to líbí nebo ne.

Dneska máme pro vás takové dost velké překvapení. Jeden z mých klientů je velkým fanouškem Elvise Presleyho a půjčil mi staré fanouškovské časopisy někdy z konce 70. a začátku 80. let. S jeho dovolením jsem pověřila Hynka, který mi fotky z nich naskenoval a teď vám je tady můžu ukázat. Jen musíte omluvit kvalitu, ty časopisy už něco pamatují. Tak doufám, že se vám fotky budou líbit a že jsme to nedělali zbytečně:-) Na jedné fotce jsme záměrně udělali změnu(něco je tam navíc). Kdo uhodne, na které fotce to je, dostane jednu fotku(podle svého výběru) v originále (bez nápisu) ke stažení. Počet fotek: 43