Pink Floyd - The Final Cut
2. dubna 1982 vydal argentinský diktátor Leopoldo Galtieri rozkaz námořnictvu, aby okupovalo Falklandské ostrovy. Kolonie britské královské koruny, pusté větrné Falklandy, vzdálené čtyři sta kilometrů od jižního pobřeží Argentiny, bylo domovem více než milionu ovcí , ale méně než dvou tisíc lidí. Britská ministerská předsedkyně Margaret Tatcher vyslala anglickou armádu, která kolem chladných ostrovů v jižním Atlantiku provedla totální vzdušnou a námořní blokádu.
Po šesti týdnech vzájemných bitev Argentinci konečně kapitulovali - a přenechali tu hromadu skal pod stálou ochranou britských jednotek. Tato válka si ovšem vyžádala přes tisíc životů mladých Britů a Argentinců.
Není těžké pochopit, jak hluboce se Waterse válka o Falklandy dotkla. Téměř pět let života už zasvětil "The Wall" jako monumentu odcizení, ve kterém byla smrt jeho otce ve válce tou základní "cihlou". Filmové ztvárnění "The Wall" (přes vypuknutí falklandské války se připravovalo uvedení do kin) se soustředilo na klíčový duševní otřes daleko odhodlaněji, než tomu bylo původně na albu nebo na koncertech. Zbrusu nová píseň "When the Tigers Broke free" shrnuje jednoznačně chronologicky okolnosti předčasné smrti Erica Fletchera Waterse.
Tento působivý žalozpěv byl vydán jako singl Pink Floyd v červenci 1982 spolu s novou, rozšířenou verzí "Bring the Boys Back Home". Původně Foyd plánovali, že vydají desku ze všech materiálů, které vznikly speciálně pro film, nazvanou "Spare Bricks".
Než ale deska došla do studia, něco se stalo - došlo k oné okázalé válce v jižním Atlantiku, za kterou zaplatili mladí muži, podobně jako Watersův otec, svými životy. Ušetřené cihly ožily svým vlastní životem a vyústily v album "The Final Cut".
Waters o tomto albu řekl: " Měl jsem inspiraci a začal psát tenhle kus o svém otci, Měl jsem svou inspiraci a pro ostatní jsem byl ztracený. Fakt je, že tahle deska byla moje. A Daveovi se nelíbila. Taky mi to řekl."
Gilmour k tomu řekl, že jeho námitky se ani tak netýkaly politického podtextu, jako spíš toho, že některé nové Rogerovy písně (jako například "Your Possible Pasts" a "The Hero´s Return") zněly až příliš povědomě: písně, které byly vyřazeny z "The Wall, byly použity ve "Final Cut". Tehdy o nich neměl nikdo valné mínění. A najednou byly dost dobré na to, aby je Roger dal na nové album. Gilmour nabyl dojmu, že Rogerovi prostě začíná překážet.
Dave si chtěl vzít měsíc volna, aby si dělal na svých hudebních nápadech, ale Roger tvrdošíjně trval na tom, aby skupina pracovala na tom, co on už složil.
Pokud se zdálo, že si Waters žárlivě střeží a brání svou práci víc než kdy předtím, pak to bylo částečně i proto, že jeho "rekviem pro poválečný sen" (jak zněl podtitulek alba) bylo tak blízké jeho srdci - oplakávání obětovaného otce a výkřik vzteku proti generálům a politikům, kteří stále ještě posílají chlapce umírat. A tentokrát tu nebyl žádný Bob Ezrin, aby dělal prostředníka mezi ním a Gilmourem, nebo aby pomohl dotvořit jeho psaní, natož aby ho přesvědčil, že něco z toho je na vyhození.
Při "Final Cut" Waters použil osvědčený trik s Rickem Wrightem a pohrozil, že pokud bude chtít Gilmour vystupovat jako koproducent, nechá projekt padnout. Dave se nakonec vzdal, ale nevzdal se svého producentského honoráře.
Waters album udělal pak víceméně sám - s Michaelem Kamenem ve funkci koprodukčního, pianisty, aranžéra a dirigenta Rogerových speciálních hostů z Národní filharmonie. Waters dokonce navrhl i obal LP desky s fotkami, které dělal bratr jeho ženy Carolyne, fotograf časopisu Vogue, Willie Christie.
Zbylí dva Floydi byli odkázáni do rolí pouhých statistů, právě tak jako vynikající hráč na perkuse, Ray Cooper a náhradní basista z "The Wall", Andy Bown, který tu hrál na varhany.
Gilmour, dříve dominantní zpěvák skupiny, na tomto albu zpívá pouze v písni "Not Now John", což byla obměna "Money".
Nick Mason se snažil přispět cenným návrhem, že několikrát opakovaný úvodní záznam sborového "Maggie, what have we done?", by měl být proveden beze slov, aby tak dosáhl větší rezonance a univerzálnosti. Ale při depresivní závěrečné skladbě "Two Suns in the Sunset" byl Mason nahrazen studiovým esem na bicí, Andy Newmarkem(hrál později v Roxy Music), protože se zdálo, že Nick nemůže s písní udělat nic, co by Rogera uspokojilo.
Nakonec to dopadlo tak, že oficiálně na albu bylo napsáno: "Složil Roger Waters, účinkovali Pink Floyd"
Hudebně zůstávala "The Final Cut" pod úrovní všeho, co Pink Floyd udělali od chvíle, kdy se Waters v textech zaměřil na současnost. Jenomže teď už to nebyla snivá hudba sfér, ale důrazný protiválečný protest. Roger připustil, že jeho zpěvu něco chybí. Bylo to nepříjemné a hrozné období.
Album se nahrávalo posledních šest měsíců roku 1982 v osmi různých anglických studiích. Představovalo to nejmodernější, co v dané době existovalo. Aby přehlídce zvukových efektů dodal něco extra, použil Waters novou technologii - "holofonii" vytvořenou argentiským fyziologem Hugem Zuccarellim - díky níž mohl být kvadrofonní zvuk simulován na stereo technice. Například střela, která zahajuje "Get Your Filthy Hands Off My Desert", je prý odpálena před posluchačem, míjí ho nad hlavou a exploduje za ním. Alespoň takové efekty můžete ve sluchátkách zachytit.
Kromě nekolika krátkých Gilmourových sól připomínají ozvěny slavného floydovského zvuku především zvukové efekty. Vítr z "Meddle", kroky, hodiny a šílený smích z "Dark Side", vysílání rádia a tlachání na večírku z "Wish You Were Here", vytí psů z "Animals" a výkřiky z děsivého snu a vojenské hlasy zesílené megafonem z "The Wall" - to všechno je zopakováno na "Final Cut".
Reakce na "Final Cut" se různily. Zatímco někteří lidé ho považovali za výborné album, většina fanoušků (a nakonec i David Gilmour) ho označila za vůbec nejhorší album Pink Floyd.
V roce 1983 vydal Roger Waters 19ti minutovou filmovou nahrávku "The Final Cut" - obsahovalo tyto písně přetvořené do vizuální podoby - "The Gunners Dream", "The Final Cut", "Not NOw John" a "The Fletcher Memorial Home".
Po vydání tohoto alba došlo k odchodu Rogera Waterse ze skupiny a on i ostatní členové pracovali na svých sólových projektech.
Pokračování příště...
The Gunners Dream -Final Cut
The Fletcher Memorial Home - Roger Waters Live
The Final Cut - Final Cut
Komentáře
Okomentovat