plant.blog.cz

Zapomněla jsem se podívat do kalendáře, abych zjistila, kdo má dnes svátek. A ani jsem nemusela, protože mi nejméně tři lidi připomněli, že je Roberta.:-) A tak jsem se rozhodla, že i když o tom neví, oslavím jeho svátek alespoň uvedením nového klipu Ohio z chystané desky American Kid od Patty Griffin, kde Robert zpívá doprovodný vokál. Musím říct, že klip se mi velmi líbí, je takový jednoduchý a přitom hezky udělaný. Společně s hudbou tvoří zasněný celek - hezky vypadá prosvětlování i barvy, zkrátka si myslím, že spolu vše perfektně koresponduje. Mám ráda Patty jako zpěvačku, je mi příjemný její projev a tahle písnička je taková zadumaná, jemná a citlivá. Těším se na celé album, které vyjde už za týden. Tak všechno nejlepší k svátku... A jako bonus je tu ještě jedna společná píseň : Higway Song

Pro jedny téměř vulgární výraz, pro druhé téma k zamyšlení. Pro mě jako hudbymilovného člověka výzva k úvaze o tom, co to vlastně mainstream je, odkdy se stává obyčejná hudební skladba mainstreamovou a jestli můžeme mainstreamem nazvat vše, co je populární. Hned v úvodu musím říct, co mě vedlo k napsání této úvahy. Hledala jsem na internetu články o francouzské zpěvačce Zaz a na jednom nejmenovaném hudebním serveru jsem si přečetla zajímavý postřeh. Panu redaktorovi poradil nějaký čtenář, že na francouzské hudební scéně existuje spousta dalších umělců, o nichž by se dalo psát, a hned za tepla jich několik vyjmenoval. Odezvou mu byla reakce, že onen hudební server se věnuje mainstreamu, tudíž nebude psát o umělcích, které u nás nikdo nezná a odkázal zvídavého posluchače na nějaký francouzský hudební web. Do jisté míry chápu onoho redaktora, který psal článek o Zaz s úmyslem informovat českou veřejnost o jejím koncertě v roce 2012 na Colours of Ostrava. Ovšem docela mě zarazilo ono slůvk...

Jsme vůbec sami sebou? Tolik se necháváme ovlivnit okolím, reklamou, tím, co se nám servíruje v televizi, rádiu, na billboardech, plakátech obchodů... dokážeme si ještě uchránit své vlastní já? Člověka formuje v životě spousta vlivů - od rodiny počínaje, přes školu, zaměstnání, přátele, politickou situaci, média - to vše se odráží v naší osobnosti. Hodně záleží na tom, v jaké rodině jsme vyrostli, co nám předala za hodnoty, jak nás formovala. Někdy se rodiče přehnaně snaží implantovat dítěti své sny a touhy, které sami nebyli schopni uskutečnit a zcela potlačují jeho osobní přání jako naivní a hloupá. Prostě berou dítě jako pokračování sebe sama, jako zrcadlo, v němž se budou zhlížet a skrz nějž budou zažívat uspokojení z úspěchu. Přece když se to nepovedlo mi, musí se to povést alespoň mému následníkovi a bude to pak vlastně skoro totéž! Jenže každý člověk se rodí jako neopakovatelná individualita. Každý má právo pokusit se realizovat své sny, tedy pokud zrovna někomu neubližují. Když...

Proč zrovna já - toť otázka, na níž lze nahlížet z mnoha úhlů. Asi jedno z prvních vysvětlení prapůvodu této otázky najdeme v hluboké minulosti, kdy se lidé sdružovali do skupin, které jim měly zajistit pocit bezpečí a ochrany. Stejně jako zvířata žijí ve stádech a tlupách, jelikož je větší pravděpodobnost, že takto organizováni přežijí útok predátora, tak i lidé ve větším počtu měli jakous takous jistotu, že medvěd, co přišel v noci na návštěvu do jejich jeskyně, neroztrhá je, ale někoho slabšího a hloupějšího. A nebo někoho, kdo bude mít prostě smůlu. Smolař už samozřejmě nemohl zvolat ono obligátní: "Proč zrovna já?" a to hned ze dvou důvodů. Za prvé mu to nedovolil rychlý útok medvěda, kterýžto se mu spolehlivě zakousl do krční tepny a za druhé, i kdyby to ještě stihl, znělo by jeho zvolání pravděpodobně: "O oa á?" jelikož pralidé neuměli vyslovovat souhlásky. Dnes je situace samozřejmě poněkud jiná, ve městech se většinou neprocházejí jeskynní medvědi a mamuti,...

Od vydání desky Children Running Through uplynulo už šest let a Patty Griffin oznamuje vydání nového alba s originálním materiálem, které vyjde 7. května prostřednictvím New West Records. Griffin uvedla, že American Kid bylo napsáno na počest jejího otce a je to také první album s kořeny zcela ve zvuku Americana music. Představí se na něm duo North Mississippi Allstars, bratři Luther a Cody Dickinsonovi (mimochodem, NMA byli předskokany na turné Roberta Planta a Band of Joy), záznam byl pořízen v Memphisu a produkce se ujal Craig Ross. Patty Griffin představila jednu z nových písní také v rádiovém vystoupení v Austinu, kde zahrála spolu s Robertem Plantem. Píseň se jmenuje Ohio a jak zní si můžete poslechnout níže.

Poslouchejte, vybírejte, hlasujte! Rok 1983 je zde! 1. U2 - Sunday Bloody Sunday - album War Třetí album irské rockové skupiny, které je zároveň považováno za první politicky angažované. Píseň Sunday Bloody Sunday je reakcí na Krvavou neděli z 30. ledna 1972, při níž bylo v Londonderry v Severním Irsku zabito ozbrojenými vojáky třináct neozbrojených účastníků protestního pochodu ( z toho sedm nezletilých). Další člověk zemřel na následky zranění po čtyřech a půl měsících a čtrnáct lidí bylo zraněno. U2 nebyli jediní umělci, kteří se k irskému masakru vyjádřili. Na albu Sometime in New York City(1972) Johna Lennona se objevila stejnojmenná skladba a dále píseň The Luck of the Irish, která se zabývá irským konfliktem obecně. Krátce po Krvavé neděli uveřejnil svůj komentář v podobě písně Give Ireland Back to the Irish i Paul McCartney a byla to jedna z mála jeho písní, kterou zakázalo BBC. 2. ZZ Top - Gimme All Your Lovin - album Eliminator Americké rockové trio Billy Gibbons, Dusty Hil...

Datum v kalendáři mě upozornilo na to, že je třeba ukončit anketu, vybírající nejlepší skladbu roku 1982. A výsledek mě velmi potěšil. Zatímco jsem byla pár dnů mimo dosah, zvrtlo se hlasování ve prospěch mého favorita a já tak mám zase o něco větší důvod k radosti. Takže si pojďme zrekapitulovat výsledky, jak už je zvykem a podívejme se, jak si jednotlivé songy vedly a kdo tedy nakonec zvítězil. Celkový počet hlasů, který se nám v anketě sešel, byl 884. Je to tedy trochu "slabší" účast proti minulým kolům, ale pořád ještě dost zajímavá na to, jakou má tento blog návštěvnost. Od počátku jsme tu měli celkem vyrovnané hlasování, v němž spolu ovšem soupeřily dvě žánrově rozdílné skladby. Nejprve vyčníval Robert Plant a jeho Moonlight in Samosa, pak docela dlouho drželi přední pozici Iron Maiden a The Number of the Beast. Nakonec se karta obrátila a na prvním místě stanul Robert Plant se 101 hlasy, což je o tři více, než se povedlo nasbírat Iron Maiden. Máme tedy zlatou a stříbrn...

"Jedeš-li do San Francisca, nezapomeň si dát květinu do vlasů...", zpívá se v jedné z nejznámějších a nejoblíbenějších písní Scotta McKenzieho. Stala se z ní hymna hippies, květinových dětí, které se vzbouřily proti konvencím i tomu, jak jejich rodiče vedou svět. Nezapomínejme, že v té době probíhala válka ve Vietnamu, proti níž mládež brojila a i když válku nezastavila, alespoň dávala patřičně najevo, co si o zbytečném krveprolití myslí. Ideály květinového hnutí se zrodily v Americe, ovšem jeho vlny sahaly až do západní Evropy a nakonec pronikly i k nám, jakkoli to měly díky neproniknutelné železné oponě těžší. Revolta mládí, které bojuje proti zkostnatělým dospělým propagací volné lásky a přístupu k lehkým drogám, se může zdát dnes naivní - ale přesto při bližším pohledu můžeme být překvapeni, kolik myšlenek a ideí tohoto hnutí je nadčasových a dodnes s nimi musíme jen souhlasit. Samozřejmě ne všichni byli prodchnuti všeobjímající láskou, řada mladých si chtěla jen užít a s...

Dnes tu mám něco pro ty z vás, kteří máte rádi koncerty Roberta Planta společně s Jimmym Pagem. Teprve nedávno jsem objevila na Youtube kompletní záznam vystoupení z kalifornského Irvine, jež se uskutečnilo 3. října roku 1995. Prozradím, že si ho můžete opatřit jako DVD a užít si tak lahůdkovou dvouhodinovou porci muziky Led Zeppelin, oživenou orientální sekcí The Egyptian Pharaos. A pokud byste snad měli zájem přečíst si, co jsem o DVD psala před dvěma lety, podívejte se na recenzi . Snad vás neodradí detailní rozbor všech skladeb - což si nemůžu odpustit - a navnadí vás k poslechu. I když, nejlépe to asi zvládne samo video. Hezký poslech!

Já chci všechno okamžitě, žádné dlouhé čekání! Počkej chvíli, moje dítě, nehoň mě bez ustání. Kup mi to a tohle ještě, všichni už to mají. Ještě začni vzteky vřeštět, a je všechno v háji. Že začnu křičet, to si piš, však já vím, jak na tebe! Ty malej trapiči, ty uvidíš, tohle fakt volá do nebe! Ááááá, dítě řve z plných plic a nožkama dupne si. Matka zkrátka - chtíc, nechtíc, má zvládnout jeho agresi. Pššt, lidi už maj divadlo, nezlob aspoň malou chvíli! To mě už taky napadlo, toť je má cesta k cíli... Na, tumáš, ať je klid, a už neotravuj, děcko! Však já vím, jak na to jít, zakřičím a mám všecko!

Pokračuji na svých hudebních toulkách, ke kterým vás pravidelně zvu - a je jen na vás, zda se ke mně připojíte. Budu samozřejmě jen ráda, pokud na nich budu mít společníky; přijměte tedy pozvání na cestu za švýcarskou písničkářkou Sophií Hunger. Nevím, čím to je, že se momentálně v hudbě dost často obracím k ženským interpretkám - možná je v tom jakási touha po zklidnění, nebo je to jen náhoda? Každopádně i na letošním festivalu Colours of Ostrava jsem si vybrala koncerty, v nichž hraje žena hlavní roli - a doufám, že se mi podaří je vidět. Totiž, proč o tom teď povídám... Sophie Hunger byla před třemi lety v Ostravě a její koncert mi bohužel unikl. Mám před sebou útlou žlutou knížečku, která slovem přibližuje tento festivalový ročník - dovolím si tedy citovat z ní, abych vám Sophii Hunger přiblížila a vy si tak mohli lépe představit, s kým budete mít tu čest: Největší objev mezi novou generací písničkářek pochází ze Švýcarska, ale jako dcera diplomata vyrůstala v Londýně. Málokterá ji...

V posledních týdnech Českem otřásla neobyčejně brutální vražda mladé dívky z Jihlavska, což díky podrobným a nechutným informacím bulvární TV Noha jistě už každý do detailu ví. Není účelem tohoto článku přihřívat si polívčičku na cizím neštěstí, chtěla jsem se pouze zamyslet nad tím, v jakém rozporu je fyzické a psychické dospívání dnešních dětí i nad rolí rodičů při jejich výchově, ovlivněné pokřiveným obrazem médií. Hned na úvod bych měla uvést, že píšu tento článek z pozice rodiče, který vychoval dvě děti (dnes jsou obě dospělé) a zažil tedy třikrát na "vlastní kůži" tu děsnou nemoc mládí, zvanou pubertu. A samozřejmě i onu nedočkavost, která ji provází - touhu si všechno vyzkoušet na vlastní pěst co nejdřív, pomyšlení, že jsem nejchytřejší a že se mi nic nemůže stát. Když mi bylo sladkých patnáct, šestnáct, velice jsem se divila, když mě rodiče drželi doma zkrátka, nutili mě do domácích prací, učení a vůbec - měli o mě strach. Cítila jsem jako nespravedlnost, že jako holk...

Ze série Unledded z roku 1994 mám mnoho oblíbených verzí písní Led Zeppelin a jednou z nich je i The Battle of Evermore. V originále na čtvrtém albu Led Zeppelin z roku 1971 zpívá druhý hlas s Robertem Sandy Denny, bývalá vokalistka Fairport Convention. V roce 1969 skupinu opustila, nato založila vlastní pod názvem Fotheringay, která však zanikla po vyjití prvního alba. Nadále se věnovala sólovým projektům, hostování (například v Lou Reiznerově verzi rockové opery od skupiny The Who Tommy), v roce 1973 se zúčastnila světového turné opět s Fairporty, na němž zpívala i vlastní skladby. Zemřela po pádu ze schodů a následném krvácení do mozku v roce 1978 v pouhých 31 letech. Najma Akhtar, která Sandy v roce 1994 zastupovala, je britskou zpěvačkou asijského původu. Její znělý, exotický hlas odpovídá Robertovu jasně a čistě - přitom však sama Najma vystupuje skromně, jakoby se bála svou přítomností narušit posvátné souznění kapely. Krásná skladba, provedení i atmosféra! A pokud vás zajímá če...

Je pravdou, že v dnešní době se čekání moc nenosí. Vždyť si jen uvědomme, jak na nás odevšad útočí diktát doby, že vše, na co si jen vzpomeneme, můžeme mít hned. Čekat na něco je v některých případech skoro hanlivý výraz pro člověka, který je in. Dobové nedočkavosti se přizpůsobily úřady, banky, jazykové kurzy i firmy, vyrábějící léky. Proč byste měli čekat půl hodiny, až vám zabere prášek proti bolesti, když můžete zažít OKAMŽITOU ÚLEVU? Pokud toužíte po tom, vypadat o deset let mladší, je tu zázračný krém, slibující OKAMŽITÉ OMLAZENÍ. S OKAMŽITÝM ÚČINKEM se naučíte cizí jazyk, aniž byste se museli několik let šprtat slovíčka a fráze. Rozhodli jste se jít svému štěstí naproti a hrát o peníze? Výhry vyplácíme BEZ ČEKÁNÍ. Taktéž pokud jste se rozhodli půjčit si v bance na dovolenou. Nemusíte už čekat, až si na ni našetříte, IHNED dostanete na ruku potřebný obnos a můžete si bezstarostně užívat. Ovšem jen do chvíle, než přijde první splátka a vy třeba zjistíte, že jste dostali OKAMŽITOU ...

V pokoji sálalo útulné teplo z otevřeného krbu. Před ním seděla na lavici stará žena s prošedivělými vlasy a mírnýma, dobrotivýma očima a z každé strany se k ní tulilo jedno vnouče. Mladšího chlapce s buclatými, naducanými tvářičkami babička objímala na klíně, starší, bystrý asi sedmiletý hoch, se důvěrně opíral o její rameno. "Babičko, povídej nám pohádku!" zaprosil mladší vnouček. "Ano, prosím, povídej!" přidal se starší. Babička se pousmála a pohlédla z okna. Venku už byla tma, jen od padajícího sněhu probleskovala skrz okenice jemně narůžovělá záře. Přitáhla děti blíž k sobě a mladšího pohladila po neposedných, světlých vláscích. "Tak dobře. Budu vyprávět, ale vy budete tiše poslouchat, ano? A slíbíte mi, že pak už půjdete spát." "Ano, ano, budeme poslouchat a budeme tiši!" volali chlapci jeden přes druhého. A babička se dala do vyprávění... Bylo nebylo, za devatero řekami a devatero mosty se nacházelo jedno moc smutné království. Královští m...

Oum El Ghait je jméno, které saharští kočovníci dávali dívkám, narozeným v deštivém dni. Věřili, že jim přinese štěstí, které sebou přináší voda - jeho doslovný význam je Matka úlevy. Oum se narodila v Casablance a vyrostla v Marrakéši. Mladá, půvabná žena se stala eklektickou zpěvačkou, která se ve své hudbě odvažuje míchat soul, jazz, rythm and blues, funk i prvky disca aniž by přitom zapomínala na své přirozené vlivy a tradice. Debutovala v roce 2009 s albem Lik, předloni jí vyšla druhá deska Sweerty, která má texty v angličtině i marockém dialektu darija. Oum si píše texty sama a pojednávají s poetickou hravostí o lásce, naději, svobodě a životě. Bývá považována za jeden z nejslibnějších ženských hlasů na moderní marocké scéně. To je fotografie ze společného vystoupení se skupinami Tartit a Mnat Azawan. Basák v pozadí nám prozradil, že v roce 2006 vystupoval v Ostravě na Colours. Měla jsem to štěstí vidět Oum naživo přímo v poušti na festivalu Taragalte. Bylo to nezapomenutelné vys...