Tři s ... Sophií Hunger
Pokračuji na svých hudebních toulkách, ke kterým vás pravidelně zvu - a je jen na vás, zda se ke mně připojíte. Budu samozřejmě jen ráda, pokud na nich budu mít společníky; přijměte tedy pozvání na cestu za švýcarskou písničkářkou Sophií Hunger.
Nevím, čím to je, že se momentálně v hudbě dost často obracím k ženským interpretkám - možná je v tom jakási touha po zklidnění, nebo je to jen náhoda? Každopádně i na letošním festivalu Colours of Ostrava jsem si vybrala koncerty, v nichž hraje žena hlavní roli - a doufám, že se mi podaří je vidět. Totiž, proč o tom teď povídám... Sophie Hunger byla před třemi lety v Ostravě a její koncert mi bohužel unikl.Mám před sebou útlou žlutou knížečku, která slovem přibližuje tento festivalový ročník - dovolím si tedy citovat z ní, abych vám Sophii Hunger přiblížila a vy si tak mohli lépe představit, s kým budete mít tu čest:
Největší objev mezi novou generací písničkářek pochází ze Švýcarska, ale jako dcera diplomata vyrůstala v Londýně. Málokterá jiná zpěvačka dokáže okouzlit hlasovými nuancemi a hudebními nápady jako ona, zpěvem vás hypnotizuje, její písně zní jako surrealistické spojení Bjork, Nico a Alenky v říši divů. "Její písně jsou uhrančivé, strašidelné a krásné," napsal o jejím průlomovém albu Monday's Ghost vlivný britský hudební časopis Mojo. První album vydala se skupinou Fisher ještě pod jménem Émilie Welti (její rodné jméno). Pod jménem Sophie Hunger vyšlo její další, samostatné album Sketches on Sea, které natočila ve svém bytě a s nímž sklidila nebývalý ohlas. Ještě jako zcela neznámá vystoupila v pražské Akropoli coby předskokanka jazzového trumpetisty Erika Truffaze či v Londýně před švýcarskou skupinou The Young Gods. Letos (rozuměj v roce 2010) Sophie Hunger vydala 1983, album nazvané podle roku jejího narození (před dvěma týdny oslavila třicítku), spektrum akustických nástrojů na něm rozšiřuje elektronika. Její hořkosladké písně se pohybují na hranici reality, ironie a fantazie, působí jako kousavé sny, jejichž atmosféru podbarvuje atypická kombinace trombonu s kytarou a pianem.
Zatím poslední album, které Sophie představila i českému publiku, vyšlo v roce 2012 a jmenuje se Danger of Light.
Je čas si něco pustit - dáme si obligátně tři kousky, jak napovídá název článku.
Jako první ukázku jsem vybrala A Protest Song alba Monday's Ghost.
Tak co, jak se vám Sophie líbí? A vůbec, jak jste na tom s poslechem ženských interpretek? Máte je rádi, nebo spíš dáváte přednost mužskému hlasu? Jste v hudbě otevření, nebo konzervativci? Trochu moc otázek najednou, já vím. Chtěla jsem vás jen vyprovokovat:-). Tak pokud se vám bude chtít, napište, jak jste na tom a třeba klidně i doporučte nějaké "své" zpěváky, zpěvačky či skupiny. Závěrem přeji tradičně dobrý zvuk, pěkný poslech a krásný celý příští týden. Hudbě zdar!
Komentáře
Okomentovat