Pink Floyd - A Momentary Lapse of Reason
Možná jste si mysleli, že to tady dneska už ukončím, ale nějak se to zase zvrtlo, takže až příště...určitě. A dneska mám narozky, tak budu slavit s Floydama, ale skoro jsem na ně zapomněla (na ty narozky), nebýt Jirky.
Na podzim roku 1985 Nick Mason prohlásil, že by rád zase dělal turné pod zástavou Pink Floyd. On a David Gilmour chtěli dát kapelu znovu dohromady - třeba bez Rogera Waterse, když to nešlo jinak. Nick Mason v té době vydal album "Profiles", které vyšlo moc dobře. Bohužel ne tak dobře se taky prodávalo. Jednu píseň na tomto albu - "Lie for Lie" nazpíval Gilmour. Ostatní skladby jsou příjemnou instrumentální syntézou. Znějí jako doprovod k dokumentárnímu filmu a u některých tomu tak doopravdy je. Ten film, o němž je řeč, se jmenoval "Life Could Be a Dream", režíroval ho Mike Shackleton a byl to dvaceti sedmi minutový profil Nicka Masona. Obsahuje záběry Nicka a jeho Porsche 956 z vytrvalostního závodu mistrovství světa v roce 1984 v kanadském Mosportu, pak představuje Masonova otce Billa, jak jede ve svém bentley z roku 1930. Tyto snímky doprovází hit skupiny Crew Cuts z roku 1954, "Sh-Boom" nově natočený tandemem Mason/Fenn, se zpěvem Erica Stewarta z 10cc. Vyvrcholením je "One of These Days" - pod názvem této skladby se skrývá desetiminutový sestřih z koncertu v Pompejích v roce 1972.
Kvůli propagaci alba "Profiles" podnikl Nick čtyřdenní bleskovou cestu kolem Británie, při níž osobně pilotoval dvoumotorové výkonné letadlo De Havilland Devon, které vlastnil společně s Davidem Gilmourem. Mezi mnoha věcmi, které měli tito bývalí a budoucí Floydi společné bylo i to, že oba chodili na lekce létání.
V roce 1985 byla také zorganizována největší rocková událost, televizní benefiční maraton Live Aid a na ní došlo také ke vzkříšení několika rozpadlých superskupin - mimo jiné též Led Zeppelin a The Who - ale ne Pink Floyd. Jediný, kdo na pódiu Floydy reprezentoval, byl Gilmour.
Dave v té době také spolupracoval s Pete Townshendem na jeho albu "White City". Objevila se na něm píseň, původně určená pro album "About Face","White City Fighting". Dave vůbec v té době spolupracoval s celou řadou různých umělců a projevoval zájem o nové slibné talenty. Koprodukoval debut alba skupiny Dream Academy s trojicí zpěváků v čele s Nickem Laird-Clowesem. Dream Academy také využila služeb některých veteránů z alba a turné "About Face" - basisty Guye Pratta, který bude brzy požádán, aby zaujal místo ve skupině Pink Floyd, jež bylo dříve vyhrazeno jistému Rogeru Watersovi.
Roger Waters v té době definitivně potvrdil svůj odchod z Pink Floyd...
Jeho prvním projektem po oficiálním odchodu ze skupiny byla hudba k filmu. Celovečerní film "When the Wind Blows" o slepé uličce, do které se svět dostal po zničující válce, je silně satirická politická karikatura, vycházející z románu Raymonda Briggse z roku 1982. Je to druh filmu, který dokáže hodinu a půl sledovat jen otrlý masochista.
Hudba k "When the Wind Blows" byla stejně jen jakousi zkouškou na Rogerův další velký projekt. Album "Radio K.A.O.S." nahrál se svou doprovodnou skupinou Bleeding Heart Band. Roger v něm ještě víc zesílil důraz na téma jaderného nebezpečí.
Gilmour se zatím soustředil na to, aby dokázal, že ho Waters potřebuje víc, než on (a Pink Floyd) potřebují Waterse. Proto nebyl proti, aby se k projektu "A Momentary Lapse of Reason" přibral tým talentovaných spolupracovníků, což byl podle některých kritiků důkaz, že noví Floyd jsou náhražka.
Jon Carin pomáhal kapele jako hráč syntezátor a na jedné ze zkoušek v Daveově domácím studiu najednou objevil úvodní sekvenci akordů. Pak přibyla slova, melodie a píseň dostala titul "Learning to Fly". A Carin byl pak přijemně překvapen, že ho Gilmour uvedl jako spoluautora.
Carin pak řekl: "Jak Dave přicházel do styku s různými lidmi, projevovaly se různé stránky jeho osobnosti. Písně Floydů jsou po odchodu Waterse z 99 procent Daveovy. "
Gilmourovým spoluautorem k textům písní "Learning to Fly", "On the Turning Away" a "Dogs of War" byl Anthony Moore. K textu "Learning to Fly" Davea inspirovaly lekce v létání - nebo přesněji "skutečnost, že Anthony několikrát seděl celé dopoledne sám a tvrdě pracoval a já jsem se ve studiu neukázal. Vždycky jsem někomu zavolal, aby vyřídil, že dnes nepřijdu, protože se učím létat!" Gilmour říká, že právě to byl impulz k "něčemu většímu", kde "učit se létat" představuje metaforu pro snahu člověka duchovně vzlétnout při pohledu na "letící oblohu". I přes veškeré Rogerovo rýpání do textu "A Momentary Lapse of Reason" dostalo se jen málokteré vícenásobně platinové desce z konce osmdesátých let víc poezie, než tomuto albu.
Uměleckým partnerem Gilmoura byl Bob Ezrin. Waters tvrdil, že Ezrin původně souhlasil, že bude pracovat na "K.A.O.S.", ale pak ho svedly větší finanční možnosti, což Waters označil za "floydovský podvod". Bob se nicméně vyjádřil, že ho zamrazilo z vyhlídky, že bude muset znovu čelit Rogerovým názorům a že Gilmour je mnohem ochotnější než Waters se přizpůsobit jeho potřebám, no prostě bylo "daleko snažší pro Davea i pro mě udělat svou verzi desky Pink Floyd".
Na začátku nemohl nikdo říct, jak ten projekt dopadne. Na veřejnosti Gilmour stále prohlašoval, že ty nahrávky mohou skončit na sólovém albu nebo být začátkem zcela nové kapely. Představitelé nahrávacích společností však sázeli na nové album Pink Floyd a byli na mrtvici z toho, co o rozpracovaném albu slyšeli. Připadalo jim, že to vůbec nezní jako Pink Floyd.
Co se týče účasti dalších členů Pink Floyd na tomto albu, Rick Wright hrál na varhany a piano Fender Rhodes a také nahrál několik vokálů, kterými posílil doprovod. Nebyl zde ovšem jako člen kapely, ale jako najatý hudebník, protože po nahrání alba "The Wall" byl ze skupiny vyloučen. Nick Mason se staral o zvukové efekty, bubnování na albu zastali dva externí hráči - Carmine Appice a Jim Keltner.
Tohle album je také prvním od Floyd, které bylo nahráno za pomoci digitální techniky, pouze baskytara a bicí byly nahrány analogově.Nahrávalo se od října 1986 do května 1987 a nahrávání předcházel soudní spor, který rozpoutal Roger Waters.
Argumentoval tím, že Pink Floyd už nemají z čeho tvořit a to by se mělo uznat, aby byla zachována integrita a pověst skupiny. Když Rogerovi právní zástupci zjistili, že existence partnerství nebyla ve skutečnosti nikdy písemně potvrzena - což znamenalo, že samotné rozpuštění nemohlo ovlivnit plány Gilmoura a jeho společníků - vrátili se k nejvyššímu soudu a požadovali objasnění v tom smyslu, že společnost Pink Floyd Music Ltd., která dosud existovala k prospěchu celé kapely, "musí jednat v jednomyslném souhlasu s přáním celé skupiny. Takové soudní rozhodnutí by dalo Watersovi pravomoc vetovat další používání názvu Pink Floyd. Přitom před časem Waters dal Gilmourovi a Masonovi svolení, aby si název ponechali.
Prostě se rozpoutala floydovská válka, při níž se obě strany očerňovaly. Roger tvrdil, že bez něj nic nedokážou, Dave zas, že Roger mu závidí a že je arogantní.
Gilmour k tomu ještě dodal, že je v jeho zájmu dál pokračovat, protože skupině obětoval dvacet let tvrdé dřiny a bylo by pro něj mnohem těžší budovat si sólovou dráhu.
Album Momentary Lapse of Reason vyšlo v roce 1987 a umístilo se na obou stranách Atlantiku na třetím místě v žebříčku prodejnosti. Je to dobré album, dobře znějící, klasicky "floydovské" s nápaditým obalem. Na něm byly ustlané nemocniční postele (celkem jich bylo 800), které byly přivezeny na pláž v jihozápadní Anglii.
Konec bude příště...
Learning To Fly(live)
On THe Turning Away
One Slip(live)
Komentáře
Okomentovat