Hudební abeceda - S jako smyčce

Po dvoutýdenní prodlevě je tu opět hudební výběr, tentokrát na téma smyčců. Poslechněte si jedenáct písní, nebo si vyberte jedinou, která vás zaujala - případně můžete doplnit svůj tip do komentářů. Samozřejmě nezapomeňte hlasovat v anketě! Minulé téma rozchodů nasbíralo celkem třiadvacet hlasů a na celé čáře v něm zabodovala Pink se skladbou So what. Poslali jste jí devět hlasů. Druhé místo také stojí za zmínku - s pěti hlasy se na něm umístili Joy Division a jejich skladbaLove Will Tear Us Apart. Hezký poslech!





Pro tento díl nemusím hledat smyčcovou pasáž. Rovnou posílám severskou metalovou kapelu založenou právě na smyčcových nástrojích, Apocalyptica. Není snad člověk, který by neslyšel alespoň jednu skladbu od těchto skvělých umělců a proto posílám snad jejich nejlepší kousek a to skladbu Path.
Gabriel Decay - cernyveci.blog.cz


Posílám příspěvek do dílu S jako šmytce :), v písničkách, které běžně poslouchám, se šmytce občas objevují (třeba Lucie má pár cajdáků s houslemi), ale většinou jen jako pozadí za hlavní kapelou, takže je přes ty kytary není skoro slyšet. Pak tu máme finskou Apocalypticu, tu možná pošle někdo jiný. Taky se mi líbí divoké šmidlání v coververzi písničky El Tango De Roxanne ze soundtracku filmu Moulin Rouge. Ale nakonec jsem se zeptal pana Gugla a ten vybral smyčcové kvarteto s názvem MIB hrající rockové, popové i jazzové písně ve vlastních aranžích (tedy něco jako dělá Apocalyptica s metalem), konkrétně předělávku songu Billie Jean od Michaela Jacksona. Docela pěkně jim to vrže.
Kvnhvta - nemá blog


Jóga je prý milostnou písní rodnému Islandu. Kombinuje smyčcové melodie nahrané islandským smyčcovým oktetem s futuristickými bicími, které Björk popisuje jako "vulkanické". Skladba je inspirována tradičními islandskými písněmi a má zachycovat krásu islandské země, přírody a silný vztah, který k ní umělkyně pociťuje. Zvláštní skloubení nádherných smyčcových pasáží se syntetickou složkou vytváří jakousi podivně hybridní elektronicko-barokní estetiku. Prostě Björk.


Skladba, která je dle mého naprosto geniální.


Já vím no. Jsou tu často. Ale copak bych si mohla dovolit zrovna tyhle lehce znepokojivý housličky neposlat?


I když tématu vyhovuje i Jimmy Page kombinující smyčec s kytarou, některé skupiny občas pro bohatší zvuk vystoupí se smyčcovým tělesem (např. The Rasmus ve skladbě Funeral Song, Lucie - Chci zas v tobě spát), posílám skladbu, kde houslista je plnohodnotným členem. V skladbě Malování skupiny Divokej Bill se uplatní i s krátkým sólem (od 2:00).


Ve Zlíně hrála Omega spolu se symfonickým orchestrem. Byl to nevšední zážitek. Když se pozorně zadíváte na video, jsou smyčce nejen slyšet, ale i krásně vidět. Písnička tím dostala naprosto nový rozměr. Její ústřední melodie hraná na smyčce je parádní. Celé spojení kapely s orchestrem bylo famózní.
Chudobka1970 - chudobka1970.blog.cz


Čechomor neodmyslitelně patří na seznam mých oblíbených kapel. Od deseti let si občas tajně představuji, že si s nimi zahraji na jednom pódiu. Vybrat písničku není nic jednoduchého, posílám tedy tu, která mě napadla jako první.


Mosquito Song je uveden na oficiálním obalu alba jako hidden track, čemuž upřímně moc nerozumím - když to má bejt schovaná písnička, proč o ní píšou na obal? :D Vtipný je, že na týhle desce je jeden doopravdy schovanej track, v tzv. pregap - audiomezeře, o které jsem mluvil v jednom z předchozích dílů Fora Musica. Ten ale nemá žádný smyčce, natož takovou vtíravou houslovou meluzínu, která by ovládla instrumentální část před vygradováním a následně kvílela i během téměř orchestrální pasáže, jako má právě poslední skladba alba Songs for the Deaf. Nerozumím tomu označení 'skrytý' hlavně z toho důvodu, že Mosquito Song perfektně uzavírá celou desku a neumím si ji představit bez něj. Navíc album, které Queens of the Stone Age vydali jako další, má dokonce název odvozený od jedné řádky textu téhle skladby.


Když je svět moc komplikovaný a zlý, jsou tu Oasis, aby vám se svými jednoduchými texty a zapamatovatelnými melodiemi zpříjemnili život. Není to žádné vysoké umění, není to komplikovaná angličtina, ale právě v té jednoduchosti a srozumitelnosti téhle manchesterské bandy spočívá její kouzlo. Whatever je skladbou na zvýšení sebevědomí, která dokáže probudit dobrou náladu a vyvolat pocit, že si opravdu můžete dělat cokoliv, co se vám zlíbí - Liamův zpěv je v tomto ohledu skutečně přesvědčivý :)


Dazed and Confused nahrával Jimmy Page v březnu 1968 s Yardbirds pro BBC, pěvecký part tehdy obstarával Keith Relf. Led Zeppelin ji v obnoveném aranžmá dosadili na své první album, nyní už s kvílivým vokálem Roberta Planta, a je jisté, že ve své době to byla převratná hudební záležitost. Pasáž se smyčcem, kterým Page dráždí struny své kytary, není tím jediným důvodem. Page jako producent si dal zvlášť záležet na zvukové stránce díla, jež vyniká precizní prací s ozvěnou, dozvuky, kytarovými mixy a barvou a hloubkou tónů. Na koncertech patřila Dazed k nejdelším partům, často prokládaným úryvky jiných skladeb a improvizacemi - běžně dosahovala délky až 30 minut.
Robka



Celý díl přehrajete zde


Zadání na příště: Š jako štěstí

Tentokrát bylo v záloze více témat, napadlo mě ještě Španělsko či šanson, ale štěstí je důležité a univerzální, takže nakonec zvítězilo. K tématu posílejte skladby do 21. 6. 2017 do 16:00 hod.



Pravidla rubriky:

  • Rubrika je otevřena všem.
  • V každém kole se můžete zúčastnit pouze s jedním příspěvkem.
  • Příspěvky došlé po termínu nemusí být zveřejněny.
  • Příspěvky, které nebudou respektovat pravidla a zadání, nebudou zveřejněny.
  • Jakékoliv připomínky, nápady, rady i výtky pište na emailovou adresu

Forum.musicum@seznam.cz

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hudební abeceda - F jako Francie

Až naprší a uschne, pitomci

Arthur Lee: Vindicator