Hudební abeceda - skladba na C

Je tu už třetí abecední díl, věnovaný skladbám začínajícím písmenem "c" a já musím napravit renonc z minula, kdy jsem opomněla uvést výsledky ankety. Dnes tedy dvakrát - k písním z alb na "a" přišlo 19 hlasů a nejvyšší počet (po třech hlasech) si odnáší Danny Brown a When It Rain (z alba Atrocity Exhibition), R.E.M. a Drive (z alba Automatic For The People), Nightwish a Angels Fall First (z alba Angels Fall First) a nakonec Animé - Shine (z alba Animé). Soudě podle vašeho výběru šlo o dost vyrovnaný díl.


Minulý týden jsme poslouchali blues ( k písmenu "b") a zde bylo hlasování jednoznačnější - z šestnácti hlasů si přední příčky ankety udržely dvě skladby se shodným počtem třech bodů. Tentokrát jste dali přednost klasice v podobě Janis Joplin (Piece Of My Heart) a Led Zeppelin (I can't quit you baby). No a dnes je v nabídce dvanáct písní se zatím nejasným výsledkem - takže poslouchejte, hlasujte, pište. Díky.







Z alba 1492: Conquest of Paradise (1992) - hudba k filmu Ridleyho Scotta.
TlusŤjoch - tlustjoch.blog.cz


Santanova sláva po prvním vrcholu na konci 60. let značně upadala, ale na přelomu tisíciletí jako kdyby ho pokropili živou vodou, s albem Supernatural se vrátil do čela žebříčků a s devíti oceněními ovládl Grammy 2000. Z jednotlivých skladeb tohoto alba se hitem stalo Smooth a snad ještě hezčí je Corazón Espinado. Má všechno, co si od hudby z latinsko-amerického prostředí můžeme představit - velké bicí nástroje i malé bubínky, nejrůznější chrastítka, temperamentní krasavice a mezi tím vším kraluje kytarový mág Carlos Santana.


Můj příspěvek do dílu "Skladba začínající písmenem C" je písnička "Cesta byla suchá" od kapely Buty z alba Rastakayakwanna z r. 1997.
Objevila se (prý) ve stejnojmenném televizním filmu od Karla Kachyni o cestování na parním válci. Název vychází ze zamyšlení "...proč životní cesta není vždy suchá, ale proč je provázená nezdary, nejistotou, překážkami i prohrami, tedy proč bývá často i strastiplná a mokrá."
Mně se líbí, jak je písnička pomalá a ten lyrický text a ty husle v tom.
Snad jí nepřihlásí i někdo jiný, je to hitovka :) (u mě vyhrála např. nad Californication od Red Hot Chilli Peppers).
Kvnhvta - nemá blog


Začala jsem tuto písničku slýchávat ve škole v bufetu a když jsem ji pak náhodou objevila na Youtube, začala jsem si ji pouštět častěji a častěji. Coming home.


K popsání této skladby by se hodila slova jako klaustrofobie, paranoia nebo děs. Zvláštní použití smyčcových nástrojů, celkem 16 přes sebe vrstvených houslí, které každé hrají o čtvrttón od sebe, vytváří znepokojivý pocit, který dodává celé skladbě její až strašidelnou atmosféru. Text toto ještě umocňuje - Thom Yorke zde velmi obrazně promlouvá o strachu, který vychází přímo z mysli vypravěče. Ten je právě o to děsivější, že před ním není úniku a sama mysl je neproniknutelným žalářem děsivých představ. Toto všechno už shrnuje pouhý název skladby, který se opakuje i v refrénu - "Climbing Up The Walls", tedy šplhání po stěnách, je děsivým výjevem. Je to čin čirého zoufalství, kdy se člověk snaží něčemu hrozivému uniknout. Vzhledem k tomu, že se děj odehrává doslova uvnitř hlavy (Open up your skull / I'll be there / Climbing up the walls) je toto ještě děsivější a umocňuje myšlenku skladby, že vlastním děsům uniknout nelze, stejně jako nelze vyšplhat po vnitřní stěně lidské lebky do bezpečí.


Už pěknou řádku let jsem poměrně věrnou fanynkou naší české kapely Chinaski. Poslední dobou musím sama uznat, že jejich nová tvorba za moc nestojí. A proto se nostalgicky vracím k jejich starším písničkám. A jednu z nich posílám.


Tango mám spojené s Imrichem a Balážem. Asi nejvíc mi učarovalo album z roku 1985 Elektrickej bál. Jsou na něm pecky jako Jdeme do hor, Rik-ša, Elektrickej bál, Králík není král nebo právě Co s tím sklem. Tuhle písničku hrály svého času všechny kapely na zábavách.
Chudobka1970 - chudobka1970.blog.cz


Moc jsem chtěla poslat Creep od Radiohead, protože to je podle mě král všech králů mezi songama na C. Jenže moc dobře vím, že mi byl vypálen rybník už dva roky zpátky a tak jsem se to rozhodla neposílat úplně stejnou věc a malinko to obejít a oblažit vás verzičkou, která se dala slyšet třeba ve filmu Sviňák.


Dnes už Iron Maiden skoro neposlouchám, ale dřív jsem je měla hodně ráda. Tolik, že mi nebylo líto vyhodit čtrnáct stovek za vstupenku, smažit se několik hodin při čekání na koncert a pak během vystoupení promoknout až na kost. Hráli tehdy hodně mých oblíbených písniček, mimo jiné i Can I play with Madness. Ta mi pak zněla v hlavě ještě hezkých pár týdnů...


Nas je jedním z těch, kterých si v hudbě obrovsky cením, ale mám málo příležitostí posílat, protože dělá velmi středový rap, a věřte tomu nebo ne, já se při výběru vždycky opravdu snažím, abych vybral něco alespoň trochu zajímavého i pro ostatní. Nas měl přesto vždycky co říct, takže využiju momentu víceméně volného výběru, abych přinesl písničku plnou vzpomínání. Snad alespoň ten příjemný sampl někoho chytí. To na konci je Nat King Cole, kdyby někdo náhodou přemýšlel.


Pro změnu akustická písnička v podání punk rockových BFS z předposledního alba Lunch.Drunk.Love (2013). Původní verze písničky je od Edie Brickellové a je věnována okruhu přátel. 80tky pche :D. Přeji příjemný poslech....

Tento příspěvek pro vás připravil Jirka :-)


Dvojice Jack a Meg Whiteovi vydali v roce 2007 album Icky Thumb a na něm najdete mezi singly i tuto skladbu, kterou původně napsal Corky Robbins pro Patti Page. Je to taková westernovka (White Stripes ji vydali i ve španělštině) a doporučuji se podívat na videoklip, je opravdu vtipný :-)
Robka


Celý díl přehrajete zde


Zadání na příště: D jako Debut

Do 1. 2. 2017 (do 16:00) posílejte písně z prvotin (čili debutů) kapel a sólistů a napište o albu pár slov. Na písmenu tentokrát nezáleží, můžete vybrat libovolný song.


Pravidla rubriky:

  • Rubrika je otevřena všem.
  • V každém kole se můžete zúčastnit pouze s jedním příspěvkem.
  • Příspěvky došlé po termínu nemusí být zveřejněny.
  • Příspěvky, které nebudou respektovat pravidla a zadání, nebudou zveřejněny.
  • Jakékoliv připomínky, nápady, rady i výtky pište na emailovou adresu

Forum.musicum@seznam.cz

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hudební abeceda - F jako Francie

Až naprší a uschne, pitomci

Arthur Lee: Vindicator