Hudební abeceda - B jako blues

Blues je jedním ze zásadních milníků v historii populární hudby. Ač bluesová struktura vypadá velmi jednoduše, je to hudební jazyk, který není snadné si osvojit. Je v něm obsaženo mnoho odstínů co se týče zabarvení hlasu, a také vyžaduje specifický hudební výraz. Napodobováním bluesových nahrávek se učili hrát a zpívat ti nejpopulárnější muzikanti na světě. Každý z rockových kytaristů, který hraje s kovovým nebo skleněným bottleneckem na prstě - ať už vědomě, či nevědomě - vzdává hold takovým hudebníkům, jako byl Muddy Waters nebo Robert Johnson. My se dnes podíváme na výběr blues, který jsme společně dali dohromady - a doufám, že vám padne do noty.





Janis Joplin asi netřeba představovat, její pronikavý, osobitý hlas, svérázné vystupování, energie projevu a surovost, ze které mrazí v zádech nutí k úžasu dodnes. Já budu mít hlas Janis Joplin navždy spojený s dlouhými upršenými jízdami autem, je to nostalgií prolezlé až na kost.
Blues byl pro její hudbu jednou ze zásadních inspirací a vlivů - "využívala bluesových konvencí", jak o ní napsal Rolling Stone, "ne proto, aby překonala bolest, ale aby ji vykřičela ze samotné existence." Přikládam tedy píseň Piece Of My Heart, protože je krásná a moje oblíbená - nechte prostě Janis, aby vás svým hlasem prořezala skrz na skrz.


Podle wikipedie: písnička severoirského kytaristy ze stejnojmenného alba v roce 1991 dosáhla 97. místa v hitparádě Billboard Hot 100 (je to Mooreův jediný singl v této hitparádě). Její cover vydal Eric Clapton v albu 'Old sock' (Stará ponožka) z r. 2013 jako poctu Mooreovi.
Německý soud v r. 2008 rozhodl, že kytarové sólo v této písni je okopčeno z písně 'Nordrach' německé kapely Jud's Gallery z r. 1974 a že Moore má frontmanovi této kapely zaplatit odškodné.
Ale okopčil to pěkně.
Kvnhvta - nemá blog


Při přečtení zadání na tento týden jsem absolutně netušila, co za písničku vybrat, protože blues neposlouchám. Ale pak jsem si rozvzpomněla na moji oblíbenou divadelní hru, která je plná veselých písniček a jedna z nich se jmenuje Blues o blůzkách. Pokud máte rádi milý humor a hrátky s češtinou, tvorbu pánů Orozovič+Šotek+Suchý, vřele doporučuji.


Při vybírání písničky na tohle téma jsem si říkal, že bych si možná měl sbírku rozšířit o trochu víc blues. Respektive alespoň o nějaké blues. Protože doteď jsem poslouchal 0 blues. Po výběru je to aspoň 1 blues. A po zveřejnění tohohle dílu třeba i další blues.


I am a blues man, but a good man.


Nohavicovy písničky zlidověly a není se čemu divit. Jsou ze života. Třeba taková Ladovská zima vykouzlila na našich tvářích úsměv od ucha k uchu. Mezi první písničky, kterými mě ostravský písničkář dostal, byl Pochod marodů. Ráda bych si ho někdy poslechla naživo.
Chudobka1970 - chudobka1970.blog.cz


Nic jiného mě k tématu nenapadlo. Blues na cestu poslední jsme zpívali v hudební výchově na gymplu. Při poslechu vždycky tak nějak omládnu...


Blues mám spojeno především s černými hudebníky, ale existuje i tzv. "bílé blues" a jeho čelným představitelem je Eric Clapton, skvělý kytarista, který se proslavil v 60. letech v superskupině Cream (a ještě předtím na sebe upozornil v Yardbirds). Zpočátku nezpíval, ale nakonec se nechal přesvědčit a i v tom se prosadil. Autorem skladby Cocaine je zpěvák a kytarista JJ Cale, myslím však, že v jeho podání už zde byla, proto vybírám verzi s "božským" Ericem. Protože nahrávka má "rozehřívací" část, méně trpělivým lze doporučit posun na čas 1:19.


Skutočne fantastická skladba od zosnulého umelca Alberta Kinga. Patrí jednoznačne medzi moje najobľúbenejšie bluesové skladby a preto ju aj posielam.
Yuki - nemá blog


Black Keys se jednoznačně řadí mezi ty nejlepší blues rockové kapely současnosti. Přeji příjemný poslech a retro naladění...
Tento příspěvek pro vás připravil Jirka:-)


Dvanáctého ledna slavilo své už osmačtyřicáté narozeniny první eponymní album Led Zeppelin. Tohle nadčasové dílo vzniklo během třiceti hodin, které začínající kapela strávila ve studiu Barnes v Londýně ( a stálo 1780 liber, jež kapelník Page zaplatil z vlastní kapsy, aby měl kontrolu nad jeho uměleckou stránkou). Práce na nahrávání dohromady zabrala devět dnů - z dnešního pohledu naprostá utopie. Připraveno bylo za tu dobu třináct skladeb, z nichž se na desku dostalo devět, převážně bluesovou scénou ovlivněných či převzatých písní. K těm převzatým patří i bluesová I can't quit you baby, pocházející z pera Willieho Dixona, z níž vyzařuje dokonalá souhra kapely i vášeň a cit pro tento žánr. Vybrala jsem živou nahrávku z Royal Albert Hall z 9. ledna 1970, která vyšla na dvd po více než třiceti letech ( v roce 2003) a je mou zamilovanou.
Robka


Robert Johnson se narodil roku 1911 v městečku Hazlehurst v mississippské deltě a po spletitém dětství (měl tři otce, několikrát změněné jméno a často měnil bydliště) se začal v pubertě zajímat o hudbu. O tom, jak později dvacetiletý Robert přišel k oslnivé technice a téměř nadpřirozené energii hry se traduje historka o odlehlém rozcestí, kde se setkal s ďáblem a ten mu dal podepsat smlouvu. V té smlouvě stálo, že výměnou za výjimečné schopnosti opustí tento svět v sedmadvaceti letech, což se nakonec splnilo a Johnson umírá za záhadných okolností v roce 1938, těsně před tím, co mu byla nabídnuta účast v Carnegie Hall, na koncertě , který připravoval producent John Hammond. Robert Johnson, po němž zůstaly skladby jako je Cross Road Blues, mrazivá Hellhound on My Trail či Sonem Housem inspirovaná Preachin' Blues, je klasikem žánru, který by neměl ve výběru chybět.
Robka


Celý díl přehrajete zde



Zadání na příště: Skladba začínající písmenem C

Příspěvky, které budou splňovat zadání, posílejte do 25. 1. 2017 do 16:00. Budu se těšit!



Pravidla rubriky:

  • Rubrika je otevřena všem.
  • V každém kole se můžete zúčastnit pouze s jedním příspěvkem.
  • Příspěvky došlé po termínu nemusí být zveřejněny.
  • Příspěvky, které nebudou respektovat pravidla a zadání, nebudou zveřejněny.
  • Jakékoliv připomínky, nápady, rady i výtky pište na emailovou adresu

Forum.musicum@seznam.cz

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hudební abeceda - F jako Francie

Až naprší a uschne, pitomci

Arthur Lee: Vindicator