Stairway To Heaven předmětem soudního sporu

Členové skupiny Led Zeppelin Robert Plant, Jimmy Page a John Paul Jones čelí obvinění z porušení autorských práv, jehož se údajně měli dopustit v případě jejich nejslavnější skladby Stairway To Heaven. Tento týden začal v Los Angeles soud s dědici Randyho Wolfa (známého pod pseudonymem Randy California) ze skupiny Spirit. Ti tvrdí, že skladba Taurus z debutového eponymního alba skupiny (1968), byla vykradena Pageem, jenž motivy z ní použil v úvodu Stairway To Heaven (1971).




Obě kapely se setkaly na prvním americkém turné Led Zeppelin 26. prosince roku 1968, kde se Zeppelini představili coby předskokani kapel Spirit a Vanilla Fudge na svém úplně prvním koncertu na americké pevnině. Na některých koncertech nebylo jméno skupiny ani uvedeno na plakátech, ovšem reakce publika na jejich vystoupení brzy zastínila hlavní hvězdy večera. V té době měli za sebou nahrávání prvního alba (jež vyšlo v lednu následujícího roku) a na koncertech improvizovali s nahraným materiálem, do nějž vkládali prvky repertoáru Yardbirds i oblíbených bluesových hudebníků a kapel. Mezi jinými odkazovali i na Fresh Garbage od Spirit, které zařadili do medley v koncertní verzi písně Garneta Mimmse As Long As I Have You.


O tři roky později Led Zeppelin nahráli Stairway To Heaven na své čtvrté bezejmenné album. Skladba se stala nepřekonaným rockovým kultem, dodnes ji hrají rádia na celém světě a vede v žebříčcích nejoblíbenějších písní všech dob. Stala se také koncertní stálicí Zeppelinů, kteří ji hráli prakticky na všech koncertech od roku 1971 a po roce 1975 byla pravidelně zařazovaná jako zlatý hřeb programu. A co je nejdůležitější informací v tomto případu - vydělala Zeppelinům přes 500 milionů dolarů. Není tedy divu, že dědicové Randyho Wolfa by rádi něco z této sumy získali pro sebe.

Kytarista Randy California ze Spirit se často zmiňoval o tom, že úvodní pastorální motivy ze Stairway zní "přesně jako jeho instrumentální skladba Taurus". Jde o vybrnkávanou čtyřakordovou předehru, která v případě písně Taurus začíná v nižší tónině a pokračuje k poněkud zvláštnímu rozloženému akordu, než se vrátí opět k vrcholu. Stairway naproti tomu poskytuje jednoduché, ale mnohem elegantnější rozuzlení tvořené dvěma akordy, proložené Jonesovou hrou na varhany a řadou přidaných nahrávek. Podle mého laického úsudku by se - pokud by byla uznána žaloba Randyho dědiců - musely soudy zabývat pouze vykrádáním nahrávek.


Je totiž téměř nemožné, aby jakýkoliv hudebník, který skládá píseň, nebyl vůbec ovlivněn žádnou jinou hudbou. V dnešní době, kdy máme možnost poslouchat téměř vše na internetu, je to ještě patrnější. V mnoha nových písních nacházíme stopy z minula a jejich autoři se inspiraci nesnaží vůbec zakrývat. Členové kapely Led Zeppelin samozřejmě poslouchali množství jiné hudby - Jimmy Page uvedl, že vlastní něco kolem deseti tisíc hudebních nosičů a Robert Plant je ještě zapálenějším posluchačem - jeho sbírka čítá několik set tisíc elpíček.


V dobách, kdy Jimmy Page a spol nahráli Stairway To Heaven, šlo jen o nejdelší snímek z čtvrtého alba, byť ten nejzajímavější. Nic nenasvědčovalo tomu, že by se z písně stala po čase kultovní záležitost a Zeppelini ji dokonce odmítli vydat jako singl - i přes naléhání jejich vydavateské společnosti Atlantic. Skladba, dlouhá přes osm minut, proslula především památným sólem Jimmyho Page, které je dnes považováno za jedno z nejlepších v historii rockové hudby a které nemá nic společného s hudbou skupiny Spirit.


Před soudem Jimmy Page prohlásil, že si nevzpomíná, že by kdy dříve slyšel skladbu Taurus. Ironicky však připustil, že jistou podobnost má Stairway s Chim Chim Cheree z muzikálu Marry Poppins. Lawrence Ferrara, muzikolog, který vyučuje hudební vědu na newyorské univerzitě, prohlásil, že vnímané podobnosti mezi oběma písněmi jsou absolutně nesmyslné a odrážejí pouze všední hudební prvky, jež se běžně používají už mnoho let. Uvedl, že jde o běžnou stavbu akordů, na niž si nikdo nemůže činit nárok.


Proces ale zatím neskončil a bude příští týden v úterý pokračovat. Ve hře jsou velké finanční částky, tudíž je jasné, že Randyho dědici a jejich advokáti se jen tak snadno nevzdají. Pokud by verdikt soudu byl na jejich straně, mohly by miliony dolarů přejít do Wolfovy pozůstalosti. V roce 1997 Wolfe zemřel, aniž by se domáhal jakýchkoliv nároků na autorství. Doufejme, že v tomto nesmyslném sporu zvítězí zdravý rozum...

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hudební abeceda - F jako Francie

Až naprší a uschne, pitomci

Arthur Lee: Vindicator