Návod na život
Mít po ruce návod na život by bylo určitě zajímavé. Otázkou je, zda by se jím člověk řídil, i kdyby měl všechno napsáno černé na bílém. Připomíná mi to trochu situaci, kdy si koupíte nový nábytek, a místo skříní, stolku a postele si domů přivezete pár krabic plných prken a šroubů různé délky a velikosti. V každé krabici najdete papír s podivnými hieroglyfy, které mají napovědět jak na to. Pro jistotu si nasadíte brýle, protože některé šroubky nemůžete v sáčku najít. Když je pak najdete, zjistíte, že nepasují do vyvrtaných otvorů. Když konečně zjistíte, které tam patří, pro změnu se vám někam ztratí. Lezete po čtyřech po koberci a zkoušíte je najít po hmatu, protože jsou tak titěrné, že je nevidíte ani s brýlemi. Mezitím zjistíte, že se vám někam ztratil návod. Zuříte, nadáváte, pláčete. Chcete ty krámy rozmlátit, v čemž vám zabrání myšlenka na to, kolik jste za ně zaplatili. Nakonec se uklidníte a s pomocí několika členů rodiny se doberete zdárného konce. Jen se trochu divíte, že vám zbylo půl sáčku šroubů a kus překližky.
Pokud bychom do kolébky dostali také takový papír, bylo by to jistě zajímavé. Problémem číslo jedna by bylo, že bychom si ho několik prvních let neuměli přečíst. Až bychom se číst naučili, asi bychom moc nechápali, co se po nás chce. A když bychom ho jakžtakž pochopili, bylo by to nejspíš v období, kdy by nám nějaké návody byly u pozadí. S pomocí širokého příbuzenstva, které se snaží nám vtlouct do hlavy alespoň to základní, se nakonec vypravíme do života v poměrně uceleném stavu - i když někomu nějaký ten klínek nebo hřebík schází nebo naopak přebývá.
Jenže - v dospělosti zjistíme, že mimo náš vlastní manuál existuje nespočet dalších. I manuály se modernizují, takže ten, co jsme si přinesli z porodnice, je už neplatný. Proto také býváme často špatně zkompletovaní a dostaví se problémy. Výhodou dnes je, že návody nemusíme složitě hledat; jsou k dispozici na každém rohu. Na internetu si zadáte do vyhledávače příslušný problém. Pokud jde o problémy triviální - jako třeba co si obléct, když je venku pětatřicet ve stínu, nebo jak si upravit jídelníček, abyste zhubli pět kilo za pět dní - určitě vám chytrý strýček Google vyplivne spoustu nejrůznějších rad. Některé se vám asi moc líbit nebudou, ale jsou tu a to je důležité. A někdy je nemusíte ani hledat - vyskakují na vás samy ze stránek časopisů i článků v kyberprostoru.
Mě kupříkladu každoročně fascinují články typu "Léto je tu! Deset rad, jak ho přežít..." a hodně by mě zajímalo, jak přežívali lidé léto v době, kdy takové články nevycházely. To mi vrtá hlavou. Že by se řídili propracovanějšími manuály? Možná je to tak, že dnes jsou schválně odfláknuté, aby si všichni ti pisálci na návodech vydělali.
Komentáře
Okomentovat