Pátek třináctého
To, co se stalo v pátek v Paříži, není možné vnímat jen jako zmaření stovek lidských životů. Jde o víc. Především o šíření atmosféry strachu a nenávisti, jež bude živnou půdou pro vytváření radikálních skupin zaměřených proti muslimům a naopak - bude přibývat muslimů, kteří se přidají k islámským radikálům. Jde i o útok na demokratické hodnoty naší civilizace, na náš způsob života a snaha o vytvoření chaosu i prohlubování nedůvěry v politiky.
K útokům v pařížských ulicích se přihlásil Islámský stát, což se dalo očekávat podle způsobu, jakým byly popravy obětí provedeny. Muži s kalašnikovy a výbušninami pronikli na místa, kde se nic netušící lidé bezstarostně bavili. Musel to být hrozný pocit, když se příjemný večer s přáteli změnil v okamžiku v horor a strach ze smrti. Mezi oběťmi byli příslušníci dvanácti národností a žádný z útočníků zcela jistě nerozlišoval, koho z nich zabije a koho ne. Výsledná bilance je okolo 130 mrtvých, další desítky bojují o život v nemocnicích. Sedm útočníků se odpálilo a jednoho zabili policisté.
Svět je otřesen a projevuje Francii solidaritu. Sociální sítě (zejména Facebook) se včera zaplnily příspěvky lidí, kteří vyjadřují smutek nad celou událostí a také si mnoho z nich změnilo profilovou fotografii. A už se podle očekávání začaly rojit komentáře, které spojují uprchlickou vlnu s tímto neštěstím a poukazují na to, že nebýt uprchlíků, nic takového by se nestalo.
Podle mě je to velice nebezpečné. Samozřejmě nemůžeme vědět, kdo s uprchlíky do Evropy přichází a určitě ani ten největší optimista by nedal ruku do ohně za to, že mezi nimi nemohou být i extremisté. Možné je, že i mezi pátečními vrahy v Paříži byl někdo, kdo se s uprchlickou vlnou svezl, čemuž by mohly nasvědčovat pasy tří z nich, které zůstaly na místě. Je ale taky možné, že ony pasy mají vyvolat masovou hysterii vůči uprchlíkům všeobecně a že tam byly ponechány záměrně. Pravda se ukáže až po identifikaci DNA útočníků, neboť z jejich těl (tedy spíš toho, co z nich zbylo) není možné určit totožnost. Ví se pouze to, že jeden z nich byl třicetiletý Francouz z jižního předměstí Paříže, jehož tajné služby dlouhodobě evidovaly jako islámského extremistu.
Islámský stát je hrozbou pro celý svět - a to jak pro lidi, kteří jsou jím přímo ohroženi, tak i pro nás. Válka s ním je vleklá záležitost, v níž se utopily miliardy dolarů a výsledek zatím není moc příznivý. Po neúspěšných "bojích", které s IS vedly USA, se žezla chopilo Rusko, které bombarduje všechny - ať už jsou to teroristi či nepřátelé Bašára Asada - a k tomu se USA staví odmítavě. Půjde tedy o souboj dvou velmocí, které zřejmě budou mít i jiné zájmy, než jen zbavit svět tohoto rozrůstajícího se nebezpečí. Doufejme, že se nakonec nějak dohodnou.
Francie zažila letos už jeden útok - to když v lednu bratři Kouachiovi vystříleli redakci satirického časopisu Charlie Hebdo. Zemřelo tehdy celkem patnáct lidí a nálady ve společnosti se značně vyostřily. V této souvislosti přibylo útoků na muslimy a u nás si na této události přihřály polívčičku protiislámsky naladěné organizace (IvČRN a Blok proti islámu), které sbíraly a nadále sbírají v těchto vyhrocených dnech další body a vyzývají k nenávisti nejen ke všem muslimům, ale i lidem, kteří nejsou proti nim. Ale - možná jen málo lidí zaregistrovalo, že v době, kdy v Paříži umíralo patnáct osob, bylo v Nigérii zabito sektou Boko Haram 2000 muslimů. A situace se opakovala i tentokrát, jen v jiných měřítcích - 130 mrtvých v Paříži a o den dříve oficiálně prezentovaných 43 mrtvých v Bejrútu. A zatímco jsme všichni oplakávali Paříž, o Bejrútu proběhlo v médiích jen několik strohých zpráv. Podle některých analytiků mají dokonce tyto dva masakry nějakou spojitost.
Co k tomu všemu říct? Jsou to tak hrozné události, že je velice těžké zachovávat chladnou hlavu a přemýšlet dřív, než vyřkneme nějaký soud. Mějme ale na paměti, že přesně s takovým záměrem jsou útoky vedeny - aby způsobily rozvrat, aby se lidé domáhali levných a rychlých řešení a stavěli se proti sobě. Uprchlická vlna jen nahrává těmto náladám a určitě nepřispěje k uklidnění celé situace, pokud se lidé budou mstít za zločiny právě lidem, kteří před nimi prchají. Násilí není řešení a strach nebývá dobrý rádce.
Komentáře
Okomentovat