Daby Touré - Amonafi

Hudební a jazykový polygot (zpívá v šesti afrických jazycích), písničkář s duší a schopností předávat pozitivní energii po hrstech, i člověk, jehož tvorba by se dala přirovnat ke skládačce, jejíž jednotlivé dílky do sebe zapadají - to je Daby Touré. Před sedmi lety vystupoval na Colours of Ostrava a v té době jsem se také poprvé setkala s jeho (tehdy) poslední sólovým albem Stereo Spirit. Byla to láska na první poslech a mě hodně mrzelo, že jsem tenkrát vystoupení tohoto sympatického muzikanta propásla.




Daby Touré pochází ze západní Afriky (narodil se roku 1975 v pouštním městečku Djeole na pomezí hranic Senegalu a Mauretánie) a od svých osmnácti let žije v Paříži. Nějaký čas strávil v slavné kapele Touré Kunda, tvořené jeho strýci - doma ale raději poslouchal Dire Straits a Stevie Wondera. V Paříži také začal s hraním na ulicích a v barech. To ho podnítilo k tomu, že založil s bratrancem duo Touré Touré, získávající si díky albu Ladde úspěch po celé Francii a Kanadě. "Všichni po nás požadovali rytmickou taneční hudbu a já přitom toužil po daleko intimnějším nalezení vlastní identity", vysvětlil Daby Touré odchod na sólovou dráhu.


V letech 2006 - 2007 vydal dvě alba, na nichž vynikly jeho písničkářské kvality i neuvěřitelně ohebný hlas. Jel turné s Peterem Gabrielem a studia i jeviště sdílel s celou řadou hvězd - alžírskou zpěvačkou Souad Massi, afroamerickým bluesmanem Skipem McDonaldem (s nímž nahrál v roce 2009 minialbum Call My Name), francouzským šansoniérem Maximem LeForestierem i izraelsko-africkou formací Touré-Raichel Collective.


Nová kolekce třinácti skladeb dostala název Amonafi (v překladu ze západoafrického jazyka wolof to znamená zhruba jako naše pohádkové "bylo nebylo") a za tímto pojmenováním se skrývá touha rozplétat souvislosti v historii i současnosti Afriky i její postavení ve světě. Touré sám větší polovinu života strávil ve Francii, neopomíná však své kořeny, i když odmítá být pouze "poslem tradic". Jeho příjmení by nás možná svádělo k srovnávání se slavným bluesmanem Ali Farkou Tourém - jejich hudební jazyky se však propastně liší. Daby jakožto kosmopolitní světoobčan tíhne více k melodickému popu s přístupným zvukem - a utváří si tak svůj vlastní nezaměnitelný styl. Jeho hudba je svěží a lehce se poslouchá, v textech písní však dokáže vyhmátnout silná témata - dotýká se například důsledků otroctví i odchodu mladých lidí z černého kontinentu za lepším životem v Evropě.


Pro Dabyho alba je asi nejtypičtějším a nejvíc určujícím nástrojem jeho hlas - s obratností akrobata balancuje v závratných výškách, aby vzápětí překvapil roztomilou hravostí a něhou. Coby multiinstrumentalista téměř celé album vytvořil sám ve svém domácím studiu a celek tvoří pozoruhodnou sérii drobných příběhů, které nám vypráví a jimž můžeme okouzleně naslouchat. K nejzajímavějším skladbám patří Khone, zpívaná a capella; nejpřístupnější širokému publiku se pak jeví Debho, zjevně inspirovaná funky a budící dojem, že by mohla klidně patřit do repertoáru Michaela Jacksona, či závěrečná, pozitivně laděná a melodická Ndema. Zkuste si ho poslechnout!


Daby Touré - Amonafi EPK


Tracklist alba : Woyoyoye, Amonafi, Kiba, Oma, Emma, Little Song, If You, Khone, Kille, Debho, Mina, Soninko, Ndema

Vydavatelství : Cumbancha
Netrpělivě očekáváno a vyposlechnuto na Deezeru


Celkové hodnocení: 4,5/5

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hudební abeceda - F jako Francie

Až naprší a uschne, pitomci

Arthur Lee: Vindicator