Richard Thompson - Still

Britský folkrockový génius, nesmírně plodný kytarista Richard Thompson, vydal letos v červnu své čtyřicáté album Still. Šestašedesátiletý umělec stál u zrodu legendárních Fairport Convention, později nahrával s Joni Mitchell, Davidem Thomasem (bývalým zpěvákem Pere Ubu), Robertem Plantem (Thompsonovu kytaru uslyšíte na Fate of Nations z roku 1993) a několik let spolupracoval se svou manželkou Lindou Peters. Jeho zásluhy a hudební přínos ocenila v roce 2011 i královna Elizabeth II řádem Britského impéria, v roce 2006 mu udělilo rádio BBC cenu za celoživotní dílo, je také jedním z držitelů ceny Ivora Novella. Jeho písně inspirovaly řadu dalších umělců, mezi nimiž nechyběl Robert Plant (nahrál House of Cards z alba First Light (1978) na své album Band of Joy) a kupříkladu také David Gilmour, Alison Krauss, Bonnie Raitt, R.E.M., Bob Mould a další.



Na albu Still Thompsonovi vypomáhá Jeff Tweedy, frontman kapely Wilco, v roli producenta a kytaristy - a nahrávalo se v Tweedyho studiu v Chicagu. Nahrávka zní bezprostředně, přirozeně a bez příkras, což je Thompsonovým dobrým zvykem. Úvod obstará baladická She Never Could Resist a Winding Road, která naladí posluchače na toulavou notu ("nikdo neodolá klikatým cestám"), následující Beatnik Walking je jemně žertovným a laskavým obrazem, vypovídajícím leccos o samotném protagonistovi. Vypráví o jeho turné v Holandsku, které absolvoval před dvaadvaceti lety s manželkou a tehdy šestiměsíčním synem. Prožil podle svých slov idylické tři týdny v Amsterodamu a užíval si tvůrčí svobody.


Prostor dostávají i ožehavé problémy dnešního světa, jako kupříkladu ve skladbě Long John Silver, varující před novodobými piráty, kteří se neplaví jen po moři, ale zaplavují ulice. Dungeons for Eyes je věnována největším padouchům - politikům s krví na rukou a úsměvem na rtech, přetvářce a falši. Oči nelžou, zpívá Thompson a má pravdu. Ironie čiší i z textu No Peace, No End, v němž se dozvíme, že "si můžete pronajmout prašivou holubičku z mírového muzea na vaši firemní večeři a cítit se dobře". Broken Doll je o rozbité panence, kterou neopraví ani všechny slzy světa. Sžíravé texty jsou ostatně Thompsonovou specialitou. Není však jen zarputilým kritikem a odlehčuje vážná témata vtipem sobě vlastním - třeba když si v legraci postěžuje na svou dívku, která "mu nedá ochutnat své půvaby" v písni All Buttoned Up.


Přinejmenším stejně důležitá jako texty je i hudební stránka alba. Thompson je skvělý kytarista s nenapodobitelným stylem hry a své vzory přiznává v poslední nahrávce Guitar Heroes. Uslyšíme odkazy na velikány jako byl Django Reinhardt, Scotty Moore, Les Paul, Chuck Berry a další, kterým propadl už v době dospívání. A také by nám neměla uniknout skromná poznámka na závěr alba, v níž přiznává, že "stále neví, jak to ti jeho hrdinové udělali". Still je určitě dalším vydařeným počinem z dílny tohoto umělce - a možná jedním z těch, na nichž se blíží k dokonalosti. Každopádně je to záruka vynikající kvality a skvělého hudebního zážitku.



***

Beatnic Walking live


Datum vydání: 23. 6. 2015
Vydavatelství: Fantasy Records (US), Proper Records (UK)
Slyšeno na Deezeru


Hodnocení: 4,5/5


Zdroj obrázku (a tracklist)

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hudební abeceda - F jako Francie

Až naprší a uschne, pitomci

Arthur Lee: Vindicator