Kiran Ahluwalia - Sanata: Stillness

Kiran Ahluwalia se narodila v severní Indii, v dětství se odstěhovala s rodiči do Kanady a v současnosti žije v New Yorku. Vyrůstala v Torontu, přesto ji její touha poznat své kulturní kořeny přinutila se do Indie pravidelně vracet. Jejím hudebním guru se stal Vithal Rao, poslední žijící muzikant z královského dvora v Hyderabadu. Zabývala se jednou z typických východních forem hudby - zhudebněnou poezií ghazal, jež vznikla před tisícem let v Persii a o 400 let později dorazila do Indie. Tradice ghazal je pokladnicí obrovské spousty klasických textů a melodií a věnuje se tématům lásky a vztahům mezi mužem a ženou. Kiran je jedinou autorkou ghazal na západní polokouli - díky tomu, že čerpá jak z východní, tak ze západní kultury, dokáže oslovit svou tvorbou nové posluchače.


Její první album Kashish Attraction vyšlo v roce 2001 a vyneslo jí nominaci na Juno Awards v kategorii nejlepší globální album. Druhé album Beyond Boundaries v roce 2004 už získalo cenu Juno za nejlepší world album toho roku. Čtvrté album Wanderlust bylo rovněž nominováno, a to v roce 2008. V roce 2010 Kiran oslovila producenta Justina Adamse s přáním spolupracovat s tuarežskými hudebníky. Už dříve studovala jejich hudbu, založenou na západoafrických vlivech a plnou návykových a hypnotických rytmů. Byla přesvědčena, že by se dobře doplňovala s jejími hudebními kompozicemi a že by z tohoto spojení mohlo vzejít zajímavé dílo.



V září roku 2011 vyšlo Aam Zamen: Common Ground, na němž si s Kiran zahráli tuaréžští muzikanti ze skupin Terakaft a Tinariwen. Singlem alba se stala úvodní Mustt Mustt z repertoáru slavného zpěváka qawwali (hudební odnože súfismu, usilující o navázání kontaktu s bohem skrze extatické hudební vytržení) Nusrata Fateh Ali Khana. Album vznikalo při společných jamech ve Francii, Velké Británii a Kanadě a kromě Justina Adamse je pod ním podepsán coby producent i Kiranin manžel, renomovaný jazzový kytarista Rez Abbasi. Tento pákistánský hudebník je hlavním článkem její doprovodné kapely na turné - kromě něj do ní patří hráč na tabla Nitin Mitta, baskytarista Nikku Nayar a Kiran Thakrar s indickým harmoniem. V roce 2012 Kiran s Tuaregy zahrála na slavném pouštním festivalu v malijském Timbuktu - na jeho posledním ročníku, jen tři měsíce předtím, než se města zmocnili extremisté.


Nedávno vydané album Sanata: Stillness se ocitá na pomezí indo-pákistánské hudby se silnými vlivy jazzu i saharského blues. Je to možná odlišný přístup se zachováním typického zpěvu a zvuku tradičních nástrojů; v popředí se však ocitají party elektrické kytary. Slyšet je to hned v úvodním tracku Hayat, silné melodické skladbě s velmi výraznými vokály. Následující jazzově laděná Jaane Na ubíhá ve svižném tempu a překvapí propracovaným kytarovým sólem i fascinujícím drajvem harmonia. Zklidnění nabízí skladba s názvem Sanata, v jejímž základu i přes bublavý zvuk tabla můžeme vystopovat cyklický kytarový riff, který je typický pro pouštní blues. Podobnou inspiraci nezapře ani Jhoom, v níž ladný Kiranin zpěv jakoby putoval ve spirále rytmu. Jedněmi z nejzajímavějších kousků jsou poslední dva - Quaza s výraznou akustickou kytarou a Lament (z pera Nusrata Fateh Ali Khana), tajemná a experimentální, s dokonalou souhrou celé kapely. Vhodná tečka za albem, které zachycuje neotřelé hudební nápady a postupy tandemu Ahluwalia - Abbasi.



Hayat
***
Jaane Na
***
Jhoom (ukázka)

Tracklist alba: Hayat, Jaane Na, Sanata, Tamana, Hum Dono, Jhoom, Taskeen, Quaza, Lament

Vydavatelství Magenta label Group
Slyšeno na Deezeru

Celkové hodnocení - 4,5/5


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hudební abeceda - F jako Francie

Až naprší a uschne, pitomci

Arthur Lee: Vindicator