Hudební abeceda - R

Poslední předprázdninový abecední díl je tu, milí přátelé. Minule jsem vám psala, že si dáme až do září pauzu, což někteří z vás nekvitovali zrovna s povděkem - a zazněly návrhy, že bychom přes prázdniny mohli zkusit rozproudit nějaké diskuse o hudbě, případně přidat i abecední díly s širším rozestupem (a tudíž i delším časem na posílání příspěvků). Rozhodla jsem se, že těm několika hlasům vyhovím. Příští čtvrtek si tedy dáme nějaké téma, které zkusím naťuknout, a pak... se uvidí.:-)

Na chvilku se ještě vrátím k výsledkům ankety k písmenu Q, které byly mimořádně vyrovnané - celkem přišlo 21 hlasů (24. 6. 2015, 21:40) a po pěti z nich získali The Doors (Queen of the highway) a Florence and The Machine ( Queen of Peace. A teď už si dáme "erko", přeji hezký poslech!





To, že se v tomto dílu rozhodnu pro Red Hot Chili Peppers vím už od začátku projektu. To, jakou vybrat písničku, jsem ale netušila do poslední chvíle. RHCP jsem začala poslouchat ještě na základní škole. Dvakrát jsem je viděla koncertovat živě a celkově je beru jako takovou součást života. Nakonec po hodně dlouhém váhání vybírám Snow, která se sice nenese v takovém tom jejich tradičním duchu, ale videoklip vznikl v době, kdy jsem si je zamilovala a vždycky když ho vidím, vybavím si sebe, jak s bráchou hopsáme po pokoji a snažíme se napodobit Anthonyho "taneční" kreace a spousty dalších veselých zážitků.



Californication je nejen moje nejmilejší deska od RHCP, zároveň jí mám zařazenou jako jednu z nejlepších desek, který jsem kdy slyšel. Red Hoti se na tomhle albu hudebně našli, experimentují s nebývale ostrým a výrazným zvukem, zatímco jsou stále patrné funky kořeny. Tahle deska je také nesmírně hlasitá. Dokonce patří k nejznámějším obětem takzvané loudness war, kdy se producenti za každou cenu snažili zesílit celkovou hlasitost desky a tím mnohdy narušili křehkou dynamiku jednotlivých pasáží. To se ostatně děje dodneška. V tomhle případě však dodávají ony neduhy spojené s paranoidním zesilováním zvuku k určité osobitosti alba. Zní to přesyceně, břitce a podivně sladce zároveň. Asi jako salát ze slaniny, medu a skleněných střepů. Písnička Parallel Universe v tomhle ohledu jistým způsobem desku ztělesňuje i popírá. Melodičnost tu tančí flamenco za kakofonického doprovodu řítící se reality. Ačkoli je pro mě trochu složitý podchytit to, co mě k tomuhle tracku tolik přitahuje, vim, že je to síla, kterou bych v angličtině popsal jedině adjektivem unparalleled.


Jsou slova vůbec potřeba? Posaďte se a nasajte tu atmosféru koncertu...
Chudobka1970 - chudobka1970.blog.cz


Když už konečně začne léto a s ním prázdniny a dovolené, tak k tomu patří relax, nikam se příliš nehonit, zasněný pohled na modré nebe a do dáli, dobrá hudba, pití, …


Ani nevím, proč jsem vybrala zrovna tuto píseň. Narazila jsem na ni nedávno úplnou náhodou a docela mě zaujala. Její příběh, její energie - důvod, proč už jsem dále nehledala.
dashenecka89 - dashenecka89.blog.cz


Když jsem se rozhodovala, co poslat do dnešního příspěvku, oči mi furt sjížděly ke složkám "Radiohead", ale já jsem řekla "Ne! Dnes pošlu něco, co jsem sem ještě neposlala!" :D A tak jsem tu s Ramonama. Nedávno jsem sjížděla nějaký playlist jejich 59 nejlepších songů a musím se přiznat, že už to byl na mě moc dlouhý poslech. :D Ale tuhle mám moc ráda.


V roce 2013 byla skupina uvedena do Rock and Roll Hall of Fame.
TlusŤjoch - tlustjoch.blog.cz


Snad všichni poznávají úvodní písničku k seriálu Přátelé. Jednak mám ráda seriál, pak i samotnou písničku, která je momentálně nastavená jako vyzváněcí tón na mém telefonu. Netvrdila bych o ní, že je moje úplně nejoblíbenější, ale má v sobě něco, že se mi nikdy neomrzí ji slyšet.
Fantaghira - fantaghira.blog.cz


Dva dny jsem se rozhodovala mezi Rybičkami 48 a Rudimental, abych nakonec poslala Taylor Swift, taková těžká podobnost žánru... :D K Taylor mám zvláštní vztah, jelikož její písničky mám ráda a album Red i 1989 se mi doopravdy líbí, ale jako zpěvačka sama o sobě je mi strašně nesympatická. Stalo se vám to taky někdy u někoho?


Jak jsem už psal v reportáži, Rise Against je má nejoblíbenější kapela. Jsou to ekologové, vegetariáni, nepijou a neberou drogy...zkrátka straight edge. Poslouchám je už asi 5 let a ve svých textech a hudbě mě nikdy nezklamali. Poslední dobou jsem se začal i více zajímat o unplugged skladby a velice bych uvítal i nějaké akustické album :-) A právě proto jsem pro dnešek vybral krásnou akustickou písničku Hero of War, která se mezi fanoušky stala něco jako hymnou. Vyšla na albu Appeal to Reason v roce 2008, což je první deska s nynějším kytaristou Zachem Blairem. Přeji příjemný poslech...

Tento příspěvek pro vás připravil Jirka :-)


Písmeno R by mě mohlo svádět k tomu, abych vám sem zase "cpala" něco od Roberta Planta, což dnes neučiním. Vybrala jsem ale Terryho Reida, který s ním něco společného má - minimálně to, že kdyby neodmítl, mohl být členem Led Zeppelin. Terry byl totiž prvním zpěvákem, kterého Jimmy Page při formování skupiny oslovil. Měl však už závazky jinde a proto Pageovi doporučil Planta.

Skladba, kterou si můžete v odkazu poslechnout, je sice historická (což do jisté míry ovlivňuje i kvalitu zvuku), ale přesto má v sobě neodolatelné kouzlo, spontánnost a úžasnou atmosféru tehdejší doby. A taky naladí na léto a s ním spojené festivaly!
Robka



Celý díl přehrajete zde

Pravidla rubriky:

  • Rubrika je otevřena všem.
  • V každém kole se můžete zúčastnit pouze s jedním příspěvkem.
  • Příspěvky došlé po termínu nemusí být zveřejněny.
  • Příspěvky, které nebudou respektovat pravidla a zadání, nebudou zveřejněny.
  • Jakékoliv připomínky, nápady, rady i výtky pište na emailovou adresu

Forum.musicum@seznam.cz

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hudební abeceda - F jako Francie

Až naprší a uschne, pitomci

Arthur Lee: Vindicator