Terakaft - Alone (Ténéré)
Terakaft z Mali patří do rodiny kapel hrajících pouštní blues - jako jsou kupříkladu Tinariwen a Tamikrest. Tento hudební styl je zdánlivě novodobou odnoží, ve skutečnosti je však historicky doloženo, že blues z Nigeru a Mali je předchůdcem toho, jenž se zrodilo u břehů Mississippi.
Členové kapely patří k berberskému národu Tuaregů, jejichž původ je obestřen tajemstvím. Jejich společným jazykem je tamašek a domovem centrální Sahara, v níž žijí odnepaměti nomádským způsobem života. Nikdy se nepodřizovali žádné vládě a státnímu zřízení - svá území bedlivě střežili a ovládali sami. Prosluli i jako lapkové a výběrčí mýtného ode všech, kteří putovali přes jejich poušť, zároveň jim také nabízeli své průvodcovské služby. Protože nikdo nezná Saharu lépe než Tuareg.
Šťastné období skončilo po rozpadu koloniální říše a po rozdělení Sahary byl s tímto způsobem obživy konec. Tuarégové dál žili ve svých těžko přístupných pohyblivých komunitách a z pouště je vyhnalo v roce 1973 dlouhotrvající strašlivé sucho. Mladí lidé utíkali za prací do měst v Mali, Alžírsku i Mauretánii a část z nich se nechala zlákat do armády libyjského vůdce Muammara Kaddáfiho. Ve výcvikových táborech se kromě taktiky boje seznámili s pro ně do té doby nedostupnou západní rockovou hudbou. Tradiční nástroje vyměnili za skřípající elektrické kytary a zrodil se fenomén povstalecké a revoluční tuarežské hudby.
Téměř všichni současní členové tuarežských kapel mají za sebou pobyt v táborech či v exilu - a také v undergroundu. Jejich hudba se nesměla hrát a poslech nahrávek, šířených na kazetách po celé jižní Sahaře, byl trestán vězením. Skupiny ve válečném konfliktu vždy zastupovaly média - staly se šiřiteli zpráv a nositeli povstalecké propagandy. Když pak po několika letech válečného utrpení přišel mír, vrátili se do Mali. Skupinu Tinariwen tam objevil anglický kytarista a producent Justin Adams a nadšen jejich syrovým, nepřikrášleným příběhem a hudbou pomáhal produkovat jejich první album.
Tinariwen a Terakaf jsou spřízněny daleko víc, než by se zdálo. Obě skupiny totiž mají společné zakládající členy - kytaristy Kedhoua a Diaru. V současnosti u Terakaft ( v překladu karavana) působí pouze Diara (vl. jménem Liya Ag Ablil) a jeho synovec Sanou (Sanou Ag Ahmed). Terakaft vznikli v roce 2001 jako saharské duo - mladý Sanou společně s Kedhouem, o šest let později už jako plnohodnotná skupina s vedoucím kytaristou Diarou. První album Bismilla vyšlo v roce 2007 a repertoár kapely čerpal z písní vzniklých v průběhu osmdesátých a devadesátých let i nových skladeb. V roce 2008 odchází Kedhou a skupina získává nové členy.
Dnes mají čtyři členy a hrají v typické sestavě - dvě kytary, basa a bicí. Rytmickou sekci po několika změnách zajišťují na koncertech francouzští hráči - Nicolas Grupp (bicí) a Andrew Sudhibhasilp (basa). Jsou to mladí muzikanti, kteří studovali jazzovou hudbu a spojuje je zájem o blues ze severu Mali. Skupina ve svých řadách měla také perkusionistu Mathiea Rousseaua z francouzské skupiny Lo'Jo a basistu Pina Desperada, jenž odešel v roce 2013 a dnes je z něj filmová superstar díky hlavní roli ve filmu Timbuktu.
Osmého května letošního roku Terakaft vydávají své páté album Alone (Ténéré), jehož produkce se ujal Justin Adams. Tento muzikant je v současnosti členem skupiny Sensational Space Shifters, která je staronovou sestavou bývalých Strange Sensational Roberta Planta. Jeho jméno je vždy zárukou dobré práce a na nové nahrávce Terakaft tomu není jinak. Devět skladeb na Alone má skvělý zvuk a nakažlivý rytmus, který vybízí k tanci. Hudba i tanec jsou univerzálním jazykem, jemuž každý rozumí bez ohledu na komunikační bariéry. Písně si zachovávají své mystické kouzlo a až rockovou syrovost.
Název alba evokuje Diarovy pocity z momentální situace v jeho zemi, přesto se nedá říci, že by šlo o smutné album. V tuaréžské muzice existují především dvě polohy - vzrušení a nostalgie, pro smutek v ní není místo. Cyklické riffy s orientálními kytarovými ozdobami a úsečnou rytmikou jsou podmanivé a při pozorném poslechu dokáží posluchače strhnout. Někomu se může zdát, že pouštní blues rock je příliš jednotvárný - a je to možná proto, že naše evropské uši jsou navyklé na jiný rytmus. Pokud se ale naladíte na správnou vlnu, může se vám podařit odpoutat se od přítomnosti a odcestovat někam do písečných dun pod hvězdnou oblohou.
Terakaft - Tafouk télé
***
Terakaft - Alone, trailer k albu
Tracklist alba: Anabayou, Tafouk télé, Karambani, Itilla ihene dagh aitma, Oulhnin asnin, Kal hoggar, Amidinin Senta aneflas, Wahouche natareh, Anabayou (Solo)
Datum vydání: 8. 5. 2015
Slyšeno na Deezeru
Komentáře
Okomentovat