Hudební abeceda - M

Počítač, rychlý jako nemocná želva (krám jeden), pokoušel při psaní a vkládání odkazů mou trpělivost - ale nakonec se podařilo a Hudební abeceda opět po týdnu čeká na to, aby mohla potěšit vaše hudbymilovné uši. Než se pustíme do dílu k písmenu M, podíváme se na výsledky minulého hlasování. Jak si vedly skladby s "elkem"?

Celkem se sešlo 31 hlasů (6. 5. 2015, 22:39) k třinácti skladbám - čtrnácté Led Zeppelin jsem totiž minule do ankety zapomněla vložit (jak jen jsem mohla!). Nevím, jak by si vedli, ale každopádně vítězi se stávají Linkin Park se skladbou In the End. Dostali za ni devět hlasů a na druhé příčce s pěti hlasy se umisťují Queen (Let Me Live) a Of Monsters and Men (Little Talks).

Tento týden účast byla trochu slabší - už předminule nám odpadla pravidelná přispěvovatelka Karryanna (všimli jste si?) a někteří další mají možná dost práce s maturitami - takže jsem si dovolila opět zahýřit a vložila jsem do článku tři své příspěvky. Je to samozřejmě mimo soutěž, berte to jako zpestření a i možné doporučení. Pokud si kdokoliv z tohoto společného projektu odnese nějaký postřeh či třeba nového interpreta k poslechu, budu ráda. Tak pojďte poslouchat a ať se vám výběr líbí.




Viděli jste stejnojmenný film, který zrežíroval Miloš Forman? Že ne? A proč ne?


Nádherná skladba od mé oblíbené skupiny, kterou mi kdysi představil můj otec. Stala se mojí hymnou. K písmenu M mě nenapadá lepší výběr. Při poslechu se mi vždy vybaví atmosféra dokonalé snídaně.
dashenecka89 - dashenecka89.blog.cz


Marillion je britská rocková skupina (založena 1979). Za svého působení vydali čtrnáct studiových alb a jejich tvorba je rozdělena na dvě údobí, před odchodem zpěváka a vedoucího, kterým byl až do roku 1988 Fish a se kterým skupina nahrála první čtyři alba a na období, kdy začátkem roku 1989 Fishe nahradil Steve Hogarth (zdroj Wikipedia).
Osobní názor: Po Fishovi to už není ono.
TlusŤjoch - tlustjoch.blog.cz


Jason Mraz (1977) je americký zpěvák a skladatel, ale z jednoho klipu, kde se představuje jako "džejsn mráz", je vidět, že si pamatuje svého českého dědečka, který během 1. světové války emigroval z Rakouska-Uherska do USA.
Z jeho skladeb se mně nejvíce líbí Bella Luna. Obdivuji na ní, jak autor pěknou melodií dokázal spojit tak rozvitý a složitý text. A vedle toho také výborně hraje na kytaru.


Když mi byli Muse prvně puštěni na sv. Valentýna před pár lety, moc mě neoslovili. To jsem ale netušila, že TA písnička (Supermassive Black Hole) z filmu Stmívání je právě od Muse. Postupně jsem si Muse naposlouchala a totálně jim propadla. Zkusila jsem přijít na to, proč se mi tahle aleternativní rocková trojka líbí, ale marně. Ve vizáži to jistě není, zpěvák Matthew Bellamy není zrovna ideál krásy, přesto mě jeho hlas pokaždé dostane. Když Muse vystupovali v Praze, ronila jsem v práci slzy. Ještě že existuje YouTube :-) Nemohla jsem se rozhodnout, kterou písničku vybrat. Ujíždím i na Madness, Knight Of Cydonia, Map Of The Problematigue, Resistance...
Chudobka1970 - chudobka1970.blog.cz


Tuto písničku miluju od té doby, co jsem ji začala poslouchat. Je k ní ještě navíc velice zdařilý videoklip a já, kdykoli ji slyším, musím tancovat a zpívat! Ollyho poslouchám asi dva roky​ a je to jeden z mých velice oblíbených zpěváků.


Rammsteini a já, to je skoro nebe a dudy, neboť doopravdy nerozumím jedinému jejich textu. Naučil jsem se význam pár refrénů, četl si překlady několika písniček, ale tady nejde o žádný skutečný překladatelství, abych například dokázal cokoli parafrázovat. Je to divnej pocit, znát jen některý slova, když širší jazykový souvislosti unikaj. Je to jako držet v ruce hrst dílků z velkejch puzzlů. Naštěstí kytary, bicí a zvuk Lindemannova hlasu mluví jazykem celkem univerzálním a tak si stejně s Rammsteinama rozumim.
Tohle byla jedna z prvních písniček, který jsem si od nich zamiloval. Z důvodů snad pochopitelnejch chytí na první poslech a ty smyčce během refrénu - co vám budu povídat. Jestli někdy přijde ničivá apokalypsa, přísahám, že tohle uslyšíme, až se bude řítit nebe.


Moniku Absolonovou jsem začala bezmezně obdivovat v době, kdy se na české Broadwayi začala poprvé hrát Kleopatra. Muzikál jsem se záhy na to naučila prakticky celý nazpaměť a dvakrát ho i fyzicky navštívila. Mám Moniku ráda dodnes, často ji poslouchám a považuji ji za svou nejoblíbenější zpěvačku vůbec. A aby těch "M" nebylo málo, vybrala jsem duet, který zpívá s Marianem Vojtkem. (V originále se písnička jmenuje I want to spend my lifetime loving you a objevila se ve filmu Zorro: Tajemná tvář).


My Chemical Romance se rozpadli už dva roky zpátky a ještě předtím jsem je už tolik neposlouchala, ale jednu dobu jsem jejich písničky měla hrozně ráda. Písničku Teenagers mám z nějakého důvodu spojenou s dobou, kdy jsem byla na gymplu. Když mám náladu, tak si ji ráda pustím i teď.
Fantaghira - fantaghira.blog.cz


Z nějakého důvodu jsem si celý týden myslela, že máme posílat příspěvky k O, takže když jsem se konečně dostala k připravení příspěvku do nového kola, byla jsem docela nemile překvapena, protože mi už nezbývalo moc času a na M mě nic moc nenapadalo.Tak jsem projela seznam hudby v telefonu a padli mi do oka INXS a jejich Mystify. Písnička je docela známá, ale asi ne až tak profláknutá jako Never Tear Us Apart nebo třeba Beautiful Girl.
yellow - bez blogu


Ano, Michael Jackson byl i v mém dětství a dospívání popovým králem. Jeho písničky mám do teď ráda, neposlouchám je často, ale když začne některá od něj hrát, vzpomenu si hned na diskotéku, kde rozhodně Smooth Criminal nikdy nechyběl.
A taky by byla velká škoda, kdyby ve vydání s M chyběl.


Z nejnovějších informací Rock&Popu jsem usoudil, že sem dneska dám něco jiného, než jsem měl původně v plánu. Marmozets jsou anglickou alternativní rockovou kapelou (post-hardcore) se zpěvačkou Beccou Macintyre. Minulý rok vydali své vůbec první album "The Weird and Wonderful Marmozets". Na dobrou recenzi jsem zareagoval a dnes sem dávám písničku "Why do you hate me?". Snad se taky zalíbí :-)

Tento příspěvek pro vás připravil Jirka :-)


Na tohoto nenápadného písničkáře jsem narazila zcela náhodou - na počátku roku 2009, kdy na své druhé album Elsewhere přizval k hostování Roberta Planta, aby společně zazpívali 12 Harps. Křehké a náladové skladby tohoto muzikanta mě zaujaly natolik, že jsem si nenechala ujít ani jedno ze čtyř dosud vydaných alb - okouzlil mě Scottův projev, jeho přirozená muzikálnost a schopnost tvořit jednoduché, ale silné písně.

Scott Matthews se narodil v roce 1976 ve Wolverhamptonu. I když na kytaru hraje od útlého dětství, první plody své práce začal sklízet až ve věku třiceti let, kdy vydal debutové album Passing Stranger. Mezi své oblíbence řadí Boba Dylana, Led Zeppelin či Joni Mitchell - často bývá srovnáván s Jeffem Buckleym, ale zachovává si svůj osobitý styl a tak posluchač nemá pocit, že poslouchá Buckeyho kopii. Největší úspěch zatím zaznamenal se singlem Elusive (Passing Stranger), jenž v roce 2007 získal cenu Ivora Novella.

Skladba do výběru pochází z loňského alba Home part 1, které bylo nahráno v Matthewsově domácím studiu bez zásahu producenta. Na bicí hraje Sam Martin, Danny Keane na violoncello a Scottův bratr Darren Matthews přispěl v několika skladbách klavírním doprovodem.
Robka


S Manic Street Preachers mě kdysi seznámil bratr, který jejich poslechem strávil část dospívání. Pamatuji si, že mi přinesl album Holy Bible s doporučením, ať si TOHLE poslechnu. Musím přiznat, že jsem jejich kouzlu propadla, i když nově vydávaná alba už mě tolik neberou. V tomto případě zůstávám věrná staré klasice...

Ústřední postavou skupiny se v dobách jejich začátků stal výstřední kytarista a textař Richie James. Pozornost přitahovaly nejen jeho emotivně silné zpovědi v textech kapely, ale především jeho četné společenské excesy, způsobené duševní labilitou. Richieho problémy se časem vystupňovaly až k sebepoškozování a vyvrcholily jeho zmizením v únoru 1995. Dodnes se nenašlo jeho tělo a neví se, co se tehdy vlastně odehrálo. V roce 2008 byl úředně prohlášen za mrtvého, i když spousta fanoušků věří, že žije.

Tvorba Manic Street Preachers se dá rozdělit na dvě období - před a po Richiem. Začínali jako drsná, punkem silně ovlivněná kapela a na prvních třech albech se objevovala pochmurná témata, ovlivněná jeho depresivní a rozporuplnou osobností. Po odchodu Richieho se Manici ubírali trochu jiným hudebním směrem - a jejich melodické a chytlavé poprockové skladby ve své době dobývaly žebříčky hitparád. I když u nás několikrát vystupovali, nikdy se mi nepodařilo vidět je naživo.
Robka


Tuniský bubeník Imed Alibi spolu se zpěvačkou protestsongů a představitelkou "Arabského jara" Emel Mathlouthi v jedné z nejsilnějších skladeb jeho loňského alba Safar. S tímto albem mám spojenu takovou historku - udělala jsem na něj recenzi a za nějaký čas jsem zjistila, že Imed si ji vylepil na Facebook. "Spřátelili" jsme se a já mu napsala, že by nebylo špatné, kdyby letos s novou deskou přijeli na Colours of Ostrava. Dala jsem mu kontakt na ředitelku festivalu a sama ji taky oslovila - no a nakonec se podařilo a Imed bude letos jedním z vystupujících. Moc se na něj těším a doufám, že se potkáme i mimo pódium.:-)
Robka


Zde si přehrajte celý díl



Zadání na příště:


Dnes si dáme změnu v podobě třetí číselné výzvy. Posílejte skladby či interprety s čísly v názvu - a připomínám, že to mohou být jak prosté, tak řadové číslovky.



Pravidla rubriky:

  • Rubrika je otevřena všem.
  • V každém kole se můžete zúčastnit pouze s jedním příspěvkem.
  • Příspěvky došlé po termínu nemusí být zveřejněny.
  • Příspěvky, které nebudou respektovat pravidla a zadání, nebudou zveřejněny.
  • Jakékoliv připomínky, nápady, rady i výtky pište na emailovou adresu


Forum.musicum@seznam.cz

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hudební abeceda - F jako Francie

Až naprší a uschne, pitomci

Arthur Lee: Vindicator