Robert Plant & Alison Krauss - pocta pro Lead Bellyho
V prosinci 2014 uběhlo pětašedesát let od doby, kdy tento svět opustil významný americký muzikant, nekorunovaný bluesový král a lidový vypravěč Huddie William Ledbetter známý pod pseudonymem Lead Belly. Autor stovek nahrávek, z nichž mnohé ovlivnily řadu dalších hudebníků a určovaly tok dějin moderní hudby, zároveň také drsňák, co nešel daleko pro ránu a potíže se zákonem ho několikrát přivedly do vězení. Popěvky, které zpopularizoval, se především rekrutovaly z oblasti farem, věznic a černošských čtvrtí a vešly ve známost díky neutuchajícímu zájmu dalších interpretů. Mezi ně patřil kupříkladu Lonnie Donegan, zpěvák a jeden z nejvýznačnějších představitelů stylu skiffle, jenž znovu oživil v průběhu padesátých let Lead Bellyho písně "Rock Island Line" a "The Midnight Special". Po něm přišla generace rockových muzikantů vypůjčujících si a přetvářejících písně Huddie Ledbettera. Byli to například Led Zeppelin s "Gallows Pole" na svém třetím albu, Creedence Clearwater Revival, kteří nahráli "Midnight Special" v roce 1969 na album Willy and the Poor Boys, Beach Boys si vypůjčili "Cottonfields" a nesmíme zapomenout ani na unplugged koncertní verzi Nirvany, kultovní "Where Did You Sleep Last Night?" (původně In the Pines). A samozřejmě tento výčet zahrnuje jen jejich nepatrný zlomek.
Robert Plant byl ještě dítě, když poprvé uslyšel Lonnieho Donegana zpívat "Rock Island Line". Bluesoví hudebníci měli obrovský vliv na formování jeho osobnosti už v raných letech 1963-64, kdy zpíval se svými úplně prvními kapelami Delta Blues Band a Sounds of Blue (bylo mu patnáct, šestnáct let). Tehdejší scéna zažívala bluesový boom a mladí lidé, pocházející z poválečné generace dětí, hltali neučesanou a rozhněvanou hudbu vycházející z útlaku jako určitou paralelu k vlastním frustracím. Plant šel ovšem dál než většina jeho vrstevníků - v centru jeho pozornosti byly nahrávky z mississippské delty, jež studoval s vášnivým zaujetím i v době, kdy už britskou scénu ovládl merseyský sound. Blues pro něj bylo vždy studnicí, z níž čerpal a k níž se během své kariéry mnohokrát vracel - ať už jako člen Led Zeppelin, či sólový muzikant.
S americkou houslistkou a zpěvačkou bluegrassu, o generaci mladší Alison Krauss, se setkal v roce 2004 - právě na vzpomínkovém koncertě věnovaném Lead Bellymu. Zahráli spolu "Where Did You Sleep Last Night?", což znamenalo počátek nové spolupráce, která vyvrcholila o pár let později cenami Grammy bohatě ověnčeným albem Raising Sand. Na něm ruku v ruce zabrousili do dávných dob, kdy styly country a blues měly k sobě blízko, a vylovili z těchto hudebních vod několik skladeb, jimž vdechli nový život. Další deska obou hudebních partnerů údajně byla původně v plánu, ale nakonec se jejich cesty rozdělily - což ovšem nemusí být definitivum. Znovu se však setkali v sobotu 25. dubna 2015 na koncertě věnovaném Leadbellymu v Kennedyho centru ve Washingtonu. Společně s nimi vystoupili Buddy Miller, producent a kytarista spolupracující s Robertem Plantem na jeho předposledním projektu s názvem Band of Joy, Viktor Krauss, muzikant a bratr Alison, Lucinda Williams a další. Následující vystoupení je naplánováno na červen v londýnské Royal Albert Hall, kde památku Lead Bellyho uctí například Van Morrison, Eric Burdon, Eric Bibb či Jools Holland. Od 16. listopadu 2014 je také v Grammy Muzeu v Los Angeles otevřena výstava u příležitosti 125. výročí narození tohoto kultovního umělce, na níž lze vidět sbírku textů a dokumentů spolu s jeho dvanáctistrunnou kytarou zapůjčenou Lead Bellyho rodinou a nově vychází rozsáhlá kompilace pěti alb pod názvem Lead Belly: The Smithsonian Folkways Collection, na níž uslyšíte 108 písní.
Fotografie z koncertu 25. 4. 2015 najdete zde.
Lead Belly ve vězeňské uniformě zpívá skladbu Good Night, Irene ve společnosti svého mentora, muzikologa a folkloristy Johna Lomaxe.
Komentáře
Okomentovat