Hudební abeceda - Číselná výzva
Společný projekt, v němž jsem se rozhodla pokračovat zde kvůli nefungujícímu klubovému blogu, se vám hlásí s dalším speciálem. Místo obligátní abecedy tu máme dnes čísla, která vás měla inspirovat k výběru písní, a jak se to povedlo se dozvíte už za chvíli. Nejprve je čas k ohlédnutí za anketou k minulému dílu, věnovanému písmenu E.
Během týdne jste mohli hlasovat pro čtyřiadvacet skladeb a celkem se k nim sešlo rovných čtyřicet hlasů (18. 2. 2015, 21:40). Největší počet hlasů k jednotlivým písním nepřesáhl číslo pět a přesně tolik jich od vás získali tito interpreti: George Ezra, Evanascence a Marina and The Diamonds. V anketě je znát, že hlasuje především mladé publikum. Na druhém místě skončili Depeche Mode se svou notoricky známou Enjoy The Silence a čtyřmi hlasy.
A teď popojedeme - čeká nás výběr první číselné výzvy. Poslouchejte, hlasujte a pište své názory!
Při číselném zadání mi v mysli vyvstanul úžasný Bob Marley a jeho píseň Three little birds z alba Exodus vydaného v roce 1977. Jedná se snad o nejpozitivnější píseň, kterou znám. Většinou, když mám nějakou skladbu na mobilu nastavenou jako budík, po čase se mi znechutí, poněvadž ji mám spojenou s nepříjemným brzkým vstáváním. Three little birds je však něco tak optimistického, že ji můžu mít jako budík třeba deset let a stejně mi vadit nebude.
Enitas - mind-of-enitas.blog.cz
Tuhle písničku znám odjakživa. Za 12 korun jsem si ji kdysi koupila na SP desce abych si ji mohla přehrávat na gramofonu. Když nikdo nebyl doma, pustila jsem si písničku na plné pecky, vzala imaginární mikrofon do ruky a zpívala spolu s Michalem...Dodnes znám spoustu jeho písniček nazpamět :-D
Chudobka1970 - chudobka1970.blog.cz
Je to ujetý, prostě je to ujetý.
TlusŤjoch - tlustjoch.blog.cz
Pro toto kolo jsem zvolila písničku od mých nejmilejších Sunrise Avenue a to konkrétně z živého koncertu. Big Band Theory turné proběhlo v roce 2013 a kapela si udělala výlet i k nám. Já na to bohužel přišla náhodně až půl hodiny po skončení pražského koncertu...
Píseň First Day in My Life byla první, kterou jsem od finské skupiny The Rasmus slyšel, a hned mě oslovila, začal jsem se o ní pak zajímat více a z poslední dekády je mou nejoblíbenější. Přes skromné nástrojové obsazení (kytara, baskytara a bicí) dovede svými nápaditými melodiemi, (většinou) kvalitními texty a hutným rockovým základem upoutat, k čemuž přispívají i hlasové dispozice zpěváka Lauriho Ylönena, který také je společně s kytaristou Paulim Rantasalmim autorem repertoáru.
I když má v názvu první, je od skupiny už mou druhou, kterou do hudební rubriky posílám, předtím to byla skladba No Fear k tématu balad ve Foru Musicu, a možná nebude poslední :)
Miloš - mish-mash.blog.cz
'74 - '75 jsme zaznamenala v době, kdy jsem ještě poslouchala rádio, tedy někdy ve druhé polovině 90. let, ale nic pro mě tehdy neznamenala. Textu jsem nerozuměla, takže to byla jenom další písnička, která se mi líbila. Pak jsem rádio přestala poslouchat a na '74 - '75 pozapomněla. Z nějakého důvodu se mi vybavila loni, když jsem přemýšlela, co by se stalo, kdybych tehdy mohla zůstat. A od té doby je pro mě jednou z písní, které mě provázejí a spojují s osobou, od které jsem již dvakrát musela proti naší vůli odejít.
yellow - bez blogu
Tuto skupinu jsem objevila teprve nedávno. Bylo to díky filmu "Film mých snů" (mimochodem hrozná slátanina od Disney Channelu, tedy kromě pár písniček), kde hrál jeden kluk - Ross Lynch. Nějak jsem pak zjistila, že hraje ve skupině R5 se svými dvěma bratry Rikerem a Rockym, sestrou Rydel a kamarádem Ellingtonem Ratliffem (taková rodinná skupina). Více se mi líbí jejich nynější tvorba než ta, se kterou začínali. Dřívě totiž zkoušeli (nejspíš) rock, ale nyní zpívají spíš poprock, a je to o dost lepší. Tuto písničku mám moc ráda a dost často ji poslouchám. (Mimochodem, všimli jste si, že číslo je jak v názvu skupiny, tak v názvu písničky? :))
Kikabu - kikabu.blog.cz
Současnou situaci okolo různých talentových soutěží vůbec neznám (možná tak vyjma programátorských soutěží "velkých hráčů"), ale přiznávám bez mučení, že první SuperStar jsem nadšeně sledovala. Přiznávám taky, že zrovna Aneta Langerová nebyla ta, které bych fandila. Její písničky, alespoň tedy ty první, se ke mě přesto dostaly a spousta z nich se mi zalíbila. Zrovna 17 jsem zvlášť kolem svých 17 měla velmi ráda a dodnes (no, ne že by mi bylo zas o tolik víc) se mi poslouchá dobře.
Karryanna - www.karryanna.cz
Čím víc možností, tím složitější výběr. K dnešnímu tématu jsem vybrala skladbu své oblíbené skupiny, kterou jsem poznala náhodou na koncertě The Paranoid v Šumperku (kam mě dotáhly kamarádky), kde vystupovali jako předkapela. Nesmírně mě jejich hudba chytila a neustále mi chybí ta energie, kterou rozdávají v každé písni a v každém vystoupení.
dashenecka89 - dashenecka89.blog.cz
Písnička 21 guns z alba 21st Century Breakdown je hodně známá a možná nebudu jediná, kdo ji pošle, přesto musím - strašně by mě mrzelo, kdyby v číslovém výběru nebyla. Místo klasické verze jsem vybrala tu sborovou, která zní prostě nádherně a je zajímavým mixem houslí, elektriky, sboru a nezaměnitelného hlasu Billieho Joea. Pro mě subjektivně je hrozně důležitá a vždycky když ji slyším mi naskočí husí kůže :-).
Christiiinka - christiiinka.blog.cz
Vybrala jsem nakonec jednu klasiku, kterou si spojuji s květinovými dětmi, s válkou ve Vientamu, s filmem Forrest Gump, nebo Good Morning, Vietnam, i když tam asi ani nezazněly. Asi někomu bude připadat zastaralá a nemoderní, ale víte co, tohle byl hit, je to pěkná písnička, a zaslouží si, aby znovu zazněla. Aspoň na chvíli...
A příště vyberu něco hodně hodně moderního. Slibuju.
Van Vendy - eumenidas.blog.cz
První, která mě napadla nebyla tahle od Inny, ale od Madonny a Justina Timberlakeho 5 minutes, ale pak jsem si po hezky dlouhé době pustila tady tu od Inny a okamžitě se mi vybavily propařené večery na diskotékách před pěti-čtyřmi lety.
Hudbu zbožňuji od malička a tancování mám v srdci taky, takže dospívání a diskotéky k tomu samozřejmě patří, buď potají, klasicky přespávám u nejlepší kamarádky, nebo později už za svolení doma. 10 minutes mě provázela jedno období na těch diskotékách a ani jednou jsem nechyběla na pódiu, když začala zrovna hrát. Na ni netančit prostě nešlo a nejde. I když mě už takové diskotéky trochu omrzely a já tak dva roky na žádné nebyla, tak to člověku zachybí a teď přišla ta chuť na nějakou po takové době jít, připomenout si ty protančené fajn večery s dobrou taneční náladou.
Tea - teubujackova.blog.cz
Dnes "sázím na jistotu" a posílám song One od U2 a budu se hodně divit, pokud budu jediná, kdo tohle pošle. :D Myslím, že tenhle song zná úplně každý, protože je to za ty léta už strašně, ale strašně profláklý. :) Nicméně mně to teda vůbec nevadí a kdykoliv to někde hrajou, moc ráda si to poslechnu.
Ell-e - me-naive.blog.cz
Ó, číselný kolo přímo vybízí k tomu, abych sem rovnou napálil něco od 50 Centa. Ale vzhledem k Robčinýmu vyhrožování, že se tahle výzva ještě párkrát objeví, si asi to mučení posluchačů nechám na příště. Místo toho jsem se rozhod zamířit rovnou do alba, o kterym jsem stejně přemýšlel, že z něj dřív nebo později něco pošlu. Linkiny a spoustu jejich prvotin tu asi bude znát většina, ale dovolím si předpokládat, že Reanimation slyšeli jen fajnšmekři. Třeba ne, třeba budu překvapenej.
Já si pamatuju, že jsem se s tim albem seznámil skrz singl Pts.Of.Athrty, protože jeho video dávali v jednom kuse na Óčku (bože, já někdy koukal na Óčko…). Jelikož však můj vkus tehdy nebyl takovej, jakej je teď, moc jsem tuhle desku plnou remixů nikdy neposlouchal. Až o moc později jsme si začali rozumět a teď je to asi moje třetí nejoblíbenější placka LP. 1Stp Klosr je zajímavá přítomností Jonathana Davise z kapely Korn a taky tim, že Linkini jednoho času zpívali tu jeho pasáž při One Step Closer na živácích.
Weiler - naobojku.blog.cz
Tahle písnička mě k 30 Seconds To Mars vlastně přivedla. Nebo spíš ten klip, který mě tenkrát na MTV, nebo podobném programu, zaujal natolik, že jsem nepřepnula jinam a objevila jsem tak jednu úžasnou kapelu. Původně jsem sice chtěla poslat jinou písničku, ale tahle je pro mě nejdůležitější.
Fantaghira - fantaghira.blog.cz
Sr 71 je americká kapela z Baltimoru založená v roce 1997. Název skupiny je odvozen od letounu SR-71 Blackbird. Původním názvem kapely však byl Honor Among Thieves,což znamená v překladu "Čest mezi zloději". Skupina se nejvíce proslavila hity "Right Now" a "Tommorrow". A já sem právě teď dávám "Right Now" :-) Přeji příjemný poslech...
Tento příspěvek pro vás připravil Jirka :)
Kytarista, zpěvák a skladatel česko-německého původu Rainer Ptacek patří zejména u nás k méně známým umělcům. Narodil se ve východním Berlíně roku 1951 a rodina emigrovala do Spojených států, když mu bylo pět. První léta žil v Chicagu, což zřejmě ovlivnilo jeho celoživotní lásku k blues a v raných sedmdesátých letech se vydal na hudební dráhu.
Počátkem devadesátých let ho objevil Robert Plant a vzhledem k společnému zájmu o blues pozval kytaristu k nahrávání alba Fate of Nations. To bylo vydáno v roce 1993 a Ptacek na něm Planta doprovázel v několika skladbách, jež vyšly v UK jako B-singly. Jednou z nich je i absolutně nemelodická 21 Years s typicky temným zvukem Ptacekovy akustické kytary, jejíž neklidnou atmosféru dokresluje vypjatý Plantův vokál zvýrazněný echem. Tato raritní nahrávka vyšla později na dvoudiskovém výběru Sixty Six To Timbuktu (2003).
Rainer Ptacek zemřel v roce 1997 na rakovinu.
Robka
Zadání na příště:
Příště budeme pokračovat v abecedním seznamu, v němž už jsme se propracovali k "F". Asi vám nemusím ani opakovat, že právě na tohle písmeno musí začínat skladby nebo interpreti, které pošlete.
Pravidla rubriky:
- Rubrika je otevřena všem.
- V každém kole se můžete zúčastnit pouze s jedním příspěvkem.
- Příspěvky došlé po termínu nemusí být zveřejněny.
- Příspěvky, které nebudou respektovat pravidla a zadání, nebudou zveřejněny
- Jakékoliv připomínky, nápady, rady i výtky pište na emailovou adresu
Komentáře
Okomentovat