O hudebních Vánocích

Tak jako každý rok, i letos jsme si naložili pod stromeček pár hudebních dárků. Jsem člověk ryze nepraktický, tudíž si nepřeju nic do domácnosti (která by mimochodem zasluhovala kompletní rekonstrukci), ani nepotřebuji nic na sebe (i když zimní bundu už si kupuji druhý rok a dík mírným zimám se mi odkládání zatím nevymstilo). Dárek je podle mého věc, která potěší hlavně duši, no a protože jsme se synem oba hudební maniaci, vypadalo to u nás takhle:

***


Když jsem z důkladně zabaleného balíčku opatrně vyjmula skvostnou LP desku Led Zeppelin III, vyjekla jsem nadšením jako malá. Je to opravdu přesná replika i s otáčecím kolečkem! Jen místo původně zamýšlených zemědělských plodin se v okéncích objevují obličeje členů kapely. A vlastně to není jen jedna deska, jsou rovnou dvě!

Vidíte nápis Deluxe 2-LP Set?
***
Je nádherná... Mám tohle album od LZ nejraději a obal je jeden z nejhezčích.
***
Jirka letos dostal nejnovější LP své nejoblíbenější kapely a byl nadšen podobně. Docela mě překvapilo, že v kamenných obchodech není k sehnání. Album jsem musela objednat v zahraničí, náš trh je neuvěřitelně chudý.
Uvnitř obalu jsou kompletní texty a také šablona, pomocí níž se dá kupříkladu na zeď nastříkat logo kapely. Pěkný by byl i potisk na triko.
***
Kromě elpíček jsme si už tradičně nadělili lístky na Colours, což je vlastně kromě vánočního dárku naše každoroční dovolená. Jirka si navíc koupil vstupenku na červnový koncert Rise Against v Praze (přemlouval mě, abych jela taky, zatím váhám...) a já zase využila příležitosti, a k narozeninám jsem sobě a Lucii koupila vstupenky na společný koncert Vieuxe Tourého a Idana Raichela. Bude se konat v únoru a to je dobré načasování - v únoru totiž budeme s Lucií obě o rok starší.

Den před Štědrým dnem jsem připravila už tradičně dvě mísy bramborového salátu, postavila a nazdobila stromeček, uklidila, zabalila dárky... a pak jsem padla za vlast. Štědrý den už byl naštěstí poklidný, trávili jsme ho společně s rodiči, kam jsem přenesla cukroví a jednu z mís se salátem. Máma už několik let nepeče, takže se po sladkém jen zaprášilo. Dokonce jsem dostala pochvalu, to se mi u rodičů nestává často, chutnal i salát, což mě potěšilo. Nakonec - dobré jídlo k svátkům patří, nedělá se každý týden. Jen nevím, co řekne po Novém roce váha, to bude asi překvapení.:-) Ale zatím to neřeším, užívám si klidu a kochám se pohledem na dárky, které zaujaly čestné místo na pohovce v obýváku.

Teď mi zbývá ještě poslední úkol - koupit gramofon, abychom ty desky mohli přehrát. Legrace, co? Mám vyhlídnutý jeden krásný retro, teď to musí schválit ještě Jirka, který je technicky zdatnější a vyzná se. Silvestr už budeme trávit poslechem desek a popíjením dobrých moků - jak doufám - a taky přijede dcera, takže bude veselo. A vlastně nás čeká ještě repete nadílka, protože druhou várku si dáváme až s ní. Už se těším, až budeme zase všichni pohromadě.

Edit 17:39 - Jirka donesl stařičkou Teslu, díky níž jsem si poprvé mohla pustit desku Led Zeppelin, vydanou ještě v bývalém Sovětském Svazu. Tehdy k mání za tři ruble a padesát kopějek, dnes je to sběratelská rarita.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hudební abeceda - F jako Francie

Až naprší a uschne, pitomci

Arthur Lee: Vindicator