Neil Young - A Letter Home
Neil Young je známý propagací kvalitního zvuku; vždy se zajímal o nové technologie nahrávání i způsoby šíření hudby. Ostře kritizoval kvalitu digitálních formátů, z nichž podle něj zmíněné Mp3, spotifi i lossless reprodukují maximálně deset procent zvuku původní nahrávky. Lépe na tom nejsou ani cédé, jejichž poslech člověka už dnes neoslovuje tak, jako tomu bylo u dřívějších vinylových nahrávek. Proto už před dvěma lety představil nový přehrávač, který nabídne posluchači studiový zvuk nahrávek v digitálním formátu nejvyšší možné kvality. Přehrávač se jmenuje Pono a jeho jedinečnost tkví právě v zpřístupnění zvukových vrstev, které současné přehrávače nepřečtou.
A proč se právě o tomto zmiňuji? Je to proto, že na A Letter Home Young vsadil opět na analogový záznam - v nashvilleském studiu Jacka Whitea nahrávka vznikla na starém záznamovém přístroji z roku 1947. Jde o jakousi skříň, která se nejvíc ze všeho podobá staré telefonní budce (jak můžete vidět na obalu alba) a záznam je doslova vrýván do jediného exempláře gramodesky. Původní matrice slouží jako základ k dalšímu "rozmnožování" a na každém formátu bez rozdílu lze slyšet původní praskání a šumění - tak jak jsme zvyklí z dávných poslechů vinylů.Způsob nahrávání se určitě hodí do celkového zaměření alba - Neil Young ho celé věnoval autorům, jejichž tvorbu uctívá. Pokud se k němu dostanete zcela neznalí, může vám připadat, že jste se vrátili v čase o několik desetiletí - rozhodně vás nenapadne, že posloucháte album vydané v letošním roce. Young je prostě experimentátor a klade důraz nejen na zvuk, ale i celkovou atmosféru nahrávky.
A Letter Home je složeno z coververzí jiných autorů - výjimku tvoří mluvený úvod, A Letter Home intro, v němž Young čte dopis pro svou zemřelou matku a v němž ji nabádá, aby si promluvila s otcem (rodiče se rozvedli v roce 1957). Následuje jedenáct skladeb, mezi nimiž vyniká Girl From The North Country původem od Boba Dylana (poprvé vyšla na albu The Freewheelin' Bob Dylan v roce 1963) a Needle of Death Berta Jansche (skladba z jeho stejnojmenného debutu z roku 1965, která byla inspirována smrtí Janschova přítele Bucka Pollyho po předávkování heroinem).
Dále na albu najdeme i několik písní, které jsou známy i českým posluchačům - kupříkladu If You Could Real My Mind od Gordona Lightfoota (vyšla na albu Sit Down Young Stranger v roce 1970) je u nás známa jako Devatenáct let a přezpívali ji bratři Nedvědové. A když se zaposloucháte do skladby My Hometown Bruce Springsteena (album Born in the U.S.A., rok 1984), určitě si vzpomenete na Můj rodný dům v podání Pavla Bobka. Za zmínku také stojí Changes Phila Ochse z roku 1965, bezmála čtyřminutová balada o stárnutí, kterou Young přednáší tichým, trochu roztřeseným hlasem a doprovází se pouze akustickou kytarou.
Jack White se nakonec objevil pouze ve dvou skladbách - prvotní mylné informace o albu byly ty, že půjde o duet obou protagonistů. Zpívá a hraje na klavír v On The Road Again (singl Willieho Nelsona z roku 1980) a v poslední skladbě I Wonder If I Care as Much bratrů Everlyových si spolu s Youngem vystřihne duet.
Bezesporu nejde o nahrávku zásadního významu, přesto však je A Letter Home zajímavým počinem. Je milou připomínkou starých časů, na níž Young s úctou vzpomíná na své hrdiny. Nečekejte nic víc, nic míň - a pokud máte rádi zvuk stařičkých vinylů, pokochejte se spolu s ním. Hezký poslech!
***
Komentáře
Okomentovat