Výběr roku 1998 a vyhlášení nejlepší skladby roku 1997

Měsíc se s měsícem sešel a máme tu opět další díl ankety, která letmo mapuje jedny z nejúspěšnějších skladeb devadesátých let. Podíváme se, jak dopadly ty z roku 1997, a pak už se vrhneme na rok následující - tedy devadesátý osmý.

---

V anketě se celkem nashromáždilo 140 hlasů, jsou však rozděleny velice nerovnoměrně. V podstatě šlo o "souboj" mezi třemi songy, které dohromady posbíraly 109 hlasů. Na zbylých sedm písní pak zůstalo pouhých 31 hlasů, jak ukazuje jednoduchá matematika. A které písně tedy u vás bodovaly a které naopak upadly v nemilost?

Začneme od konce - poslední skončili Portishead a jejich All Mine s jedním hlasem. Docela se tomu divím, protože Portishead považuji za jednu ze zásadních skupin devadesátých let.

O stupínek výš se na předposlední příčce pomyslného žebříčku tísní kapely The Corrs, Faith No More a INXS. Jsou tři a po třech hlasech také sklidily.

O jeden hlas lépe je na tom Gary Moore s I Have Found My Love In You, vynikající Björk a její Jóga z alba Homogenic získala osm hlasů a devět jich na kontě má hit Everlong americké kapely Foo Fighters.

Máme za sebou spodní patro ankety a teď půjdeme nahoru. Sedmnáct hlasů a třetí místo získal Nick Cave a the Bad Seeds za skladbu Into My Arms. Druhou pozici obsadila britská kytarovka Blur, jejichž Song 2 se do finále propracoval s krásnými osmatřiceti hlasy. A na prvním místě trůní Radiohead (paradoxně, protože v anketě byli skromně uvedeni až na samém konci) s bezkonkurenčními čtyřiapadesáti hlasy za píseň Karma Police. Ta postupuje do závěrečného klání, jež se uskuteční v průběhu měsíce prosince, a v němž se dozvíme, která z písní u vás nejvíce bodovala a odnese si blogový titul Nejlepší píseň devadesátých let.

Je ale načase představit vám další desítku písní, tentokrát z už avizovaného osmadevadesátého. Je to rok na dobré skladby úrodný, tudíž se výběr často zvrhl v zoufalé dilema, kterou skladbu do ankety pustit a kterou ne. Mám v tomto roce docela dost oblíbených alb a tím pádem i písniček, takže je jasné, že někteří z mých oblíbenců dostali přednost - myslím ale, že se desítka tentokrát mimořádně vydařila a že budete mít z čeho vybírat. Zaposlouchejte se tedy a pusťte se do toho!

1. Massive Attack - Teardrop - Mezzanine

Třetí album triphopových klasiků Massive Attack, jehož vydání se opozdilo o čtyři měsíce - bylo naplánováno v prosinci roku 1997 a vychází až v dubnu.

Ve skladbě Teardrop měla původně zpívat Madonna (už dřív hostovala v písni I Want You), ale Robert Del Naja a Granley Marshall dali přednost Elizabeth Fraser z Cocteau Twins, protože měli za to, že se její citlivý vokál bude více hodit k truchlivé melodii písně. Fraser během nahrávání skladby v květnu 1997 zjistila, že se utopil její blízký přítel Jeff Buckley a skladbu mu věnovala. Píseň se také objevila jako ústřední melodie v seriálu Dr. House - její instrumentální část s basovým bubnem, připomínajícím tlukot srdce, je použita jako úvodní téma.

2. Lenny Kravitz - Fly Away - 5

Americký rockový hudebník, zpěvák a multiinstrumentalista vydal v roce 1998 své komerčně nejúspěšnější album. Potvrzují to i dvě Grammy, které získal za nejlepší mužský rockový hlasový výkon v písních Fly Away a American Woman. Fly Away je vůbec jedním z největších Kravitzových hitů a je taky jeho nejznámější skladbou - chytlavá melodie s rockovo-funkovým základem účinkovala ovšem mimo jiné také v několika reklamách.

3. Jimmy Page & Robert Plant - Most High - Walking Into Clarksdale

V anketě není možno opomenout spolupráci Roberta Planta a Jimmyho Page v devadesátých letech - započala albem No Quarter v roce 1994 (na MTV se vysílal v tomtéž roce pořad No Quarter: Robert Plant and Jimmy Page Unledded, který se stal takřka okamžitě nejsledovanějším dílem této série) a pokračovala v roce 1998 vydaným albem Walking Into Clarksdale. Album produkoval Steve Albini, kterému se podařilo zachytit jedinečnou intimitu a střídání "světla a stínu". Dvanáct originálních písní, v nichž se oba protagonisté pomyslně vracejí do kolébky blues - tedy do legendárního Clarksdale na deltě řeky Mississippi - nejsou sice typicky hitové, ale dá se říct, že hudebně jde o velice zajímavé kousky. Snad nejvýraznější skladbou z alba je singl Most High, jež zaujme nástroji, netypickými pro rockovou hudbu a orientální atmosférou i vypjatým zpěvem. V roce 1999 získal Most High Grammy za nejlepší hardrockovou performanci.

4. Dave Matthews Band - Crush - Before These Crowded Streets

Crush, přes osm minut dlouhá milostiná rocková balada s prvky blues a jazzu, byla napsána pro manželku Davea Metthewse Jennifer Ashley Harper. Nádherná skladba se stopáží přes osm minut byla pro rádia zkrácena na polovinu - na koncertech však dosahuje délky až třináct minut a je prostorem pro improvizace. Zajímavostí je, že na albu se představila v roli hostující zpěvačky i Alanis Morrisette - zazpívala ve skladbách Don't Drink The Water a Spoon.

Morcheeba na Colours of Ostrava 2009

5. Morcheeba - The Sea - Big Calm

Kapela, založená v roce 1995 v Londýně, čítá tři původní členy - bratry Paula a Rosse Godfreyovy a zpěvačku Skye Edwards. Hudba této formace má základy v trip-hopu, na albu Big Calm se však už mírně přiklání k popu, což je citelné především ve skladbě The Sea. Ta zaznamenala průlom do rádií a pomohla kapele zajistit komerční úspěch.

Morcheebu jsem viděla před pěti lety na festivalu Colours of Ostrava - tehdy ovšem s náhradní zpěvačkou Daisy Martey. Před čtyřmi lety se Skye do Morcheeby vrátila a v prosinci budou opět koncertovat v České republice - tentokrát v brněnském Bobycentru.

6. The Offspring - The Kids Aren't Alright - Americana

The Offspring jsou punk rockovou kapelou z Kalifornie, založenou v roce 1984. Jejich první stejnojmenné album však vyšlo až v roce 1989 a ze všech jejich alb v diskografii je nejsurovější. Po přelomu 90 let se kapela snažila obnovit zájem o punk rock a začala tak nahrávat více melodické písničky, které v dnešní době zná skoro každý. Své doby byli taky nejprodávanější punk rockovou kapelou všech dob. Právě na albu Americana vznikly jejich úplně nejznámější hity. Dnes The Offspring stále nahrávají, koncertují a ani jejich vyšší věk (kolem 50 let) jim nebrání tvořit energickou hudbu jako kdysi. Současná sestava čítá tyto členy: Dexter Holland (zpěv/kytara), Greg K. (bassa), Noodles (kytara), Pete Parada (bicí).

Tento kousek pro vás napsal Jirka :-)

7. Manic Street Preachers - You Stole the Sun from My Heart - This Is My Truth Tell Me Yours

S mými oblíbenci Manic Street Preachers se v anketě nesetkáváme poprvé - už jsme měli tu čest ochutnat kousky z jejich alb Everything Must Go, Gold Against The Soul a Generation Terrorist - což je s vynecháním Holy Bible z roku 1994 vlastně přehled celé jejich dosavadní diskografie. Politicky orientovaní Pouliční kazatelé se sice během let odklonili od dravého punku, který charakterizoval jejich počátky, pořád jim ale zůstával potenciál k tvorbě zajímavých a melodických kusů. Album This Is My Truth Tell Me Yours je v podstatě celé hitové a je velmi těžké vybrat jednu píseň, která by ho charakterizovala. You Stole The Sun from My Heart je skladba, která pojednává o radosti z hraní na jevišti, ale nechuti k cestování po hotelích a odloučení od rodiny. Tyto pocity se zvlášť dotýkaly baskytaristy a zpěváka Nicky Wirea, jemuž je věnována.

8. Pearl Jam - Given To Fly - Yield

Páté studiové album bylo výsledkem spolupráce celé kapely. Podle kritiky se jednalo o návrat k časnému rockovému zvuku kapely a možná jednou z takových připomínek je i Given To Fly, odkazující na skladbu Going To California ze čtvrtého alba Led Zeppelin.

9. Smashing Pumpkins - Ava Adore - Adore

Jedno z nejočekávanějších alb roku 1998 vydávají Smashing Pumpkins. Členové kapely se zatím potýkali s řadou problémů - odchodem bubeníka Jimmyho Chamberlina, špatných vztahů ve skupině i hudební nejistotou. Adore znamenalo v diskografii Smashing Pumpkins odklon od minulosti a nástup pomalejší elektronické hudby, syntezátorů, programovaných bicích, akustických kytar a klavíru rozdělil fanoušky na dva tábory. Kritika ale Adore přijala dobře, získalo i nominaci na Grammy. Ava Adore je skladbou, která vystihuje náladu alba.

10. System Of A Down - Spiders - System Of A Down

Debutové album americké alternativní metalové skupiny, která byla založena o čtyři roky dříve v Los Angeles. I když je kapela americká, všichni její členové mají arménské předky - Dan Malakian (zpěv, kytara), Serj Tankian (hlavní vokály, kytara, klávesy), Shavo Odadjian (baskytara, zpěv) a John Dolmayan (bicí). Typický styl kapely je takřka nezařaditelný a nezaměnitelný.