Patty Griffin - American Kid

Nenápadná písničkářka s kytarou a líbezným, hladivým a procítěným hlasem patří u nás k méně známým umělkyním. I pro mě by asi zůstala její existence utajena, nebýt toho, že se jednoho dne jméno Patty Griffin objevilo na seznamu spolupracovníků Roberta Planta - bylo to v roce 2010 u příležitosti nahrávání Plantova alba Band of Joy. Tehdy jsem se chytila drápkem a zamilovala se do jejího skromného a sympatického projevu.

---

Patricia Jean Griffin se narodila 16. března 1964 v Old Town, v Maine (USA), jako nejmladší ze sedmi sourozenců v rodině válečného veterána a vysokoškolského profesora, který zemřel v roce 2009. Od šestnácti let hrála na kytaru a zpívala, ale neměla ambice stát se profesionálním hudebníkem.

Po krátkém manželství, které skončilo roku 1992 rozvodem, začala hrát po kavárnách v Bostonu. Později donesla do vydavatelství A & M Records demonahrávku, která byla v roce 1996 vydána jako její debut s názvem Living With Ghosts. Deska obsahovala deset autorských, akustických skladeb ve folkovém žánru a byla její nejlépe se prodávající.

Dva roky nato vydala vysoce ceněné album Flamig Red, na němž zaexperimentovala a odklonila se od folku - nahrávka obsahovala skladby ve stylu rock'n'rollu i písně s dozvukem nové vlny. Tehdy se mezi jejími spolupracovníky objevil producent a kytarista Buddy Miller i vyhledávaná americká vokalistka a skladatelka Emmylou Harris.

Třetí album pod hlavičkou A&M Records se jmenovalo Silver Bell a bylo nahráno v roce 2000, ale bohužel tehdy nevyšlo, protože Patty kvůli klesajícím prodejům z A&M vyhodili. Skladby z něj se ale později objevovaly jednotlivě na dalších albech, vydaných už pod novou společností, nezávislým labelem ATO Recors a loni v říjnu konečně původní vydavatelství splatilo dluh a Silver Bell po dlouhých třinácti letech spatřilo světlo světa.

V roce 2013 ovšem vyšlo ještě jedno zajímavé album - American Kid, jež zpěvačka věnovala zesnulému otci. Nahrávání probíhalo ve studiu Zebra Ranch za účasti bratrů Dickinsonových, které doporučil Patty Robert Plant a rovnou si také na albu zazpíval - jeho hlas uslyšíme ve skladbách Ohio, Highway Song (zde je Plant i spoluautorem) a Faithful Son.

Převážně autorská deska je vyrovnaným dílem a posluchače si na první poslech získá silným emocionálním nábojem, který však postrádá kýčovitou sentimentalitu. Sálá z něj láskyplná atmosféra, něha i typická skromnost projevu - ať už v zadumané klavírní baladě Irish Boy nebo lehce rozverné dvojsmyslně laděné Get Ready Marie s countryovým doprovodem. Jedním z vrcholů alba je procítěný duet s Plantem v Higway Song, prozářený dokonalou symbiózou dvou spřízněných duší, za pozornost stojí i akustická balada That Kind of Lonely, v níž na pozadí Pattiny kytary zní pouze basa nebo dojemná Mom & Dad Waltz, věnovaná rodičům. Bicí a perkuse jsou na albu omezeny na minimum, když se však objeví - jako kupříkladu v temné a tajemné skladbě Ohio, je to vítané oživení.

American Kid je kouzelným kouskem z dílny talentované zpěvačky a skladatelky. Jeho intimita je podtržena skvěle budovanou atmosférou, využívající prostor mezi tóny a tichem; pestrá zvuková paleta a hřejivý zpěv zase zaručují, že se hned tak neoposlouchá. Určitě stojí za to si ho poslechnout.

Highway Song

***

Don't Let Me Die In Florida

Zdroj coveru - tamtéž si můžete poslechnout celé album.