Sixty Six To Robert Plant
Dnešní článek, parafrázující svým názvem Plantovo výběrové album Sixty Six To Timbuktu z roku 2003, má k tomuto příměru minimálně jeden dobrý důvod. Ano, je jím číslovka v názvu, vyjadřující věk oslavence - Robertu Plantovi je právě dnes šestašedesát.
Ono vzpomínané album, které je dnes už historií, má ovšem s dnešním dnem společného ještě něco - je obrazem pestrosti a různorodosti Plantovy tvorby od roku 1966, v němž coby osmnáctiletý vydal první sólový singl, až do doby, kdy jeho láska k africké kultuře vyvrcholila spoluprací s producentem, kytaristou a znalcem západoafrické a arabské hudby Justinem Adamsem, s nímž se před dvěma lety opět spojil v kapele Sensational Space Shifters. Právě s touto kapelou Plant osmého září 2014 vydává novinku Lullaby And... The Ceaseles Roar.
Zpěvák a muzikant je ve věku, v němž se mnozí už oddávají bilancování a vracejí se ke svým dřívějším počinům. Čím to, že právě jeho nová deska je jednou z nejočekávanějších letošního roku? Kořeny úspěchu hledejme v nadšení a neutuchající chuti experimentovat, v hlubokých znalostech hudebních souvislostí i schopnostech využívat nových postupů a v neposlední řadě také ve výběru spoluhráčů. Plantova alba jsou zárukou dobrého vkusu, studnicí poznání i vodítkem k pátrání po hlubších souvislostech. Je také znát, že jsou tvořeny pro radost - a to jak sobě, tak i posluchačům.
Letošní rok zastihl Roberta Planta ve skvělé formě. Koncertní šňůra, která zahrnovala zastávku na festivalu Colours of Ostrava, nabídla fanouškům kromě novinek a starších sólových kousků i přepracované skladby Led Zeppelin. I když jde o letité hity formace, která svou činnost musela po úmrtí Johna Bonhama v roce 1980 ukončit, přesto na ně lidé stále čekají a jejich vřelé reakce prozrazují, že hudba Led Zeppelin je nezapomenutelná. Dnes je už víc než pravděpodobné, že reunion Led Zeppelin se konat nebude - ač spekulace kolem možnosti, že by se bývalí členové dali dohromady, stále neutichají. Miliardu dolarů za turné s Led Zeppelin Robert Plant vyměnil za uměleckou svobodu a opakování stále stejných triků za možnost výběru těch, s nimiž by chtěl spolupracovat.
A že spoluprací za několik posledních let vystřídal mnoho - kromě té nejzásadnější s houslistkou a zpěvačkou Alison Krauss na společném projektu Raising Sand (2007) hostoval na albu More Light (2013) skotských alternativních rockerů Primal Scream, Američanům North Mississippi Allstars zahrál na harmoniku na albu World Boogie Is Coming (2013), spolupracoval s Patty Griffin na její loňské desce American Kid, společně s Patty se také podílel na albu Summer Skin (2012) americké zpěvačky a skladatelky Amy Cook, v prosinci 2013 uvedl tributní vzpomínkový koncert na počest nedožitých sedmdesátých narozenin skotského folkového kytaristy, skladatele a zpěváka Berta Jansche, 31. srpna 2013 Plant s kapelou zahráli na irském hudebním festivalu Electric Picnic po boku Johnnyho Marra a Fatboye Slima, kromě toho se věnuje také charitativní činnosti...
Od dob, kdy Plant nahrál svůj první singl Our Song (mimochodem, byl to komerční propadák) uplynulo dlouhých osmačtyřicet let. Za tu dobu stačil nejen posbírat všemožná ocenění včetně titulu nejlepšího rockového zpěváka všech dob, ale i zestárnout a vyzrát v umělce otevřeného novým směrům a vlivům, které s lehkostí spojuje na svých albech. Americký bluegrass, staroanglický folk, velšské lidové písně, blues, rock, psychedelická elektronika i západoafrické rytmy - všechno to zdánlivě neslučitelné se snoubí na jeho posledních deskách. Dobrodružný duch, inspirace spoluhráči, radost ze života, úcta k historii i otevřená mysl a chuť experimentovat - to je Robert Plant. Muzikant, bořící zažité představy o stárnoucím rockerovi, muzikant, který posluchače umí neustále překvapovat. Ať se mu do budoucna daří neméně tak dobře jako nyní!
Další informace naleznete v rozsáhlém životopise Roberta Planta zde.
Koncertem ještě lehce konsternována píšu o jeho průběhu zde, fotografie pořízena tamtéž.
***
Rainbow live 2014 - záběry natočeny na festivalu v Padově (Itálie, Hydrogen festival) a na Colours of Ostrava.
Ani se mi nechce věřit, že jsem u toho byla!
Komentáře
Okomentovat