Šesté narozeniny blogu

Před šesti lety přesně v 16:20 vyšel historicky první příspěvek na tomto blogu. Nechci pateticky vzpomínat na krušné začátky, spíš jen tak letmo zmapovat svou blogovou "kariéru" a podat pár informací a archivních tipů, které podle mě stojí za zmínku.

Jak to všechno začalo?

Samozřejmě by nebylo blogu bez internetu, to je jasné. V jedné písni se zpívá: "To byl ten slavný den, kdy k nám byl zaveden élektrický proud." No a k nám přišel jednoho dne technik a přinesl kouzelnou krabičku. Když ji zapojil k našemu tehdy novému počítači, otevřely se nám netušené možnosti.

Internet byl k nám zaveden hlavně kvůli dceři, která ho potřebovala pro své studijní účely. Syn, tehdy třináctiletý, si ovšem záhy založil vlastní blog s podtitulem "Texty, básně, povídky" a začal mě k blogování lákat. "Udělám ti design a budeš si tam psát o Robertu Plantovi," pravil. A tak mu nedalo velkou práci mě přesvědčit.

---

Proč Robert Plant?

V mých sedmnácti (a nechtějte, abych počítala, kolik let je to zpátky:-)) jsem začala poslouchat Led Zeppelin. Kdo zná tuto skupinu, jistě také ví, že Robert Plant býval jejich zpěvákem. Po rozpadu kapely v roce 1980 začal nahrávat vlastní alba, na což jsem sice přišla až daleko později, ale i tak jsem zcela stačila propadnout kouzlu jeho nahrávek (a nakonec, proč to nepřiznat, i kouzlu jeho osobnosti). No a protože neexistují žádné české stránky, které by se věnovaly hudbě Roberta Planta, rozhodla jsem se, že budu první.

I když za těch šest let už plant.blog.cz hodně změnil svou tvář a z původního záměru sklouzl k pestřejší paletě článků o hudbě a nejrůznějších textů, přesto se snažím stále pokračovat v informování o nových projektech tohoto muzikanta. Letos se v tomto směru urodilo hodně - Robert Plant za dva týdny vystoupí na festivalu Colours of Ostrava, kde samozřejmě nebude chybět má maličkost - navíc mu v září vyjde po čtyřech letech nové album . Bude tedy dost příležitostí k psaní i hodnocení, na což se opravdu těším.

Když nahlédnu do historie "plantovských" článků, které bych vám k přečtení doporučila, nabízí se mi jednoznačně nejobsáhlejší Životopis, který mapuje jeho kariéru opravdu důkladně. Mým oblíbeným je ale také Dremland, vzpomínkový Mighty Rearranger v Ostravě a kolekce, dokladující mou sběratelskou vášeň. Zde je tedy mé Vše od Roberta Planta.

Co tedy ještě najdete na těchto stránkách?

Jak je z blogu vidět, mám ráda hudbu a ráda o ní píšu - objevíte tu tedy nějaké recenze na méně známá alba (především z oblasti world music) a také mé zážitky z koncertů. Bohatá na koncertní zážitky i fotografie je také rubrika Colours of Ostrava, kde naleznete průřez několika ročníky tohoto festivalu (a brzy se můžete těšit na další). Dále je tu ještě rubrika o cestování, v níž si můžete přečíst (nejen) zápisky z Maroka, kam jsem se podívala s mou dcerou předloni na podzim.

Kromě toho je dalším mým koníčkem četba, takže můžete zabrousit i do sekce Knihy.

Od května 2010 jsem se začala zapojovat do psaní na Téma týdne, což byla pro mě v té době jedna z mála příležitostí, jak docílit toho, aby si můj článek vůbec někdo přečetl. Povzbuzena příznivými čtenářskými reakcemi jsem pokračovala ve svých fejetonech, úvahách a občas i drobných povídkách a tato blogová sekce mi také vynesla pár milých ocenění - za článek Znásilněné slovo jsem získala krásnou knížku Pohádky pro Kulíšky, za povídkovou miniaturu Odchod knihu Filipa Topola Jako pes.

Ráda se také zúčastňuji soutěží - nejvíce mě v tomto směru oslovily dvě povídkové, které probíhaly na blogu v loňském roce. V Setkání s literární postavou jsem se dostala do finálové desítky a v následující soutěži o nejlepší povídku na téma Vánoce jsem skončila na třetím místě. Moje Děvčátko a starý muž se líbili 186 hlasujícím a víc než ceny od TV Nova si vážím krásného přijetí tohoto textu od vás, čtenářů.

Ale nejen hmotné dárky mě potěšily - také umístění dvou mých článků na hlavní stránce blogu bylo příjemným překvapením a radost mi udělaly i převážně kladné reakce. Dva články, které měly tu čest pobýt jeden den v pohyblivém boxu, jsou dodnes jedněmi z nejlépe hodnocených i komentovaných na tomto blogu a konkrétně se jedná o můj pohled na problémy stáří v článku Z druhé strany a nejúspěšnější hudební typologii, nazvanou Podle tónu poznáš ptáka. Ta mi také vynesla historicky nejvyšší návštěvnost na tomto blogu - v průběhu jednoho dne zde přišlo 679 lidí! Přiznám se, že i když čísla na toplistu beru jako druhotná, byla jsem tím počtem ohromena. Vůbec jsem s tak velkým zájmem nepočítala.

Kromě toho jsem také uspořádala několik soutěží, z nichž největší úspěch měla Alba, která vám změnila život. Sama jsem k tomuto tématu napsala (samozřejmě nesoutěžní) příspěvek o Hudbě, která je mým životem. Další dvě soutěže už tak úspěšné nebyly - v jedné z nich jsem chtěla, aby se čtenáři rozepsali o svém nejhezčím zážitku z koncertu a bohužel mi vyhověli jen tři blogeři, druhá byla formou kvízu o Led Zeppelin a výhercem se stal neblogující David, který ode mě za správné odpovědi dostal hezkou knížku.

Posledního ledna tohoto roku se plant.blog stal součástí Autorského klubu, což byla pro mě velká událost. Žádost jsem měla podánu už dlouho předtím, přijata jsem nebyla. Teprve na druhý pokus a následný dotaz mi přišel email s otázkou, zda můj zájem o klub trvá a pokud ano, ať tedy sepíšu krátký informační článek. Trochu mě mrzelo, že se Standa v mém představení neobtěžoval napsat, proč nakonec můj blog přijal, ale vynahradily mi to vaše reakce. Jsem opravdu moc ráda, že můžu být mezi vámi - i když mě děsí některé v poslední době přijímané blogy (hlavně tedy jejich výběr).

A na závěr...

Jsem ráda, že mě tehdy syn "přemluvil", abych si blog založila. Stal se z něj můj velký koníček a radost z psaní mě neopouští, takže je naděje, že tu ještě nějakou dobu vydržím. Vám děkuji, pokud jste mou šestiletou bilanci dočetli až do samého konce a přeji vám, aby se vám u mě líbilo a abyste si tu něco ke čtení našli!

P.S. : Fotografie v článku je pět let stará!!!:-)