Hudební vlivy

Hudba je odvětvím umění, v němž je slovo "vliv" skloňováno takřka neustále - bez něj by vlastně vůbec neměla budoucnost a nemohla se dále vyvíjet. Hudebníci se nechávají ovlivňovat směry, inspirují se slavnějšími kolegy, kombinují a vypůjčují si motivy, vracejí se do minulosti a vytváří nové vzory pro budoucnost - zkrátka vše se v hudbě prolíná a vše se točí kolem vlivů.

---

Být ovlivněný tím správným směrem a přitom dokázat do hudby vložit pořádnou dávku invence a vlastních nápadů - k tomu je třeba nejen schopností, ale také znalostí hudebního vývoje a historie. Dnes se podíváme v krátkosti na to, jak se v minulosti vlivy v hudbě utvářely a rozšiřovaly, co na ně působilo a jak vlastně k ovlivňování docházelo.

Bezesporu nejsilnějším faktorem, který způsobil prolínání kultury jednotlivých národů, bylo stěhování a migrace obyvatel. Ať už k ní docházelo přirozeně nebo násilně, vždy si tito lidé do nového domova přinášeli kus své historie a svébytnosti. Pouta k bývalé vlasti se nedala zpřetrhat a přežívala mimo jiné i v písních, melodiích a rytmech. Příkladem mohou být kupříkladu černošští otroci, zavlečení do Ameriky z různých částí Afriky. V jejich kultuře hrála hudba a rytmus často úlohu kronik a v textech písní se zrcadlila historie jednotlivých kmenů. Hudba provázela obřady, byla důležitou složkou společenského života. Je tedy jasné, že po přesazení do naprosto jiného prostředí - navíc nepřátelského a plného útisku a nesvobody - zůstávala důležitým pojítkem s domovem a pomáhala uchovávat těmto lidem hrdost i radost ze života.

Nejen černošští otroci, ale i bílí osadníci z různých částí Evropy se stali obyvateli Nového světa. Každý z těchto národů si přivezl ze své domoviny také svůj hudební folklór a nástroje. Jednotlivé komunity si udržovaly svou kulturu, ale brzy docházelo k přirozenému mísení vlivů. I černošští otroci začali brzy přejímat do svého repertoáru hudbu, která jim byla původně cizí - a to zejména ze zcela pragmatických důvodů vylepšení pozice a povýšení ve společenské hierarchii. Otroci, hrající evropskou taneční a klasickou hudbu, bývali žádaní a zpravidla se od nich nevyžadovala těžká dřina na plantážích, ale lehčí práce v domácnosti. Na Severu i Jihu Ameriky vznikaly nejrůznější smíšeniny - od africké hudby přes lidové balady až po téměř čistou americkou "bílou" hudbu.

Amerika se vlastně stala takovým mixérem všemožných kultur a není proto divu, že zde vznikalo podhoubí většiny žánrů, které daly tvář hudební scéně následujících let. Blues, folk, country, bluegrass, rock'n'roll, rockabillly, skiffle, jazz, swing - vlastně veškeré hudební styly, které jsou určující pro vývoj hudby, vznikly v USA. Odtud se samozřejmě šířily - nejprve nesměle a s postupným rozvojem techniky stále rychleji - i do ostatních částí světa. Stačilo pak protřepat tyto ingredience s pořádnou dávkou místního folklóru a tradic a vznikaly další a další odnože. Stačí když si uvedeme jednoduchý příklad - rockovou hudbu. Jinak bude znít rocková kapela amerického Jihu, jinak rock, ovlivněný country, jinak surf rock a ještě úplně jinak blues rock - tedy hudba, zaměřená na zvuk elektrických kytar, ovšem těžící z odkazu bluesmanů z oblasti kolem Mississippi.

Ovšem nejen americká a evropská kultura je určující pro vývoj hudebních stylů. V šedesátých letech začali hudebníci pronikat stále častěji i do východních kultur - a v muzice se objevovaly i nástroje dříve netušené a neznámé. Takovou baštou hudebních průzkumníků byla Indie a tamější meditativní a duchovní hudba učarovala i Gergi Harrisonovi, který se učil hře na sitár od jednoho z v západním světě nejváženějších indických muzikantů - samotného Raviho Shankara.

Také marocká léčivá hudba Gnawa lákala další hudebníky, kteří zprvu do této severoafrické země jezdili pro levnou a kvalitní marihuanu. Tato hudba, do níž prostřednictvím kupců, uprchlíků a evropských osídlenců pronikaly další vlivy, vytváří osobitý a fantastický styl, v němž se pohanské zvyky mísí se schopností duchovní léčby a kolektivní psychoterapie. Není proto divu, že inspirovala mnohé rockové muzikanty, kteří se za ní sjížděli a jejich prostřednictvím se pak dostávala do povědomí jejich fanoušků.

V dnešním globálním světě se samozřejmě vlivy šíří daleko rychleji - není třeba jezdit za hudbou bůhvíkam, když stačí kliknout a můžeme poslouchat nahrávky z druhé strany zeměkoule. Ovšem je pravda, že v dnešní době už žádné zásadní nové spojení těchto vlivů nevzniká - v podstatě se vše točí kolem toho, co už tady bylo, jen se zvyšují technické možnosti provedení. Také můžeme pozorovat vzrůstající oblibu world music, jako hudby zatím nepříliš okoukané a ohrané, která nabízí posluchači závan svěžesti a poznání něčeho nového.

Hudba je zkrátka vlivů plná - ať už jde o styly, způsob hry nebo melodie. Jen by neměla sklouzávat k laciné recyklaci, jak se bohužel dnes často stává. A také by měla ctít tradice a znát historii - protože jejich poznání je pro vlastní vývoj muzikantů důležitý. A nejen pro muzikanty; ani pro posluchače není na škodu si připomenout, jaké vlivy se v hudbě prolínaly a co všechno ji pomáhalo utvářet. Tento krátký článek vám snad pomohl malinko nahlédnout do hudebního kotlíku a třeba ve vás i probudil chuť k vlastnímu pátrání. Hudební historie je pestrá a bohatá a při bližším zkoumání můžete objevit netušené souvislosti.