Robert Plant - Little Maggie (Lullaby and... The Ceaseless Roar)

Druhý singl z alba Lullaby and... The Ceaseless Roar se jmenuje "Little Maggie" a jeho zařazení naznačuje, že se přece jen budeme vracet hodně hluboko do minulosti.

Příběh Little Maggie je totiž starý a váže se k němu jedna tragická příhoda, která se stala v letech 1915-1916 v rodině houslisty Tommy Jarrella ze Severní Karolíny. Čtrnáctiletá Jarrellova sestřenice Jullie hlídala oheň v kuchyňských kamnech a myslela si, že vyhasl - nalila proto na dřevo petrolej, aby jej obnovila. Plameny ovšem prudce vyšlehly a zažehly v domě požár. Jullie utrpěla těžké popáleniny, na něž druhý den zemřela, ale ještě před smrtí požádala svého bratrance Tommyho, aby jí na banjo zahrál a zazpíval píseň Little Maggie.

Tato skladba v té době kolovala v Round Peak ( v místě, kde se událost stala) a byla u mladých lidí velmi populární. Little Maggie patří do rodiny takzvaného "white blues" a je součástí folklóru amerického Jihu. Tradice bílých bluesových balad pochází z konce devatenáctého století a byla předávána ústně z generace na generaci. Tento hudební styl dnes nazýváme bluegrass, původně hillbilly music, old-time music nebo mountain music podle hudby horalů Apalačského pohoří. Bluegrass vznikl smísením vlivů přistěhovalců z různých zemí - vystopujeme v něm především prvky anglického a irského folklóru - a také byl ovlivněn hudbou amerického Severu.
Skladbu Little Magic nahráli v roce 1946 The Stanley Brothers, bluegrassové duo bratrů Cartera a Ralpha Stanleyových.

Teď tedy máme před očima hrubý obrys skládanky, do které zapadá další skladba z nového alba Roberta Planta. Jednoduchá písnička se zpočátku dominujícím zvukem banja je ozvláštněna poněkud netypickým nástrojem - jednostrunnými houslemi ritti, na něž hraje Juldeh Camara. Elektronické aranže pak představují spojnici mezi historií a současností.

Opět to svědčí o tom, že Robert Plant nám bude servírovat i kousky, které donutí posluchače zapátrat hluboko v minulosti a hledat hudební souvislosti - jak má ostatně ve zvyku. Překvapující dobrodružství začíná... Poslechněme si tedy obě verze Little Maggie - tu původní i současnou.

Související články:

Zdroj informací
Náhradní živá verze
***

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hudební abeceda - F jako Francie

Obrázek
Dnešní hudební pohlednice přišla z Francie - tedy až na jednu výjimku, která potvrzuje pravidlo - a snad se bude líbit, i když na ní není podepsán nikdo ze známých a profláklých (Zaz, Edith Piaf). Než se pustíme do poslechu, přichází na řadu ještě odhalení vítěze ankety z minulého týdne. Byl věnován elektronické hudbě a i přes těsné výsledky si zlato odnáší Alan Walker ( Sing Me To Sleep ) a Jean Michel Jarre ( Oxygène ) . Obě písně mají po třech hlasech, celkový počet hlasujících bylo dvacet. Desireless - Voyage, Voyage Dneska to bylo jednoduché, chvíli jsem zvažoval 'Bongo Bong' od Manu Chao, než mě napadla hitovka zpěvačky Desireless jménem 'Voyage, Voyage'. V šesté třídě na škole v přírodě si jí kamarád pouštěl z kazeťáku asi 30x denně a dokonce se kvůli ní začal učit francouzsky (stihl několik lekcí z učebnice pro samouky, než jsem mu prozradil, že většina slov se ve fr. jinak vyslovuje než píše). Text písničky je taková reklama na cestovní kancelář, enjoy. Kvnh...
Další informace

Až naprší a uschne, pitomci

Aby bylo hned na začátku jasno, titulek nemá vyjadřovat mé city ke čtenářstvu - pouze cituje hlášku z naší nejoblíbenější pohádky. Vyřkla ji Popelka ve chvíli, kdy princ se svými přáteli vymýšleli, jak tu prostořekou "cácorku" potrestat (vyválet v trní, naplácat na zadek). Samozřejmě na žádné tresty nedošlo, Popelka totiž hochy převezla a její "až naprší a uschne" tak dostálo svému významu. I když by podle všech psychologických prognóz měla být zakomplexovanou chudinkou - přece jen si vezměte, jak ji macecha s nevlastní sestrou šikanovaly, to by dnes kdejakou jinou slečnu spolehlivě přivedlo k požívání antidepresiv - přesto si dokázala udržet sebevědomí a místy až jakousi frackovitou vzdorovitost. Když se nad tím člověk zamyslí, byla Popelka vlastně předchůdkyní dnešních feministek. No řekněte sami, je normální, aby se dívka v té době převlékala za chlapa, jezdila na koni, střílela z kuše a k tomu si ještě dovolila nazvat pitomcem jeho královskou Výsost? A navíc mu ...
Další informace

Arthur Lee: Vindicator

Obrázek
Taky jste se mnohokrát pozastavovali nad tím, že některá (stará) alba jsou dodnes známá a hraná a některá, podle vašeho názoru stejně dobrá (či snad lepší), leží v archivech a skoro nikdo si na ně nevzpomene? Taky si říkáte, proč to tak je? Proč třeba na otázku: Jmenujte slavnou kalifornskou kapelu šedesátých let (bez otazníku) většina lidí (u nás) odpoví The Doors? Není to třeba jen genialitou hudby a textů, která je nezpochybnitelná, ale též bouřlivým životem jejich frontmana Jima Morrisona? Ale bouřlivý život, plný drog, alkoholu a úletů, měli i jiní muzikanti a přesto jim to nepomohlo ke slávě. Není to vytvořením mýtu, kultu, a taky tím, že geniální Morrison byl rovněž Adonisem a sexsymbolem své doby? Tady už bych váhala s odpovědí. Možná, že lidi si spíš zapamatují kapelu, která měla v čele někoho výrazného a nejlépe někoho, kdo přispěl k její legendě. Pokud byl krásný, rozporuplný, inteligentní a zemřel za záhadných okolností, je tu velký předpoklad, že se o této kapele bude mluv...
Další informace