Výběr roku 1994 a vyhlášení nejlepšího songu roku 1993

Milí přátelé, vítám vás opět po měsíci u dalšího dílu ankety O nejlepší skladbu devadesátých let - a bude to už čtvrtý rok této dekády. Nejprve se ale podíváme, jak dopadlo hlasování u skladeb z roku 1993, konkrétně tedy na to, která skladba má zaručený postup do velkého finále, jež proběhne zde během prosince tohoto roku.

V minulém díle jsem se poněkud neúspěšně snažila přimět vás formou jakési slovní úlohy spočítat všechny hlasy, které se u jednotlivých skladeb sešly. Tentokrát nebudu mluvit v hádankách a půjdu rovnou k věci. Zatímco k roku 1992 hlasovalo pro svou oblíbenou píseň 143 lidí, v roce 1993 si zvolilo svého favorita 124 z vás. Je to pořád ještě velmi solidní účast a všem, kteří věnovali do ankety hlas, moc děkuji.

Teď tedy k výsledkům - jako poslední se umístila skladba z debutu britské skupiny Suede s názvem Animal Nitrate. Pouhopouhý jeden hlas.
Na předposledním místě jsou Smashing Pumpkins a Cherub Rock z alba Siamese Dream. Dostali od vás dva hlasy a já bych tady jen chtěla připomenout takovou věc - pokud se vám skladba líbí a napíšete mi to do komentářů, očekávám, že se to nějak projeví v hlasování. Bohužel se mi už několikrát stalo, že zůstalo jen u toho komentáře. Anketa je přitom viditelně umístěna přímo pod záhlavím, takže možnost, že byste ji přehlédli, je zcela vyloučená. Pokud mi tedy napíšete: "Dávám hlas Smashing Pumpkins", čekám, že ho tam fakt šoupnete. Je pak škoda, že váš favorit zbytečně ztrácí body.

Pokračujeme ve stoupání - na další příčce žebříčku stanuly hned dvě stylově odlišné písně. Je to trochu výstřední skladba Björk Human Behavior a kolaborace bývalého kytaristy Led Zeppelin se zpěvákem Davidem Coverdalem v přepěkné baladě Don't Leave Me This Way. Obě písně shodně získaly čtyři hlasy.
Další v pořadí jsou Verve a jejich psychedelický a poněkud dezorientovaný Motýl (Butterfly). Tato výborná skladba si našla cestičku k srdcím pěti hlasujících.
Osm z vás kliklo v anketě na skladbu od velšských Manic Street Preachers - mimochodem, mrzí mě, že jsem neviděla jejich nedávný koncert v Praze. Píseň se jmenuje La Tristesse Durera a pochází z mého oblíbeného alba Gold Against The Soul.

A teď už to přichází - první tři místa! Bronzoví skončili Radiohead a Pearl Jam; jejich skladby Creep a Rearviewmirror od vás dostaly po čtrnácti hlasech.
Stříbro si vybojovala jedenadvaceti hlasy Nirvana se skladbou Rape Me a zlato získal kdo? Bude to znít divně, ale zlatý je Robert Plant s písní I Believe z alba Fate of Nations. Celkem jste mu poslali 51 hlasů, čímž zcela s přehledem převálcoval všechny ostatní nabízené skladby.

Známe tedy vítěze a můžeme se směle vrhnout na další rok. Celkem dlouhou dobu jsem strávila poslechem nejrůznějších písní z roku 1994, škrtala a připisovala, až z toho vznikl následující výběr. Možná jsem se nechala příliš strhnout melancholií a náladovostí, určitě se v anketě promítá můj hudební vkus (ještě aby ne), a taky jsem se snažila, abyste v ní našli i něco velmi populárního (Green Day nelze přehlédnout). Snad se vám tedy bude líbit a pokud najdete něco, co vám kápne do noty, pošlete hlas!


1. Pink Floyd - album The Division Bell - High Hopes
Neprávem podhodnocená deska neúplných Pink Floyd - bez Rogera Waterse, zato s autorským přispěním klávesáka Richarda Wrighta. Obdivuji na ní především mohutný rockový sound, dokonale vystavěné skladby, bohaté aranže a vrcholnou formu všech zúčastněných. Skladba High Hopes má nádherný text, který vás vrátí do krajiny dětství - napsal ho Dave Gilmour společně se svou ženou Polly Samson.

2. Puddle of Mudd - album Stuck - Drift and Die
Skladba Drift and Die vyšla sice jako singl až v roce 2001, pochází však z debutového EP této americké partičky. Abych přiznala, mě oslovila až coby součást alba Come Clean, k němuž mě přivedl můj bratr.

3. Green Day - album Dookie - Basket Case
Jedna z nejpopulárnějších skladeb amerických punkrockových Green Day je inspirována osobními pocity a zkušenostmi kytaristy a zpěváka Billie Joea Armstronga z období, kdy mu byla diagnostikována panická porucha. Video bylo nahráno v opuštěné psychiatrické léčebně.

4. Soundgarden - album Superunknown - Black Hole Sun
Melancholická skladba grungeových Soundgarden v kombinaci s poněkud psychedelickým klipem předává naléhavé poselství o zkaženém světě, o lidské zvrácenosti a neupřímnosti.

5. Portishead - album Dummy - Glory Box
Milostná píseň trip hopových Portishead má v sobě kouzlo podmanivého vokálu zpěvačky Beth Gibbons i atmosféru jazzových klubů padesátých let. Skladba má základ v I'ke Rap II Issaca Hayese z roku 1971 a můžete ji slyšet v mnoha filmech a televizních seriálech.

6. Jeff Buckley - album Grace - Grace
Debut a zároveň jediné kompletní studiové album zpěváka a všestranného muzikanta jménem Jeff Buckley. Původně rozpačitě přijatá a špatně se prodávající deska získala na popularitě teprve časem - a je škoda, že se tak stalo až po tragické smrti Jeffa v roce 1997. Určitě všichni znáte jeho verzi Hallelujah (originál Leonard Cohen), já si však vybrala titulní skladbu Grace, která je společným dílem Jeffa a jeho spolupracovníka Garyho Lucase. Melodická melancholie.

7. Jimmy Page and Robert Plant - album No Quarter, Unledded - Kashmir
Kashmir není skladba, která by byla v roce 1994 nějakou novinkou - vyšla o dlouhých devatenáct let dříve na albu Led Zeppelin Physical Graffiti. Ovšem došlo k tomu, že pánové Page s Plantem se v roce 1994 sešli ke spolupráci, která nakonec trvala několik let a jejímž výsledkem je i tohle živé album. Nahrávka vznikala v Maroku, Walesu a londýnském televizním studiu a v říjnu 1994 ji s velkým úspěchem odvysílala MTV. Stala se takřka okamžitě nejsledovanějším dílem série Unplugged.
Skladba Kashmir, která má i v originále orientální aranžmá a jejíž text Robert Plant psal během cestování po jižním Maroku, získala na síle a s pomocí početného orchestru se povedlo stvořit z ní jeden z nejsilnějších hudebních zážitků tohoto alba. Vynikající záležitost.

8. Nick Cave & The Bad Seeds - album Let love In - Red Right Hand
Název této až strašidelně gradující skladby pochází z jednoho verše Ztraceného ráje Johna Miltona, který odkazuje na trestající Boží ruku. Videoklip pak má atmosféru hororu z éry němého filmu.

9. Low - album I Could Live In Hope - Lullaby
Debut americké indie rockové skupiny Low, kterou založili Alan Sparhawk (kytara, zpěv) a Mimi Parker (bicí, zpěv) a jenž později čítala i Steva Garringtona (baskytara). Pomalé tempo(slowcore), výrazné vokální harmonie a emotivní melodický podklad - to jsou nejdůležitější poznávací znaky této pozoruhodné kapely.

10. Pearl Jam - album Vitalogy - Better Man
Skladba z pera Eddieho Veddera měla původně vyjít na albu Vs. Ten ji napsal v době, kdy byl středoškolským studentem a hrál ji se svou první skupinou Bad Radio.


Ještě nahlédnutí do kotlíku world music:
Värttinä - album Aitara - Travuska
Salif Keita - album 69-80 - Mandjou
Ali Farka Touré with Ry Cooder - album Talking Timbuktu - Gomni
Chico Science & Nação Zumbi - album Da Lama Ao Caos - Da Lama Ao Caos

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hudební abeceda - F jako Francie

Až naprší a uschne, pitomci

Arthur Lee: Vindicator