Podle tónu poznáš ptáka

Říká se sice "podle peří poznáš ptáka, podle řeči darebáka", ale já si tohle rčení poněkud upravila pro potřeby svého rozsáhlého výzkumu, jenž se zaměřuje na dělení lidstva z hlediska hudebních preferencí. Pokud byste se rádi dozvěděli, do jaké kategorie patříte vy, rozklikněte celý článek. Prosím, berte povídání s nadhledem, rozhodně jsem neměla v úmyslu se někoho dotknout. A klidně vám prozradím své druhové zařazení.

---

1. Přepínač rádiový

Druh, zatím hojně rozšířený na celém území republiky, se vyznačuje citlivými prsty, z nichž zejména palec a ukazováček je silně vyvinut. Přepínač je spokojen, pokud se mu povede naladit stanici, která ho nejmíň irituje, což je ovšem úkol téměř nadlidský. Když na takovou narazí, je schopen nějakou dobu fungovat a vypne poslech, ovšem pokud ho nevyruší kupříkladu příliš hlasitá reklama. Pak většinou začne nadávat a ladí znovu. Vyzná se ve zkratkách jako je VKV, KV, VDV, SV, UKV a zná i názvy některých stanic, s hudbou je to ale už horší. Chutnají mu zejména kousky, které už dobře zná z dřívějších poslechů. Vyvolává to v něm pocit bezpečí. Přepínač bývá klidný, ovšem pokud mu budete točit knoflíkem rádia a přelaďovat oblíbenou stanici, může být i agresivní. Ubezpečuji vás ale, že kousnutí od něj nebezpečné není.

2. Kazisluch špuntový

Tento druh posluchače je v přírodě velmi snadno identifikovatelný. Poznáte ho podle sluchátek v uších (takzvaných špuntů) a někdy také podle extrémně hlasité melodie, která se z nich i přes zašpuntování line. Kazisluch bývá tvor introvertní a jen nerad navazuje kontakty, zvláště pokud mu ze špuntů do uší proudí oblíbená melodie. Pokud ho vyrušíte, bývá nerudný až agresivní. Pozor, někteří koušou!

Kazisluch je také postrachem na přechodech pro chodce, kde zabrán do poslechu ignoruje projíždějící auta. Nejen že mu v pozdějším věku hrozí hluchota, ale také se může stát snadnou obětí dopravní nehody. Mladí kazisluchové si ovšem nedají poradit od starších, již hluchotou postižených, a vesele si zanášejí svá sluchová ústrojí zvýšenou produkcí mazu. Někdy bývají méně snadno rozpoznatelní na první pohled (mívají dlouhé vlasy, kterými svou závislost mazaně maskují), ale v tom případě je poznáme podle lehce nepřítomného pohledu v dál, případně podle rytmického pokyvování hlavou a prozpěvování. Vzhledem k horšícímu se sluchu zpívají často falešně.

3. Maniak koncertní

Maniak se na první pohled ničím neliší od ostatních lidí, mohlo by se klidně stát, že ho v davu přehlédnete. Kde ho ovšem nepřehlédnete? No samozřejmě na koncertě. Maniak dostává během delší koncertní pauzy absťák, takže když se pak dostane pod pódium, chová se jako smyslů zbavený. Pro okolí bývá nebezpečný tak do dosahu dvou tří metrů; může se stát, že vás nechtíc povalí na zem a pak vám s gustem skočí na hlavu. Maniaci ovšem většinou bývají přátelští a pokud se s nimi naladíte na stejnou vlnu, budou se na vás zubit a plácat vás po zádech.

Doporučuje se nepodávat koncertnímu maniakovi velké dávky alkoholu. To pak nejenže neví, na čem vůbec byl, ale ani co tam dělal.

4. Úchylník platonický

Bacha na tohoto tvora. Úchylník básní o svém idolu a činí tak velmi rád, i když to okolí nezajímá. Vyznačuje se tím, že spoustu peněz utratí za veškeré propriety, týkající se předmětu své vášně, což mu občas může udělat díru do rozpočtu. Úchylník taktéž rád píše takzvané fanfiction, v nichž postava jeho idolu ztvárňuje hlavní (a dost často také úchylnou) roli. Pokud se najdou další úchylníci, kteří mu povídku pochválí, bývá nadšen a rád se s nimi spřátelí. V očích nezasvěcených je považovan za blázna.

Úchylníka můžete spatřit také na koncertech, zejména v první řadě. Pokud vedle něj stojí koncertní maniak, neštěstí je hotovo. Úchylník bývá slabších nervů a pokud mu někdo během vystoupení oblíbené hvězdy začne mávat pěstí ve výhledu, bývá velmi vulgární. Další jeho specialitou je lovení autogramů v zákulisí a vrcholem blaha je pro něj společné foto.

5. Jaktožetoneznáš ojedinělý

Již podle názvu poznáme, že jde o ojedinělý exemplář, jehož výskyt je hojnější snad pouze ve velkoměstech. Jaktožetoneznáš nikdy nepochopí, že skupinu "Masomlejn" neznáte. Bude se tomu velice divit a považovat vás za ignoranta, i když jím nejste. Tento tvor vám sice může rozšířit obzory, ale bývá někdy tak otravný, že máte chuť ho zabít. Není pak divu, že jsou JŽTN na pokraji vyhynutí.

6. Hledač youtubový

Hledač je takový samostatný průzkumník, ke svým objevům se dostává cestou složitou, klikavou. Poznáte ho hravě podle tiku v ukazováčku.

Hledač si málokdy poslechne celou skladbu, protože by to nestihl. Cos ho stále pohání hledat dál a hledat něco ještě lepšího či méně známého.

7. Tuc cucák machrovitý

Tuc cucák machrovitý rád dává na odiv svůj hudební vkus a má pocit, že z něj každý musí padnout na prdel. Proto s oblibou hlasitě poslouchá své tuc tuc u otevřeného okna, ti movitější v autě. Cestováním s tuc cucákem riskujete duševní zdraví - po třech hodinách jednotvárné hudby už se zmůžete jen na tupé kývání ze strany na stranu a ovládne vás pocit naprosté prázdnoty. Pozor na to - vaše kývání může tuc cucák pochopit tak, že se vám reprodukovaná hudba líbí a otočí volume na maximum.

Pokud tomuto druhu naznačíme, že má děsný vkus, bývá agresivní! Naštěstí jen slovně, vole.

8. Drsoň metalový

Drsoň je identifikovatelný velice lehce. Většinou má na sobě černé triko s lebkou a zkříženými hnáty nebo s nápisem Death, vyvedeném v barvě krve. Často se na jeho odění objevují různé nápisy kapel i příšery, které zobrazují její členy. Slabší povahy a babičky se drsoňům vyhýbají.

Drsoň bývá někdy kombinován s kazisluchem a sedíc v tramvaji poblíž něj, můžete pohodlně poslouchat celé album Iron Maiden nebo Slipknot. Na koncertech se z drsoně stává metla, neboť svou dlouhou hřívou doslova zametá podlahu hlediště. Má to taky ochranný efekt, protože drsoň si touto činností zajišťuje nejen dostatek prostoru, ale také ze svého dosahu odstraňuje nahromaděné odpadky, které bývají průvodním jevem těchto koncertů. Je to vlastně převlečený ekolog a v soukromí tvor mírumilovný.

9. Pogovčík divný

Na pogovčíkovi je nejdivnější to, že často vůbec nevypadá na to, co poslouchá. Ovšem když se s ním dostanete do kotle, předvede vám vlnu, jakou jste ještě nezažili. Rád se také potápí v davu a občas si lízne podlahy. Pokud přemýšlíte o původu kruhů v obilí, vězte, že žádní mimozemšťané, ale pogovčíci mají tohle na svědomí.

10. Prvok hudební

Jak napovídá označení tohoto živočišného druhu, jde o jakousi nižší formu. Prvoci berou to první, co se jim naskytne a také se rádi shlukují, aby napodobili fungování složitějších organismů. Před hudbou dávají přednost kupříkladu barvě očí zpěváka a vzhledem k věku je na koncerty rodiče raději nepouštějí. Nakonec - prvočí zájem se zaměřuje spíše na fankluby, kde se prvočky vzájemně bombardují vzkazy typu "slaďoušek nejúžasnějšššíííí" a "lovískuju ho!", doprovázené spoustou srdíček a barevných smajlíků. Podobně jako úchylníci platoničtí můžou také psát fanfiction, což ale ne každý prvok zvládne.

11. Šlágrovec dechovkovitý

Tento podivný druh se zrodil takřka okamžitě po spuštění televizní stanice Šlágr. Pokud přijdete k šlágrovci na návštěvu, budete nuceni poslouchat podivné zvuky, které vydává jeho přijímač a jež on tvrdohlavě označuje za hudbu. Na vaše námitky, že ty příšerné umělé pazvuky se nedají poslouchat, odpoví jen mávnutím ruky a konstatováním, že jste ještě mladí a blbí. A to i kdyby vám bylo padesát.