Hudební orgasmy

Hudba od počátku věků doprovázela nejen rituální lidskou činnost, ale zaujímala též významné postavení v otázkách sexuality. Nevěříte? Stačí se jen podívat do říše zvířat - ptáci vábí samičku nejen krásou svého peří, důležité jsou i hlasové projevy. A nejinak tomu bylo i u lidí. Pohybové nadání a umění udržet rytmus dávalo záruku, že je budoucí partner v dobré fyzické kondici, schopnost vymýšlet texty a melodie zase svědčila o inteligenci. To vše dohromady bylo vnímáno jako předpoklad zdravého budoucího potomstva, tak důležitého pro zachování rodu. A vlastně nás hudba a tanec provází při výběru partnera dodnes.


Už jen její samotný poslech dokáže v našem mozku způsobit vyplavování hormonu zvaného dopamin, který je zodpovědný za to, že pociťujeme lehce euforické stavy. Ty se samozřejmě dostaví pouze v případě, že písně patří k našim oblíbeným, nebo mají v sobě erotický náboj. A k násobení těchto skutečností dochází v případě, že hudbu sdílíme s milovanou osobou. Tímto se dostáváme ke skladbám, které bychom mohli označit trochu vulgárním názvem "oplodňováky".

Žádná statistika na světě nespočítá, kolik lidí bylo počato právě za zvuků těchto písní, dost často nevalné kvality. Těmi se ovšem nebudeme zabývat, v první části článku se podíváme na balady, které vynikají nejen instrumentální dokonalostí, ale též skvěle provedenými vokály. Musím přiznat, že k nim mám velmi, velmi osobní vztah, dokonce bych si dovolila tvrdit, že zhmotnělý a živoucí.

První z těchto orgastických skladeb bude Ten Years Gone od Led Zeppelin. Možná méně známá skladba z alba Physical Graffiti obsahuje všechno, co má správná balada mít - mistrovsky propracované aranžmá, napovídající, že původně byla zamýšlena jako instrumentálka a dojemný, procítěný vokál Roberta Planta, jenž zpívá hluboce osobní příběh o vzpomínkách na dávnou lásku. Něžný, takřka zasněný úvod kapela pomalu buduje a rozšiřuje o další struktury, které poskytují posluchači stále něco svěžího a nového. Jako třeba křižující se linie kytar uprostřed skladby, podpírané spolehlivým tandemem Bonham-Jonesy. Oh, Darlin'!

Druhá ukázka pochází z dílny soulového mistra hlasu, Otise Reddinga. Muž, který v šedesátých letech dostával do kolen dívky a ženy všech věkových kategorií, muž s hlasem, který je sám o sobě nástrojem. Poslouchat jeho nádherně modelovaný vokál v této skladbě ( a vlastně v jakékoli jeho skladbě) je požitek.
I've Been Loving You Too Long


Teď se ještě vrátíme na samý začátek, kde jsem psala, že schopnost tvorby melodií a hlasová vybavenost byly už u ohňů našich předků považovány za velice sexy, řečeno dnešní terminologií. Děvče se nechá snáz "sbalit", když jí mladík složí milostnou píseň, nebo jen pro ni zahraje na kytaru. I Romeo zpíval Julii pod balkonem a která dívka by alespoň na chvíli nechtěla být obdivována a obletována? Jenže málokterý mládenec dnes skládá dámě svého srdce balady jako ve středověku, to spíš napíše esemesku nebo pošle srdíčko na Facebookovou zeď.

Hudebníci jsou však stále v kurzu. Už někdy v šedesátých letech se zrodila mánie do puberty sotva dorostlých dívenek, které si při pohledu na své idoly trhaly vlasy z hlavy a ječely často tak hlasitě, že dokonale přeřvaly hudbu. Někteří pamětníci těchto časů vzpomínají na to, jak během koncertů Stounů a Beatles stékaly z parketu potůčky moči. Šílenství po hudebních idolech nahrazovalo mladým lidem božstva, k nimž vzhlíželi a jež bezmezně obdivovali. Koncerty se změnily v orgastické orgie, při nichž se publikum projevovalo různorodě.

Když se podíváme na dostupné záznamy koncertů Led Zeppelin z konce šedesátých a počátku sedmdesátých let, vidíme, že fanoušci často konsternovaně zírali na pódium a jen kývali hlavami do rytmu jako při nějakém rituálu. Během koncertů The Doors zase spatříme posluchače, zcela pohroužené do vlastního světa, který jim pomáhala dotvářet (nejen) hudba. Z průběhu sedmdesátých a osmdesátých let můžeme vidět monstrózní záznamy kapel z obřích stadionů, vytvářejících synchronizovanou lidskou masu. Něco jako mše, při nichž proudí energie oběma směry a obě strany - jak jeviště, tak hlediště - se dostávají do transu. Samozřejmě hodně záleží na složení publika, což se zase odvíjí od hudební produkce. Každá kapela i žánr má svá specifika.

Teď si pustíme další skladby, které v sobě mají silný erotický náboj především díky skvělému hudebnímu podání. První z nich bude podle mého jedna z nejvíc sexy skladeb vůbec, slavná Whole Lotta Love z alba Led Zeppelin II. Nadčasová záležitost, jež i přes čas, který uběhl od jejího nahrávání, neztrácí na své atraktivitě. Zásluhu na tom má jak zásadní bluesový riff v úvodu, tak i jeho dramatická kombinace s energickými, dravými bicími. Pak ovšem přichází proslulá improvizace ve střední části - Plantovy orgastické vzdechy se mísí s psychedelickými ale logicky plynoucími zvuky, což celé dohromady představuje dokonalé hudební ztvárnění sexuálního aktu. Vynikající záležitost!
***
Druhá skladba bude z trochu jiného ranku. The Great Gig In The Sky od Pink Floyd, která vyšla na albu Dark Side of The Moon, je založena na zpěvu beze slov, jenž ztvárnila gospelová zpěvačka Clare Torry. Smyslné výkřiky odkudsi z hlubin vyvolávají spolehlivé mrazení v zádech.
***
A naposled, do pětice všeho dobrého, si dáme skladbu - či snad příběh - který pojednává o velmi blízkém setkání Leonarda Cohena s Janis Joplin ve výtahu legendárního hotelu Chelsea v New Yorku. V tomto případě je důležitý text a sám aktér vám poví, jak se to celé seběhlo.

I remember you well in the Chelsea Hotel,
You were talking so brave and so sweet,
Giving me head on the unmade bed,
While the limousines wait in the street...

Závěrem bych vám ráda poděkovala za pozornost a popřála vám, abyste zažívali orgasmus co nejčastěji. Ten hudební samozřejmě. Hezký víkend.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hudební abeceda - F jako Francie

Až naprší a uschne, pitomci

Arthur Lee: Vindicator