Výběr roku 1992 a vyhlášení nejlepšího songu roku 1991

Uplynul další měsíc od poslední ankety roku 1991 a dnes se v článku podíváme nejen na další výběr, ale zrekapitulujeme si také krátce, pro koho jste hlasovali a kdo postoupí do vítězného souboje písní. Nejprve tedy vyhlášení vítězů.

V hudební anketě z roku 1991 se sešlo celkem 91 hlasů a z nich téměř třetinu (přesněji řečeno rovných třicet) získala skladba skupiny Pearl Jam Alive. Druzí jsou Red Hot Chilli Peppers s třinácti hlasy pro Under The Bridge a třetí místo obsadila Metallica a jejich balada Nothing Else Matters. Získali o jeden hlas méně.
Dále už to není tak zajímavé, uvedu snad jen to, že čtvrtá je Nirvana spolu s R.E.M (11 hlasů) a zcela bez hlasu se na chvostě ankety ocitli Soundgarden s Rusty Cage.

Popojedem tedy dále do roku 1992. Výběr, který si budete moci níže poslechnout, je možná poněkud nesourodý a jakožto oficiální by určitě nemohl být nikde prezentován. Ale jak už jsem tu dříve psala, dělám anketu pro zábavu a taky se snažím, aby si v ní každý našel, co se mu bude líbit. Doufám tedy, že si vyberete a přeji vám příjemný posluchačský zážitek!


1. Manic Street Preachers - Motorcycle Emptines - Generation Terrorist
Když šílení pouliční kazatelé v roce 1992 vydali debutové album Generation Terrorist, byla to bomba. Čtyři kontroverzní, inteligentní a levicově orientovaní mladíci z velšského města Blackwoodu (James Dean Bradfield, Richey James Edwards, Sean Moore a Nicky Wire) vpadli na scénu, aby se utkali s kapelami jako byli Red Hot Chilli Peppers a Guns N'Roses.
Tehdy ještě v kompletní sestavě šokovali nejen svými politickými názory, ale také osobností kytaristy Edwardse, který se opravdu s ničím nepáral - zlí jazykové tvrdí, že kontrakt k první desce s nimi Columbia Records podepsala právě kvůli němu, když si během zdlouhavého interview vyřezal do ruky nápis 4 Real (opravdu). Jeho emotivní a silné zpovědi v textech byly jedním ze základních kamenů jejich úspěchu.
R.J. Edwards, který se podílel na nahrávání první tří alb, byl rozporuplnou osobností kapely a jeho náchylnost k drogám a sebepoškozování vyvrcholily v roce 1993, kdy zemřel na rakovinu jejich kamarád a producent Phillip Hall. V té době se léčil z depresí a po krátkém období, kdy se snažil o návrat do kapely, se prvního února roku 1995 záhadně ztratil. Den před plánovaným turné odešel se svými osobními věcmi z hotelu a od té doby ho nikdo nespatřil - i když rodina a mnozí fanoušci dlouho věřili, že někde spokojeně žije svůj druhý život, byl v roce 2008 oficiálně prohlášen za mrtvého.

2. Faith No More - Midlife Crisis - Angel Dust
Úspěšná deska, poslední s kytaristou Jimem Martinem. Většinu textů napsal zpěvák Mike Patton, kromě songu Be Aggresive, který pojednává o orálním sexu (Rodddy Bottum), tří skladeb, na nichž se podíleli Billy Gould, Jim Martin a Roddy Bottum a také coververze slavného hitu Easy americké soul-funkové skupiny Commodores, který pochází z pera Lionela Richieho.
Skladba Midlife Crisis je jedním z největších hitů Faith No More a spolu s Epic se jako jediné jejich písně umístily v prestižní americké hitparádě Billboard Hot 100. Krize středního věku se rozhodně netýkala samotné osoby Pattona, který tehdy měl čtyřiadvacet - byl to tedy mladíček. Midlife Crisis byla věnována Madonně (původně dokonce nesla tento pracovní název) a její prezentaci v médiích.

3. Sonic Youth - Sugar Kane - Dirty
Americká alternativní partička Sonic Youth v roce 1992 vydala své sedmé album, z nějž jsem vybrala skladbu Sugar Kane. Znáte film Někdo to rád horké, v němž si Marylin Monroe zahrála zpěvačku Sugar Kane Kowalczyk?

4. Rage Against The Machine - Killing in The Name - Rage Against The Machine
Debut americké kapely, která jako jedna z prvních míchala zdánlivě nesourodé prvky rapu a metalu. Levicově orientovaní Rage Against The Machine se zformovali v roce 1991 v Los Angeles - mezi zakládající členy patří kytarista Tom Morello a zpěvák a aktivista Zack de la Rocha. Necenzurovaná verze Killing in The Name s výraznými kytarovými riffy a opakujícím se textem, který je zaměřen proti policejní brutalitě a rasismu, vyvolala řadu rozporuplných reakcí v médiích. V textu se sedmnáctkrát objevilo slovo "fuck" a kromě toho obsahuje zřetelné obvinění některých policistů ze sympatií s rasistickým hnutím Ku Klux Klan.


5. The Jason Bonham Band - Change Of A Season - Mad Hatter
Teď něco pro milovníky zeppelinovského soundu. Bonhamův syn Jason byl Led Zeppelin takřka odkojen, tudíž se dalo čekat, že půjde ve šlépějích svého otce. Kapela, nazývaná někdy také zkráceně Bonham, disponovala důrazným hardrockovým zvukem, údernými riffy i kvílivým a trochu afektovaným vokálem kanadského zpěváka Dana MacMastera.
V devadesátých letech byl stále velký hlad po kapelách tohoto typu, vzpomeňme kupříkladu plagiátory Zeppelinů Kingdom Come nebo veselou partičku Dread Zeppelin, která s nadsázkou parodovala jejich známé skladby. Tato skupina tělnatého zpěváka, jenž si říkal Tortelvis, zaujala i Roberta Planta a velmi ho pobavila. To ovšem jen tak na okraj a pro zajímavost.
Bonham band vydali pouze dvě alba, ale obé stojí minimálně za poslech - pro úplnost uvádím, že posloucháte song z jejich druhé desky.


6. Alice In Chains - Rooster - Dirt
Temné album Dirt, v jehož textech se odráží mučivý zápas s drogou, vydali Alice In Chains v roce 1992. Melancholické táhlé dvojhlasy (Layne Staley a Jerry Cantrell) doplňoval často akustický motiv, jako právě ve skladbě Rooster. Vynikající kousek.

7. R.E.M. - Everybody Hurts - Automatic for the People
Melancholií a smutkem bylo ovlivněno i album americké party kolem Michaela Stipa. Bývá považováno za nejlepší, co tato kapela nahrála a není také bez zajímavosti, že strunné aranže pro některé skladby (ano, i pro tuhle jímavou baladu) stvořil John Paul Jones, multiinstrumentalista z Led Zeppelin.

8. Eric Clapton - Tears in Heaven - Rush (soundtrack)
Dojemná bluesrocková skladba s procítěným Claptonovým zpěvem se objevila v kontroverzním snímku Rush. Byla napsána pro Claptonova čtyřletého synka Connora, který 20. března 1991 tragicky zahynul po pádu z 53. patra newyorského mrakodrapu.

9. Tori Amos - Winter - Little Earthquakes
Sólový debut americké klavíristky a písničkářky Tori Amos. Obsahuje její známé skladby Crucify, nebo baladu Silent All These Years a také Me and Gun, která pojednává o nejhorším zážitku, který může ženu potkat - o znásilnění a v níž zní pouze Torin hlas, plný bolesti. Pro anketu jsem vybrala speciální živou verzi hořkosladké balady Winter - nádherně sladěný duet klavíru a a zpěvaččina emocionálního vokálu.
A pokud chcete slyšet její cover Led Zeppelin (klavírní improvizace Thank You), doporučuji zde!

10. Blind Melon - No Rain - Blind Melon
Losangeleská hardrocková kapela je řazena do škatulky alternativy především pro ulítlé nápady, netradiční vokální harmonie a rozmanitost stylů ve své tvorbě. Debutové album zahrnovalo jejich největší hit No Rain se zřetelnou inspirací ve folku. Bohužel skupina neměla dlouhého trvání - v roce 1995 došlo k tragické smrti zpěváka Shannona Hoona na předávkování.

A ještě malé nahlédnutí do kotlíku world music:
1. Chabeb Khaled - Didi - Khaled
2. Ali Farka Touré - Inchana Massina - The Source

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hudební abeceda - F jako Francie

Až naprší a uschne, pitomci

Arthur Lee: Vindicator