Dhafer Youssef - Birds Requiem
Jeden z nejemotivnějších hudebních zážitků loňských Colours of Ostrava jsem zažila během vystoupení tuniského hráče na oud Dhafera Youssefa. Vynikající koncert tohoto excelentního muzikanta a zpěváka s nadpozemským hlasem vyrazil dech mnohým návštěvníkům Gongu, kteří měli tu čest být u toho.
Oud, jedenáctistrunná akustická loutna, je doma v severní Africe, na Středním Východě a Středomoří a jeho historie je dlouhá 5000 let. Prostřednictvím Dhafera Youssefa, respektovaného světového hráče na tento prastarý nástroj, má oud co říci i dnešním posluchačům. Více než dvacet let rozeznívá jeho robustní, melodické a zároveň něžné tóny moderním zvukem a cítěním. V kombinaci se zpěvem, vycházejícím z tradice súfijských mystiků, vzniká lahodně extaktický hudební koktejl, takřka čarovný nápoj přenášející posluchače do imaginárního světa.Birds Requiem, poslední album Dhafera Youssefa, bylo nahráváno ve švédském Göteborgu a tureckém Istanbulu. Kromě samotného zpěváka se na albu představili i jeho koncertní spoluhráči - estonský klavírista Kirstjan Randalu, anglický kontrabasista Phil Donkin, norský kytarista Eivind Aarset a holandský bubeník Chander Sardjoe. Mezinárodní sestavu doplňuje turecký klarinetista Hüsnü Şenlendirici, norský jazzový trumpetista Nils Petter Molvaer a turecký hráč na quanun Aytac Dogan.
Přestože je album tvořeno jedenácti nahrávkami, představuje vlastně zvukový film, ohraničený čtyřmi stěžejními motivy - "Birds Canticum," "Fuga Hirundinum," "Archaic Feathers" a "Whirling Birds Ceremony". Sám autor v jednom rozhovoru prohlásil, že jde o film o dvou entitách - těla a hledání duše. Tato myšlenka se odráží i v obrazech ptáků, zachycených v písních alba.
Birds Requiem je zlomovým dílem v tvorbě Dhafera Yousefa a představuje velmi osobní náhled do umělcova světa. Osobně složil deset skladeb z jedenácti a jediná - Khira - vznikla jako důsledek improvizace ve studiu. Podíleli se na ní kromě Youssefa i Kirstjan Randalu a Nils Petter Molvaer.
Tuniský virtuos žije od devadesátých let v Evropě a brzy získal pověst muzikanta, bořícího hranice mezi žánry. Alba jako Electric Sufi (2002) a Divine Shadows (2006) nově definují roli oudu v moderní hudbě. Youssefovy vokální kompozice, v nichž jeho hlas doplňuje zvuk nástroje, jsou vášnivé a rezonující. Zpěv Dhafera Youssefa není jen tón, vycházející z úst. Jeho dechberoucí hlas proniká všemi póry až do nejzažšího koutku posluchačovy duše. Album, které vám nabízím k poslechu, je složité popsat několika slovy. Je třeba ho slyšet a cítit jeho zvláštní, tajemnou náladu. Pro mě jedno z nejlepších alb, které jsem v poslední době měla tu čest poznat. Vřele doporučuji!
Komentáře
Okomentovat