Bez fantazie špatně se žije

Snažila jsem se v sobě probudit poslední zbytky fantazie, abych pro vás sepsala populárně vědecko-naučný článek o tom, co všechno se může skrývat pod jedním slovem. Berte to s rezervou, neboť má skomírající obrazotvornost musela být během psaní tohoto článku několikrát nakopnuta a nakonec uchlácholena sklenkou chlazeného piva.

---

1. Tvůrčí fantazie

Spisovatelé, hudebníci, malíři, skladatelé, vynálezci - ti všichni jsou nadáni motorem tvůrčí fantazie. Bez tohoto pohonu by nevznikla spousta děl, která inspirují další a další obdivovatele, čtenáře a posluchače. A také by nevzniklo mnoho užitečných věcí, které denně používáme jako zcela běžné. Bylo by zajímavé sledovat, kam až může taková fantazie sahat a čeho se díky ní ještě nadějeme.

Není řečeno, že všechno, co se urodí v mozku šílených vědátorů a fantastů, toužících po rychlém zbohatnutí, je užitečné a prospěšné. Třeba takové Google brýle (Google Glass) mají zabudovaný počítač, při jejich nošení můžete natáčet videa a fotografovat. Ale taky si chytrým brýlím postěžovat, že máte hlad a ony vás zavedou k nejbližší restauraci.

S těmito brejličkami se ale dají provozovat ještě jiné kulišárny. Třeba to, že si je nasadíte, než s partnerem hupsnete do postýlky. Je důležité, abyste je měli na očích oba, a pak už se budete jen vzájemně sledovat a na konci si brýle prohodíte. Pět hodin se můžete kochat záznamem toho, jak se během partnerských radovánek ksichtíte; pak se automaticky smaže. Zdá se vám to absurdní? Věřte, že možné je dnes všechno. Otázkou je, k čemu to všechno vlastně je dobré, když takové brýle znamenají díky nepřetržitému připojení na internet ztrátu soukromí - neboť Velký bratr vás vidí, i když sedíte na záchodě a díky brýlím zjistí, kde se pohybujete a o co máte potencionálně zájem. Nakonec, o ztrátu soukromí se nám postaral dokonale i mobil a internet.

2. Erotické fantazie

Fantazie je podněcována představami, sněním, vytvářením fiktivních obrazů a touhou. Ovšem co z toho, když v dnešní době si nemusíme nic představovat, všechno dostaneme pěkně naservírované. Dříve mužovu fantazii vzbuzoval kousek ženského kotníčku, vykukujícího zpod dlouhé sukně, dnes je přesycena obrazy poloodhalených zadků a ňader, vykukujících z hlubokých výstřihů. Samozřejmě tím nechci říct, že ženy by se měly zahalovat od hlavy až k patě. Jen mi připadá, že té nahoty kolem je až moc a že z ženy se postupem času stal sexuální objekt. Reklamy v televizi i časopisech ukazují spoře oděné mladé a krásné dívky, vyzývavě opřené o kapotu automobilu, nebo nabízející jiné zboží, které je určeno pro muže. Tím jakoby chtěli tvůrci sdělit jedno - když si muž koupí jejich auto, či nářadí jejich značky, bude za chvíli obklopen takovými dokonalými kráskami. Samozřejmě se lépe prodá auto, u kterého pózuje modelka, než kdyby se vedle něj producírovala třeba... želva. Nehledě k tomu, že tu by nebylo vidět.:-)

3. Fantazie pro smysly

Chuť, čich, zrak, sluch - smysly, jimiž vnímáme a při jejichž potěšení někdy vzdycháme - ach, to je fantazie! Chuťové pohárky dokáže uspokojit fantastická svíčková s knedlíkem od maminky (dosaďte klidně své oblíbené jídlo), čichové buňky si rochní v lehkém obláčku vůně značkového parfému nebo na svěží rozkvetlé louce, vzpomínky na dětství v nás vzbuzuje vůně čerstvě posečené trávy, ta lesní zase zvedá adrenalin houbařům. Zrak se pokochá krásným obrazem, přírodní scenérií, nebo pohledem na milovanou osobu. Při poslechu oblíbené hudby se rádi necháváme unášet ke snění a nebo naopak vyprovokovat k tanci. Zkrátka dráždění smyslů může být dobrou průpravou pro rozvoj vlastní fantazie, může nás inspirovat. Snad jedině v případě svíčkové se šesti může být vliv na naši nervovou soustavu fatální. Po jídle se odkrví mozek a místo fantazie sebou plácneme na gauč a musíme si dát dvacet.

4. Černá fantazie

Obdařeny černou fantazií bývají zejména maminky. "Ach, nechoď, nechoď na jezero, zůstaň dnes doma moje dcero, já měla zlý té noci sen, nechoď dceruško k vodě ven." Ano, takhle lamentovala matka v baladě Karla Jaromíra Erbena a její černé fantazie se bohužel vyplnily. Ve skutečnosti bývají prozaičtější - "Co když se ti něco stane? ... Nastydneš se...To není kamarád pro tebe..." a tak podobně. Bohužel se stále potvrzuje, že maminky mívají (někdy) pravdu. A hlavně strach a ten, jak známo, má velké oči.

5. Pokouší se o tebe fantas, hochu!

Tohle úsloví známé spíš ze starší literatury mělo znamenat, že chlapec blábolí v horečce, čili blouzní. Případně vůbec nemá horečku, prostě jen fantazíruje. Fantazírování, blouznění a blábolení bylo vždycky nežádoucí, proto se postiženému přiložil studený obklad na hlavu, případně se na něj vylil kyblík ledové vody, aby ochladl. Ovšem v některých případech může být fantas zaměněn se skrytou genialitou - vždyť ti pohádkoví Honzové nakonec skrze něj přišli k půlce království a celé princezně.

6. Klamné fantazie

nebo spíš představy, zvané taky fatamorgána. Žíznivý poutník se potácí pouští a najednou v mihotavém vzduchu prosyceném pískem jeho zrak zachytí na obzoru obrysy města nebo stinné oázy. Zde může vzniknout mylná představa, že poutník je stižen blouzněním, ale není to tak. Jeho oči pouze podlehly optickému klamu, při němž se během teplotní inverze zobrazuje ve vzduchu vzdálený objekt. Blouznit začne teprve tehdy, až po několika hodinách ploužení zjistí, že oáza neexistuje.

7. Závěrem

Bez fantazie bychom nemohli žít, tvořit, milovat. Nemohli bychom ani obdivovat to, co vytvořili jiní - neboť k pochopení je někdy zapotřebí pořádné dávky představivosti. Bez fantazie by nevzniklo žádné hudební dílo ( i když k otevření bran vnímání někdy bylo pomoženo drogou), neexistovala by originalita a osobitost. Bez fantazie by zkrátka byl život pořádně nudný...a šedivě všední. A ještě něco - jak jsem tak koukala na to slovo fantazie, napadla mě taková blbost:

Z fantazie

Franta žije

když v putyce

denně pije.

A diví se velice

té vší světa logice.