Zimomřivá

A tak to vypadá, když trávím větší část dne na mrazu...

Za límec zima leze mi,
je přítulná jak blecha,
a její dotek studený,
nikdy mě nevynechá.


Ponožky dvoje, čepice
a teplé prádlo spodní,
hodí se mi teď velice,
jak zjišťuji den po dni.

Vítr mi fouká do čela
a z nebe sypou se vločky,
nejraděj bych snad neměla,
na očích kontaktní čočky.

Podrážky sklouznou se na ledu,
inverze v krku zas škrábe,
nevidím dozadu, dopředu,
a už mi pomalu hrabe.

Mé ruce zmrzlé, prokřehlé,
nemají žádného citu,
myslím si cosi o nemehle,
když hledám klíče od bytu.

Ta radost, když se to podaří,
nedá se vylíčit ani,
venku ať zůstanou nezmaři,
teď se jdu věnovat spaní.
***
Björk - It's oh so Quiet

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hudební abeceda - F jako Francie

Až naprší a uschne, pitomci

Arthur Lee: Vindicator