Blogové letadlo od Vendy

Přišlo mi pozvání od Vendy, abych se zapojila do takzvaného blogového letadla pod názvem Liebster blog award. Akce spočívá v tom, že vybraní blogeři na sebe prásknou deset věcí, pak zodpoví deset otázek, které jim položil daný bloger a nakonec navrhnou deset otázek pro ty, které sami chtějí do projektu nominovat. Tu poslední část asi vynechám, protože opravdu nevím, koho bych měla poctít - a hlavně, kdo by chtěl odpovídat.

Tak začínáme!

---

Deset věcí o mně:

Jsem samotář. Asi i proto mám ráda kočky.

Neumím říkat ne a ostatní toho dost často zneužívají.

Vyhýbám se hádkám. Naopak ráda diskutuji o věcech, které mě zajímají.

Přátelům umím poradit, jen sama se sebou si občas nevím rady.

Věřím tomu, že úsměv zmůže víc než tisíc slov. A taky tomu, že jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá.

Nejsem průbojná a nerada bývám středem pozornosti.

Těžce snáším jakékoli projevy nespravedlnosti.

Život mě naučil radovat se z maličkostí a na všem špatném hledat pozitiva.

Nemám ráda lidi hloupé a ty, kteří považují peníze a majetek za nejvyšší metu svého života.

Mám ráda dobré knihy, hudbu a sypaný čaj. Každé zvlášť i dohromady.

Deset otázek od Vendy:

1. Jaký byl nejhezčí zážitek za tento rok?

Tak zážitky, to já mám pořád. Někdy je pěkný zážitek jen ráno vstát z postele a jít něco dělat.:-) Ale vážně - pokud bych to brala za rok, to jest zhruba od loňského listopadu, byl pro mě bezkonkurenční zážitek cesta do Maroka. Ať už šlo o můj první let, o to, že jsem zaspala přistání (což mi nikdo nevěří, ale je to fakt), o první dojem z marrakéšských ulic, či o poznávání naprosto jiné kultury. Nejvíc na mě ale zapůsobila poušť. Zážitek z písečných dun ještě umocňoval festival, který se tam konal a na nějž jsme se s mou dcerou vypravily. Byl to přímo koncentrát silných zážitků. Ten krásný pocit, když stojíš pod nebem plným hvězd a skoro se jich můžeš dotknout, noční ticho, kdy posloucháš jen vítr a přelévající se písečné moře - člověk cítí takovou zvláštní pokoru a zároveň vděčnost za to, že si může tyhle maličké střípky schovat hluboko do paměti. Kdykoliv mi bude ouvej, tak se s nimi můžu těšit; je to něco, co mi nikdo nevezme.

A pokud jde striktně o letošní rok, tak (samozřejmě kromě festivalu a koncertů) mně připravil nejhezčí zážitek můj syn, když mi pomohl vymalovat a vytapetovat část našeho bytu. Jeho aktivita byla vskutku nevídaná a nechat to na něm a mít k tomu finance, asi by předělal všechno. Jsem moc ráda, že mám tak hodné děti.

2. Umíte se rychle rozhodovat? Nebo jste ve svém rozhodování laxní a spíš některé věci odsouváte či necháte osudu?

Jak v čem. Jsou věci, kterých se bojím a odsouvám je na později. Strach ale nemizí, naopak se prohlubuje, a tak něco prostě nechávám osudu. Vím, že to není dobře a že je lepší mít všechno pevně v rukou, jenže ...

3. Čím byste chtěli v životě být, popř. podařil se váš sen zrealizovat?

Vším, čím jsem byla, byla jsem ráda.:-) V prvé řadě jsem matkou, což je podle mě ten největší úkol v mém životě. I když si nemyslím, že bych byla dokonalá, přesto při pohledu na své děti cítím určitou hrdost na to, že jsem je vychovala sama a že jsou takoví, jací jsou.
Jsem ale i dcerou. S touto rolí se trochu peru, protože s rodiči nemám ideální vztahy. V jejich přítomnosti se cítím pořád jako malá holčička, která něco provedla a teď musí dostat vyhubováno. Často si připadám jako hromosvod jejich nálad, každý můj názor je podroben kritice a s tím, jaký život jsem si vybrala, se nikdy nesmíří. Byla bych ráda, kdybych se naučila vycházet s nimi lépe (především s matkou) a kdyby alespoň jednou uznali, že nejsem tak špatná.

Byla jsem sestrou. Tato má role bohužel skončila tragicky jednoho krásného jarního dne a je to stav, s nímž se musím pomalu smiřovat. Dlouho jsem si nemohla zvyknout na fakt, že už nemám bratra. Teprve když odešel, uvědomila jsem si, jak moc ho mám ráda. Jen je škoda, že jsem mu to nikdy takhle neřekla. Jsou věci, které se vrátit nedají.

Co se týče profesního života, nikdy jsem si nestavěla vzdušné zámky. Chtěla jsem dělat práci, která mě bude alespoň trochu bavit a z níž budu mít dobrý pocit užitečnosti . A myslím, že se mi to splnilo. Před třinácti lety jsem nastoupila v jednom ostravském obvodu jako pečovatelka a tuto práci dělám dodnes. Staré lidi mám ráda a myslím, že i oni mají rádi mě. Možná mi to trochu kompenzuje chladné vztahy mezi mnou a rodiči.

A sny? Ty si zatím nechám pro sebe.

4. Pamatujete si na první knížku, kterou jste přečetli?

Tak to nevím. Vždycky jsem hodně četla, už jako dítě jsem ležela v knihách. Možná to byla Honzíkova cesta, kterou jsme četli v první třídě. Dodnes si živě vzpomínám na kapitolu Družstevní vajíčko.:-) To vejce tam bylo tak sugestivně popsáno, že jsem na něj měla pak chuť.

5. Dostanete zájezd zdarma jako výhru, a můžete si vybrat místo - kde byste nejraději strávili dovolenou?

Jé, tak tomu bych vůbec nevěřila. Že mi dá někdo něco zdarma. To bych brala jako podezřelé a nejspíš bych takovou výhru odmítla.

A kde bych nejraději trávila dovolenou? Určitě ne v letovisku, kde je hlava na hlavě, nebo úprkem za památkami s průvodcem. Moje představa ideální dovolené je cesta po vlastní ose s někým, s kým se cítím dobře, a kdo má alespoň o chlup větší organizační a jazykový talent než já.

6. Kdybyste se mohli vrátit do určitého času (podle vlastního výběru) a něco ve svém životě změnit, změnili byste to?

Jsem ráda, že to nejde. Určitě bych našla ve svém životě pár věcí, které by zasloužily vymazat nebo změnit, ale když se nad tím zamyslím, vždycky mi z toho vyjde, že bych tím něco jiného ztratila. Jsem toho názoru, že každý člověk je zodpovědný za všechny své činy a musí nést následky. Momentálně jsem ve svém životě spokojená a neměnila bych.

7. Kniha nebo film? (Otázka preferencí. Raději čtete nebo se díváte na filmy? Může být i jiná odpověď.)

Jednoznačně kniha. Při čtení si člověk maluje vlastní obrazy postav a scén a to mě baví. Samozřejmě záleží na tom, o jakou knihu se jedná. Pokud bych si měla vybrat kupříkladu mezi Padesáti odstíny šedi a nějakým dobrým filmem, dám přednost filmu.

Kniha je taky fajn v tom, že si ji můžu vzít všude sebou. Můžu se k ní vracet kdykoliv se mi zachce. Je pro mě zdrojem informací i možností úniku do světa snění. A taky si myslím, že pokud člověk chce sám něco psát (nemyslím rovnou knihu, ale třeba jen články na blog,) měl by číst kvalitní klasickou literaturu. Už jen kvůli rozvoji slovní zásoby a schopnosti vyjádřit se.

8. Existuje něco, co se vám v životě povedlo, čeho jste dosáhli vlastním úsilím a na co můžete být pyšní?

Přežila jsem ho, to se počítá, ne?:-) Ale vážně, už jsem tu výše psala, že jsem pyšná na svoje děti.

9. Brak versus umění. Dáváte přednost jednomu či druhému?

Nedovedu si představit, že by někdo na tuto otázku odpověděl tak, že před uměním dává přednost braku. Ono je taky trošičku složitější, co si pod pojmem brak kdo představí. Nejsem rozhodně žádný umělecký kritik, ale myslím, že mám docela dobrý vkus. Hlavně tedy co se týče hudby a knih.

10. Potkáte Boha a on vám povolí jednu otázku, na kterou odpoví. Jak by zněla?

Kdyby Bůh měl odpovídat na všechny hloupé otázky lidí, asi by nic jiného nedělal.

11. Otázka dodatečná - nemusíte na ni odpovídat
Podařilo se vám ve svém životě někomu pomoct, nebo někoho zachránit? (Myslím opravdový stav nouze, ne jen přenést babičce tašku z obchodu...)

Myslím, že jeden hrdinský čin můžou vyvážit každodenní maličkosti, kterými uděláme někomu druhému radost.

28. 10. 2013

Zde je deset mých otázek pro všechny, kteří budou svolní na sebe něco prozradit. Abych řekla pravdu, bylo těžší ty otázky vymýšlet, než odpovídat. :-) Pokud se odhodláte věnovat tomuto mému dotazníku něco svého drahocenného času, dejte vědět do komentářů.

1. Jaký je váš názor na vegetariánství?
2. Které vlastnosti (tři a více) považujete za nejdůležitější pro partnerský vztah?
3. Čeho si ve svém životě nejvíce ceníte?
4. Co pro vás znamená hudba?

5. Kdybyste si teď okamžitě mohli splnit jedno přání, co by to bylo?

6. Které lidské vlastnosti považujete za nejhorší?

7. Je pro vás důležitý první dojem?

8. Co si představíte pod pojmem štěstí?

9. Řád nebo chaos? Co vás víc charakterizuje?