Dobrý den, jsem Život
Dobrý den, dovolte, abych se vám představil. Jsem Život, přesněji řečeno Život Lidský. To na úvod, aby nevznikla mýlka, protože Život má mnoho podob a já jsem jen jednou z nich.
Být Lidským Životem není vůbec snadné, to mi věřte. Je na mě nahlíženo z různých úhlů pohledu a v každém koutě světa mám jinou cenu. Jsou země, kde neznamenám vůbec nic nebo jen velmi málo a tam lidé žijí s vědomím, že mě mohou kdykoli ztratit. V těchto zemích jsou mé kvality zcela odlišné od toho, co znáte. Stávám se cestou bolesti a hladu, válek a utrpení. I pro mě samotného je nelehké dívat se na ty, kteří od narození zápasí na mém rozhraní. Ale nemohu s tím nic dělat - jsem pouze stavebním kamenem, základem, na němž každý člověk staví sám podle toho, kde a komu se narodil.
Pak je tu opačný extrém - země, kde je naopak Lidský Život stavěn nad vše ostatní. Tam jsem povýšen nad jiné formy Života a lidé mají dojem, že jenom já mám tu nejvyšší hodnotu. V mém zájmu bezohledně drancují přírodu a zvířata - ale už dávno ne proto, aby si mě udrželi, ale proto, aby dokázali svou moc. Bláhoví lidé, kteří si tímto stylem podřezávají větev, na které sedí! Neuvědomují si, že Životy lidí, zvířat i všeho, co roste, jsou propojeny a jejich úkolem je spolupracovat a být v souladu, ne ve válečném tažení. Jenže vysvětlete to těm, kteří mají dojem, že jsou Pány všeho tvorstva.
Někdy v dřívějších dobách, kdy jsem byl ještě mladší a - přiznám se vám, i trochu hloupější - jsem měl radost, že jsem na prvním místě. Bylo tak příjemné být středem pozornosti! Trochu jsem si tím kompenzoval své pocity ze zemí Třetího světa, kde jsem fungoval jako pouhý pěšák. Sledoval jsem, jak se lidé snaží o to, aby mě žili co nejdéle a radoval se z jejich pokroků. Při tom všem jsem si vůbec nevšiml, že ze mě někteří škubají co se dá, jen aby se měli lépe, než ti druzí. Později jsem si uvědomil, že tento trend - urvi, co můžeš - se u některých lidí velice rozmohl. Jsem rád, když mě někdo žije naplno (řeknu vám, že je to pro mě ten nejkrásnější pocit), ale nesmí to být na úkor ostatních. Jsem tu pro všechny, ne jen pro pár vyvolených.
V posledních desetiletích mám čím dál víc práce, jak přibývá na světě lidí. Zároveň je čím dál víc zaměstnaná i má sestra Smrt, která má za úkol vyprovázet ty, kteří mě už odžili - ať předčasně, nebo naplněně. Společně tvoříme jakýsi koloběh, věčný zápas o místo na zemi.
Taky jsem zaznamenal, že se mě někteří lidé bojí. Dřív to bylo pochopitelné, byl jsem těžký a někdy nesnesitelný. I dnes jsem takový, ale mám pocit, že někdy si to ti lidé jen namlouvají. Právě v zemích, kde jsem na prvním místě, právě tam ze mě mívají mívají největší obavy. Někdy se vzpírají tomu mě žít a raději volí dobrovolnou návštěvu sestřičky Smrti, která jim pomůže odejít někam, odkud není návratu. Nevím, jak to tam vypadá, ale podle toho co sestra říkala, přibývá těch, kteří to chtějí zjistit dřív, než jim bylo mnou určeno.
Nemám rád, když mě někdo háže předčasně do žita. Zvlášť nerad to vidím u lidí, jejichž důvody k tomu, aby mě opustili, jsou malicherné. Naopak mám rád ty, kteří se se mnou perou a i když jim občas v tom zápasu uštědřím nějaký ten kopanec, nevzdávají se a mají vůli pokračovat dál. Sympatičtí jsou mi také ti, kteří nemyslí jen na sebe. Na ty se také občas zaměřím, a tak trochu zkouším jejich výdrž. Naložím jim třeba na hřbet víc, než těm pohodlným a sleduji s potěšením, jak s tím bojují. Občas mě za to proklínají, ale pak si uvědomí, jak moc se mnou zocelí a posílí. Takoví lidé mě žijí s pocitem, že nejsem zbytečný. A to je právě ten nejkrásnější pocit, který mohu lidem poskytnout. Škoda, že ne všichni si to uvědomují.
Závěrem bych vám chtěl dát pár rad:
1. Nehazardujte se mnou
2. Nepovyšujte svůj život nad životy druhých
3. Respektujte i ostatní formy života
4. Žijte mě tak, aby tu po vás něco dobrého zůstalo
5. Radujte se ze mě
6. Nepromrhejte mě
7. Když to bude třeba, bojujte se mnou. Nemějte strach, nemyslím to s vámi špatně. Naopak, dávám vám tím příležitost dokázat, co ve vás je.
A to je vše, co jsem vám chtěl říct. Váš Život...
Komentáře
Okomentovat