Výběr roku 1985

Milí přátelé, příznivci ankety a hudební fanoušci! Jsem ráda, že vám můžu letos už popáté přiblížit hudbu osmdesátých let. Rok 1985 je pro mě, coby fanouška Led Zeppelin, zajímavý hlavně z jednoho prostého důvodu - v tomto roce totiž vydali alba všichni zbylí členové skupiny a navíc se poprvé od svého rozpadu v roce 1980 sešli na celosvětové charitativní akci pro Afriku Live Aid. Budeme mít tedy možnost podívat se na stadion do Philadelphie a navíc si i poslechnout některé novinky, které pro nás Robert Plant, Jimmy Page a John Paul Jones v tomto roce připravili.

Dále jsem vybrala několik zajímavých skladeb, které se v žebříčku toho "nejlepšího" sice neobjeví, ale přesto stojí za zmínku. Abych řekla pravdu, tento rok je na známé a dobré písně celkem úrodný a je těžké vybrat jen deset kousků. Proto jsem článek rozdělila na dvě části. V první budou vybrané hity a v té druhé, kterou vám doporučuji, jsou kromě těch, na něž se nedostalo, i ty skladby, o kterých jste třeba ještě neslyšeli. A o to právě jde - aby se dostaly do povědomí, protože si to podle mého mínění zaslouží. Tak hezký poslech a dobrý zvuk!

---

1. Robert Palmer - Addicted To Love - Riptide

V roce 1985 pracoval Robert Palmer současně na dvou projektech. V březnu vychází Power Station, album superskupiny stejného názvu, v níž figurovaly osobnosti jako Tony Thompson z Chic (bicí), Andy Taylor (kytara) a John Taylor (baskytara), oba hráči Duran Duran. Roberta Palmera, coby zpěváka této formace, na turné pro jeho zaneprázdněnost pak nahradil Michael Des Barres, který rovněž s The Power Station vystoupil na Live Aid. Pokud vám jméno Des Barres říká ještě něco jiného, vězte, že tento zpěvák byl po několik let manželem slavné fanynky a členky The GTOs, Pamely Des Barres, proslulé svými intimními styky s řadou slavných rockerů, mezi nimiž byl i Jimmy Page.

Tony Thompson a Andy Taylor nahrávali s Palmerem také jeho osmé sólové album Riptide. To obsahovalo hit Addicted To Love, který i díky zdařilému videoklipu pomohl Palmerovi vystoupat na první místo v americkém Billboard Hot 100 Chart. O dva roky později za tuto skladbu získal cenu Grammy.

2. Gary Moore - Out In The Fields - Run for Cover

Průlomové album Garyho Moora. Ke spolupráci na něm pozval mnoho svých přátel - Glena Hughese, zpěváka a basáka Deep Purple, Paula Thompsona z Roxy Music a Phila Lynotta z Thin Lizzy. Singl Out In The Fields se stal jedním z Moorových nejprodávanějších a jeho text pojednává o náboženských nepokojích v rodném Irsku.

3. Dire Straits - More For Nothing - Brothers In Arms

Nezapomenutelný riff a počítačově vytvořený klip, který se mi nesmazatelně vryl do hlavy při sledování videotéky na polské televizi. Text písně pojednává o chlápkovi, který pracuje v prodejně s domácími spotřebiči a za zády mu najednou hrají na několika obrazovkách hudební videa z televizní stanice MTV. Komentuje to, co vidí - a to jazykem, který v reálném životě skutečně používá.

V době, kdy skladba vznikla, musela kapela na koncertech upravovat text, a také pro rádia se musela upravit, aby příliš nedráždila. V písni bylo totiž použito slovo "teplouš" a to celkem třikrát. Právě pro tento fakt byla skladba v Kanadě diskvalifikována z rádiového vysílání. Absurdita, ale i tak to dnes funguje.

4. The Cure - In Between Days - The Head on The Door

Na tomto šestém albu se oficiálním členem The Cure stal kytarista a klávesista Porl Thompson. Ano, přesně ten Porl Thompson, který hrál s Robertem Plantem a Jimmy Pageem na albu No Quarter(1994) a o osm let později i na Robertově albu Dreamland.

The Cure si ovšem automaticky spojíme se zpěvákem a textařem Robertem Smithem, jehož extravagantní zjev a zvláštní, nezaměnitelný styl zpěvu přispěl k jejímu celkovému výrazu.

5. The Sister of Mercy - Marian (Version) - First and Last and Always

Debut a stylotvorné album žánru gothic. Ovšem zpěvák Andrew Eldricht vehementně odmítal takovou kategorizaci a viděl kapelu jako moderní pokračování hudby šedesátých let.

Píseň Marian napsal kytarista Waynne Hussey a je zvláštní tím, že narozdíl od ostatních skladeb alba její text vznikl velmi rychle - údajně doslova za pár minut.

6. Robert Plant - Little By Little - Shaken'n'Stirred

Album, které Robert Plant nahrál uprostřed osmdesátých let se starou gardou spoluhráčů, určitě nepatří mezi to nejlepší, co můžete od něj slyšet. Je posledním počinem, na němž se s Plantem podílel Robbie Blunt a také první příležitostí pro bubeníka Ritchieho Haywarda (z Little Feat), který předvedl na desce smělý výkon. Dalšími členy skupiny byli Paul Martinez, Jezz Woodroffe a doprovodné vokály obstarala zpěvačka Toni Halliday. Album produkoval sám Robert Plant a Benji LeFevre a v roli koproducenta se objevil mladičký a nezkušený Tim Palmer.

Legrační bylo, že Palmer vůbec neznal písně Led Zeppelin a ani neměl povědomí o Plantově sólové dráze, a tak mu Robert jednoho dne přinesl do studia všechny desky Led Zeppelin. Palmer po letech vzpomínal na Planta jako na člověka, který měl nesmírnou trpělivost a zároveň i jako zábavného spolupracovníka. Byl ovšem muzikant, který se snažil ze všech zúčastněných vydolovat to nejlepší a i když by se zdálo, že už se mu to povedlo, přesto je mačkal dál jako citrón (s mačkáním citrónů měl dlouholetou zkušenost:-))

Existují dohady, že během nahrávání docházelo k rozepřím kvůli celkovému zvuku alba, což samotní aktéři vyvracejí. Ale když uvážíme, že pouhý měsíc po jeho vydání došlo ke spojení všech zbylých Zeppelinů na Live Aid a spekulace o obnově skupiny opět nabyly jasných kontur, uvědomíme si, jak muselo být pro Planta těžké vyrovnat se s vlastní minulostí. A nejen tou, která ho pojila s Led Zeppelin. Chtělo to prostě nový a svěží začátek, ale na něj si Robert Plant ještě tři roky počkal.

Důvodem, proč uvádím dnes tohle album ve výběru, je píseň Little By Little. Jeden ze zlatých hřebů Plantovy kariéry s velmi působivým videoklipem.

7. The Pogues - Dirty old Town - Rum Sodomy & the Lash

Druhé studiové album irské kapely, která položila základ punk folku, ovšem s odkazy na tradiční irskou hudbu. Jeho název je odvozen od jednoho z citátů Winstona Churchilla : "Don't talk to me about naval tradition. It's nothing but rum, sodomy and the lash."

8. Accept - Metal Heart - Metal Heart

Německá heavymetalová kapela Accept vydala své šesté album, fanoušky často považované za jedno z nejvýznamějších. Píseň Metal Heart je dobře známá pro použití klasických témat (Čajkovskij, Beethoven), dnes také hojně využívaných na metalové scéně.

9. Talking Heads - Road To Nowhere - Little Creature

Album s prvky Americana a country. Bylo zvoleno albem roku v The Village Voice Pazz & Jop a obal, vytvořený malířem Hovardem Finsterem, byl zvolen časopisem Rolling Stone jako nejlepší toho roku.

10. Roy Harper & Jimmy Page - Hope - Whatever Happened to Jugula?

Roy Harper platil vždy za zneuznaného umělce a podivína. Ovšem také to byl umělec, jemuž vzdávali čest jiní velikáni - jako třeba právě Jimmy Page (vzpomeňme poctu z alba Led Zeppelin III Hats of To (Roy) Harper, čili ve volném překladu Klobouk dolů před Royem Harperem.) Byl to i velký oblíbenec a přítel Davida Gilmoura, The Who, Petera Gabriela a dalších. Melodii pro skladbu Hope vymyslel Gilmour původně pro své sólové album About Face. Harper ji výrazně zpomalil a na albu zahrál spolu se svým šestnáctiletým synem Nickem.

Cover na tuto skladbu vytvořila v roce 1996 rocková skupina Anathema. Její verzi si můžete poslechnout zde.

***

Chris Isaak - Gone Ridin - Silvertone - píseň se objevila ve filmu Davida Lynche Blue Velvet (1986), šlo o první z mnoha jejich spoluprací, rok předtím se skladba objevila na soundtracku k filmu American Flyers. V roce 1987 byla použita v komedii Morgana Stewarta Coming Home.

Phil Collins - Sussudio - No Jacked Required

David Lee Roth - Coconut Grove (cover Lovin' Spoonful z roku 1966) - Crazy from The Heat

The Firm - Midnight Moonlight - The Firm (debut)

Superskupina The Firm je prvním sólovým počinem Jimmyho Page po rozpadu Led Zeppelin. Zpěvákem se stal Paul Rodgers a bicí obstarával Chris Slade. Skupina vydala dvě alba - v roce ještě 1986 Mean Bussines, ale přes částečný koncertní úspěch není spojení životaschopné a téhož roku ukončují svou činnost.

Skladba Midnight Moonlight patří k mým nejoblíbenějším z této Pageovy éry - snad tím, že střídáním nálad trochu připomíná Led Zepp.

John Paul Jones - Crackback - Scream for Help - filmový soundtrack

Skladba je výsledkem spolupráce s Pageem. Film Scream for Help byl sice propadák, ale hudba k němu byla minimálně zajímavá. Kromě toho, že si Jonesy sám album produkoval, zpíval na něm doprovodné vokály a hrál na téměř všechny nástroje - kromě bicích. Studiový všeuměl.

Rainer Ptacek - Live Downtown

Album arizonského kytaristy česko-německého původu je jedním z těch, které běžně nemáte možnost slyšet. Je to ovšem velká škoda, protože Rainer Ptacek je vynikající bluesový kytarista, jehož služeb využil Robert Plant v roce 1996 na albu Fate of Nations. Pokud si ale chcete album poslechnout, klikněte na odkaz, najdete ho celé na jednom místě. DOPORUČUJI!

Red Hot Chilli Peppers - Jungle Man - album Freaky Styley

S Georgem Clintonem, coby producentem i zpěvákem doprovodných vokálů. Druhé album kapely nedosáhlo komerčního úspěchu - dnes ho ve své diskotéce mají snad jen pravověrní fanoušci - ale je minimálně zajímavé sledovat, jak se vyvíjel budoucí styl kapely, která svou největší slávu zažila v devadesátých letech.

Aerosmith - My Fist Your Face - Done with Mirrors

Stevie Wonder - Part - Time Lover - In Square Circle

Porky's Revenge! - Philadelphia Baby - The Crawling King Snakes(Robert Plant)

Cover Charlie Richa nahrál Robert Plant se skupinou, pojmenovanou pro tuto příležitost The Crawling King Snakes - stejně, jako se jmenovala jedna z jeho kapel ze šedesátých let, v níž se setkal s Johnem Bonhamem (nyní ho zastupoval Phil Collins). Pro zajímavost - skladbu nahrál Plant v roce 1983 (i když to tak na první poslech nepůsobí) a je jednou z jedenácti tracků alba. O trojdílné filmové sérii si můžete přečíst zde

Akce

13. 7. 1985 se konalo Live Aid. Koncerty probíhaly současně v Londýně a Philadelphii. Právě tam vystoupili po pěti letech opět Led Zeppelin.

Původně chtěl Robert Plant na této akci vystoupit se svou skupinou, ale nakonec ho organizátoři přemluvili, aby se spojil se svými bývalými kolegy a zahráli společně. Na poslední chvíli se domluvili a poprvé po pěti letech mělo dojít zase k obnovení Led Zeppelin jen pro tuto událost. Další ze členů tohoto spojení byl Phil Collins, který kvůli tomu přiletěl z Londýna a měl na starosti bicí. Jako druhý bubeník se představil Tony Thompson z Chic (už jsme o něm dnes slyšeli, hudební rybníček je malý) a Robertův basista Paul Martinez se naučil Jonesovy party s tím, že Jonesy ovládl klávesy.

Na zkoušení měli strašně málo času, vzhledem k tomu, že se všechno odehrálo narychlo. Zkoušeli jen s Tony Thompsonem (Collins přiletěl z Londýna těsně před koncertem) a celá zkouška trvala hodinu a půl.

Koncert, který přenášela televize po celém světě, sledovaly miliony lidí a další statisíce přímo na stadionu ve Filadelfii. Tohle vystoupení, i přesto, že ho provázely problémy se zvukem a televizní přenos nezprostředkoval úžasnou atmosféru, mělo velký význam pro celý svět. Jak velký ten význam byl, potvrdili lidé tím, že během koncertu Led Zeppelin stoupla vybraná částka na oběti hladomoru v Africe o nemalou sumu.

Kapela hrála dvacetiminutový set, během něhož zazněl Rock and Roll, Whole Lotta Love a Stairway To Heaven. I když nebylo vystoupení bez chyb, Robert se zpočátku ve výškách nechytal a Jimmyho hra také nebyla už tak hbitá a přesná, přesto mělo tohle vystoupení obrovský úspěch.

***

Zdroj druhého obrázku