Všichni jsme lidé

Začnu poněkud zeširoka, za což se předem omlouvám, ale je tu pár věcí co mě neskutečně štvou (a věřte, že mě napadá daleko peprnější výraz).

---

Pracuji třináct let se starými lidmi, z nichž se posledních pár let stali senioři a i když jsou to stále titíž lidé, místo péče o ně se teď vytváří individuální plány. Místo jednotlivých osob máme klienty a uživatele sociálních služeb, babičky se nám už nesvěřují se svými strastmi a vzpomínkami, ale sledujeme jejich osobní příběhy. Samozřejmě je důležité vše mít v pořádku papírově. Zkuste si představit, jak tvoříte individuální plán člověku, kterému je devadesát. Zeptejte se takového člověka, jaký má dlouhodobý cíl. Většinou vám odpoví, že jeho největším přáním je zemřít bez bolesti ve spánku.

Podle mě je největším nešvarem dnešní společnosti to, že přestáváme vnímat člověka jako osobnost a nesmyslně škatulkujeme lidi do skupin, abychom je takzvaně ochránili před diskriminací, ale tím je vlastně ze společnosti vylučujeme.

Stejný případ, jako jsem uvedla se seniory, je dnes aktuální i v případech Romů. Dříve se jim říkalo Cikáni a i oni sami se tak nazývali, jenže pak přišlo nařízení, že tohle pojmenování je hanlivé a bude se používat výraz Rom. Pro Romy se vytvářejí programy začlenění do společnosti, poskytuje se jim sociální bydlení, na školách pracují romští asistenti, což je jistě chvályhodné a potřebné. Ale přesto mám pocit, že v dnešní společnosti bují rasismus o mnoho více, než v dobách, kdy byli Romové Cikáni.

Jistě je na vině i mediální masáž, která vydražďuje takzvaně slušné a bezproblémové obyvatelstvo k nenávisti a zášti k této skupině obyvatel. Přestali jsme vnímat jednotlivce a nyní tedy máme skupinu, co dělá problémy a je snadno rozpoznatelná pro svou barvu pleti.

Myslím, že o sobě můžu s klidným svědomím prohlásit, že rasista nejsem a lidi nerozlišuji podle barvy, ale podle toho, jak se chovají. Romové to v dnešní tržně zaměřené společnosti nemají vůbec lehké, protože jejich priority jsou naprosto někde jinde. Upřednostňují rodinu, ve většině případů příliš nedbají na formální vzdělávání svých dětí, sdružují se do společenství a nejsou zvyklí sedět doma, někteří se chovají hlučně. Jejich mentalita se od té naší odlišuje.

Když jsem pročítala články, vztahující se k tématu, překvapilo mě, jak hluboko jsou mezi námi zakořeněné předsudky vůči těmto lidem. Spoustu zla má na svědomí neinformovanost, nebo spíš zkreslené informace, které lidé přijímají z "nezávislých" zdrojů. Tak po internetu kolovaly zprávy o tom, jaké důchody získávají nikdy nepracující Romové a že se jim důchod vypočítává z průměrné mzdy. Případně v souvislosti s právě narozenými paterčaty se neustále řešila situace "bílých" čtyřčat, která se podle některých zpráv musí tísnit v jednopokojovém bytě.

Musím přiznat, že mě pročítání příspěvků mladých lidí, u kterých bych předpokládala větší nadhled a ne jen papouškování toho, co slyšeli v televizi, dost vyděsil jejich radikalismus a někdy i zcestné a silně rasistické názory. Budu teď pár z nich citovat:

"Nenávidím je tak jako tak a nenáviděla bych je vždycky, mohou si za to sami, jak my "bílí" říkáme: "Hitler zvolil špatné lidi na zabíjení. Do plynu měl dát tyhle svině černý! A v tom lepším případě je všechny postřílet, normálně postřííílet!"

Co k tomu říct? Spousta Romů zahynula v koncentračních táborech, vlastně z našich "českých Cikánů" jich mnoho nepřežilo. Přát někomu smrt jen pro jeho "špatný" rasový původ je nelidské. Je smutné, když tato slova napíše dívka, která snad někdy v budoucnu bude matkou. Jak by asi bylo jí, kdyby její děti někdo napadal a chtěl postřílet jen kvůli tomu, jak vypadají? Z tohoto komentáře přímo odkapává zloba a zášť.

"Poslední čtyřčata v Česku žijí v 1+1 a bez peněz! A Cikánka má paterčata a má nový být a dvě chůvy ! Tak kde to jsme? Když jedna nejmenovaná osoba má stejně peněz jako já na mateřský a to má dluhy za mhd a za krádeže, a bůhví za co všechno by měla sedět, ale ne oni jí ještě dají peníze! Já, když jsem přišla o práci, nikdo mi nic nedal, a ona co nepracovala nikdy dostává to co já s miminkem? Takže si leží doma, nedělá nic!"

Typický výkřik zde už zřejmě mladé ženy. JÁ nemám a oni jo. Takže by jim to měli vzít a dát mi.

"Tak Romy já nemusím. Nemám je ráda, protože jsou hrozní. Protože kradou, nepracují a vždy dělají to, co nemají. Za svůj krátký život jsem poznala pár Romů, co se chovají jako normální lidi. Chovali se jako bílý člověk."

A jak se chová bílý člověk? Zní mi to trochu jako z dob otrokářství, kdy byli bílí nadlidé. Hlavně aby se nechovali jako Kalousek!

"Tohle je snad naše republika, no ne? Žijeme na místě, kde musíme podléhat Cikánům. Celý měsíc člověk tvrdě pracuje, aby vůbec přežil, zaplatí daně a jeho těžce vydřené peníze jdou Cikánům do kapes a ti pak chodí a chudáku člověku se smějí do tváře...

Stát by je neměl podporovat, měl by všechny ty, co nepracujou a pobírají sociální dávky a jsou všeobecně nepřizpůsobiví vyhnat ze země. Nevěřím, že je normální, aby v Česku byli hlavními občany Romové."

Nejvíc mě vždycky baví, jak se tvrdou prací a těžce vydřenými daněmi ohánějí lidé, kteří ještě ani nezvedli prst ke skutečné práci. Tento příspěvek přesně kopíruje mediální obraz, který se nám předkládá - nepřizpůsobiví, pobírají dávky, naše peníze jim jdou do kapes. Celý tento kouzelný článek je zakončen demagogickým výkřikem : "Pryč s nepřizpůsobivými!" Musela jsem v příspěvku ovšem opravit pravopisné chyby (to ale ve všech), a tak bych pisateli doporučila, aby v češtině dával větší pozor. Zvláštní, že spousta těch, kteří se ohánějí nacionalismem, má problém se vůbec vyjádřit.

"Romové a Cikáni jsou stěhovavý národ. Spíš bych řekl, že agresivnější jsou Cikáni. Jsou schopni vyvádět i skrz každou maličkost a navíc většina Romů a Cikánů dostává byty od státu. Spíše bych řekl, že se jim nechce dělat a spoléhají na příspěvky, proto také roste kriminalita. Jsou schopni zabíjet i pro každou maličkost, proto si na ně dávám veliký pozor."

Schopni zabíjet pro každou maličkost? Ach jo, hraní počítačových her je opravdu zlo.

"Já s nimi osobně špatné zkušenosti nemám. Jednoho máme ve třídě, nebavím se s ním, pokud nemusím, ale podle toho co furt dělá mně a třeba i mým kamárádkám zkrátka je moc v lásce nemám asi tak."

Nemám špatné zkušenosti, ale nemám je prostě v lásce. Asi tak...

Co k tomu dodat? Snad jen to, že se poslední dobou neustále přesvědčuji o tom, jak rasismus bují do obludných rozměrů. Všichni jsme lidé a podle toho bychom se k sobě měli chovat. Samozřejmě jsou mezi námi lidé různí, ale měli bychom přestat škatulkovat dobro a zlo podle ras a barev. Protože to je zaručená cesta do pekel. Lidé jsou různí a ne každý má to štěstí a narodí se "správným" rodičům. Tak jako to štěstí neměla už zmíněná paterčata, která někteří nenáviděli už před jejich narozením. Jediným důvodem k této nenávisti byl původ rodičů - a to je podle mě rasismus v nejčistší podobě.