Povodně aneb češtinářský koutek
Náš jazyk je bohatý jako starý strom. Kmenem jsou mu slova, která se rozbíhají do košaté koruny přidáváním mladých větviček v podobě předpon a přípon, kořen prastarého stromu tvoří zase nezměnitelný slovní základ. Občas se na něj naroubují nové cizokrajné štěpy, jejichž význam ne vždy dobře chápeme a používáme. Bývají jen na ozdobu a libují si v nich hlavně lidé, kteří chtějí ostatním předvést svůj obrovský rozhled a přebujelou inteligenci (neboli česky chytrost).
My se pro dnešek spokojíme pouze se slovy českými, a protože máme jako téma týdne povodně, bude základním kořenem těchto slov základ "vod".
Podívejme se na to logicky. Slova voda, vodák, vodárna, povodí, povodně, vodomil, vodník, vodouch, vodička, vodnice, vodový, vodní, odvodnit, zavodnit, vodopád, vodnatý, vodováha - ta všechna mají slovní základ "vod" a jejich význam chápeme tak, že souvisí nějak s vodou.
A teď se podíváme na slova, která s vodou nesouvisí, ale přesto mají tentýž základ.
Jsou to kupříkladu tato: závod, důvod, průvod, přívod, vývod, návod, rozvod, zpravodaj, úvod, vodit, svod, původ, převod, obvod, odvod, podvod, doprovod.
Je to opravdu ošemetné, vezměme si třeba hned první slovo závod. To může mít více významů, záleží na tom, v jaké souvislosti ho použijeme. Pokud se jedná o tovární závod, jde o budovu, do které chodí dělníci pracovat a úředníci úřadovat. Závod automobilů je zase soutěž, při které jde o rychlost a výkon. S vodou by mohl takový závod souvisel, kdyby šlo třeba o závod kánoí.
A co teprve slovo rozvod! Známe rozvod elektřiny, plynu i vody a zároveň tohle slůvko označuje i onu situaci, do níž se nechtěně dostává podle statistik asi každá druhá rodina. Mnohem víc by se pro tuto příležitost hodilo slovo rozluka, ovšem to by zase mohlo svádět k podobnosti s výlukou. Ale když se nad tím zamyslíte, ono se to zas tak moc neliší. Při rozluce dojde k dočasné výluce, odluce a teprve za nějaký čas se oba vagóny původní soupravy rozjedou samostatně.
Nakonec bude možná významově trefnější rozvod, neboť i on se svým průběhem podobá povodni. Někdy přichází jako velká voda, bere vše, co mu stojí v cestě a neohlíží se na nikoho. Dva lidé, kteří si dřív slibovali vzájemnou lásku a podporu, se při rozvodu stávají podvodníky, házejí na sebe špínu a odklidit nánosy bahna bývá po něm stejně těžké, jako po povodni.
V předešlém odstavci jsem zmínila slovo podvodník, podívejme se tedy na něj. Logicky mě při slově podvod napadne, že jde o něco, co se děje pod vodou. Podvodník tak využívá vodní hladiny k zamaskování svých nekalých činů a čím je hladina vyšší, tím lépe pro něj. Tudíž je jasné, že pro spoustu podvodníků znamenají povodně žně. Je to i proto, že voda při povodni bývá kalná a pohled pod hladinu je znemožněn její neprůhledností. Nepleťme si ovšem vodníka s podvodníkem! Vodník sice lidem škodí tím, že se snaží je stáhnout do svého království a nebohou dušičku utopeného pak uloží do malovaného hrníčku, ale podvodník (někde se mu říká též šmejd) se snaží obohatit na co největším počtu lidí. Těm po nájezdu podvodníka zbývají už jen oči pro pláč a v horším případě jim pak nezbyde nic lepšího, než se utopit sám a bez pomoci vodníka.
Tak to vidíte. Občas se slova tváří dvojsmyslně, ale když se jim podíváme na zoubek (či na kloub), hned zjistíme, co jsou zač. Ať se vám vyhnou povodně veškerého druhu a hlavně - pozor na podvodníky! Někdy se totiž převlékají za vodníky.
Komentáře
Okomentovat