Freeganství jako životní styl
Není žádnou novinkou, že v zemích s vysokou životní úrovní se vyhazuje velké množství potravin. Někde tento odpad tvoří až čtyřicet procent všech poživatin a kupříkladu Spojené Státy by ze všeho, co se vyhodí, nakrmily celou Afriku. A nejde jen o jídlo - stejným způsobem se lidé zbavují i elektroniky, oblečení, nábytku, předmětů do domácnosti a spousty dalších věcí. Doba nás naučila zbytečnému plýtvání a absolutní neúctě k lidské práci - a asi málokdo z nás se zamýšlí nad tím, kde a za jakých podmínek byl ten určitý výrobek vyroben a že pochází třeba ze zemí, využívajích běžně otrockou dětskou práci.
Málokdo při nákupu v supermarketu uvažuje nad tím, jakou trasu absolvovala jablka ze Španělska a kolik hektolitrů pohonných hmot bylo spáleno během jejich přepravy. Tomuto přístupu nás naučil současný systém, který na spotřebitele naléhá ve stylu - Nepřemýšlej, nakupuj! Když přičteme ještě skutečnost, že většina spotřebních výrobků je dnes nekvalitních a jejich oprava se záměrně nevyplácí, vychází z toho, že tyto předměty logicky nakupujeme častěji než před pár desetiletími. Tudíž se skládky plní odpady a podnikatelé si mnou ruce.
Existují však lidé, kterým osud vyhozených věcí a potravin není lhostejný. Říkají si freegani a jejich životní filozofií je minimalizovat množství odpadu tím, že část z něj využívají nejen pro vlastní potřebu, ale též jsou schopni jeho zpracováním pomoci potřebným. Tito lidé, kteří se na první pohled neliší od běžné části populace, bojují využíváním vyhozených věcí proti konzumnímu systému, do něhož se většina z nás dobrovolně zařazuje. Říkají : "Proč platit za něco, čeho se všude válí hromady a je to zadarmo?"Samotné slovo freegan vzniklo spojením dvou slov - free a vegan. Jde tedy o lidi, vyznávající svobodu a zároveň většinou i o vegany, či vegetariány. Jak se lze ale dočíst na různých stránkách, pojednávajících o freeganech, nepohrdnou ani živočišnými produkty - zkrátka nejsou striktními vyznavači určitého způsobu stravování, jde spíš o to, že mezi vyhozenými potravinami převažují rostlinné produkty. Jejich zásadou ovšem je, že vše, co je poživatelné a nezávadné, je třeba dál využít.
Freegani navštěvují nákupní centra, ale nevstupují jako ostatní zákazníci do jejich útrob, nýbrž na rampy s kontejnery, které se po zavírací době plní vyhozeným zbožím. To už buď není vzhledově zcela bezvadné, nebo jde o výrobky, kterým končí (či právě skončila) doba minimální trvanlivosti. Kromě už zmíněné zeleniny a ovoce se vyhazuje pečivo, balené mléčné výrobky, mražené výrobky (kupříkladu z důvodu poruchy mrazicího zařízení), nebo balené sušenky, oplatky a tyčinky, jejichž struktura byla při přepravě poškozena.
Je pravdou, že u nás se v obchodech na pultu válí zboží, které by kupříkladu v sousedním Německu už dávno leželo někde v popelnici. Ale i u nás existují řetězce, v jejichž kontejnerech se uživí nejen bezdomovci a chudší spoluobčané, ale i alternativci. Otázkou je, jak se na tyto lidi, jejichž životní náplní je kromě využití toho, co se vyhazuje, také dobrovolnická činnost, pěstování plodin uprostřed měst a sběr květů i plodů, dívá většinová společnost. Pro spoustu lidí je nepředstavitelné, že by měli několikrát v týdnu nasadit rukavice a vypravit se třeba za Tesco. Nehledě k tomu, že se jim představa jídla z kontejneru ekluje.
A nejde jen o to - lidé u nás bývají přesvědčeni, že jde o čisté pozérství, a taky jim z principu vadí odlišnost. Freeganství má přitom ušlechtilou myšlenku, která nesouhlasí s nehospodárným systémovým plýtváním surovinami a snaží se také pomáhat sociálně znevýhodněným. V Praze existuje sdružení freeganů, kteří z nalezených, vypěstovaných a darovaných surovin připravují každou sobotu polévku pro bezdomovce a pořádají pro ně též různé free bazary oblečení. Stejně tak je běžný výměnný "obchod" mezi freegany samotnými.
Freegani nejsou žádní asociálové, žijící na úkor společnosti a z milodarů. Většina z nich chodí do práce a nežijí tento způsob života z nutnosti. Pouze se víc zamýšlejí nad tím, kam spěje náš konzumní svět plný přebytků na jedné straně a chudáků na straně druhé.
A co si o tom myslíte vy, čtenáři? Zdá se vám freeganství jako dobrý prostředek k zamezení plýtvání, nebo je to jen výmysl moderních alternativců? A byli byste třeba ochotni jíst jídlo, o němž byste věděli, že pochází z kontejneru (byť by bylo nezávadné)? A co říkáte na to, že supermarkety stále častěji chrání kontejnery před nájezdy bezdomovců a freeganů a raději jídlo nechají shnít?
Další informace kupříkladu zde
Komentáře
Okomentovat